Zdravotní pojišťovny loni zaplatily o jedenáct procent víc než před covidem. Zůstaly ještě v plusu

Zdravotní pojišťovny loni zaplatily 352,2 miliardy korun, tedy o čtyřiatřicet miliard více než v roce předchozím. Výdaje meziročně stouply o jedenáct procent, rostly výrazně rychleji než příjmy systému veřejného zdravotního pojištění. Upozornila na to agentura ČTK, jež citovala z vládního materiálu, který získala. Přesto pojišťovny skončily v plusu, přebytek činí 5,8 miliardy korun. Za kladným výsledkem je především výrazné navýšení plateb za státní pojištěnce, které do systému přineslo meziročně navíc 25,4 miliardy korun.

Na zdravotním pojištění zaplatili loni lidé, firmy a stát celkem 358 miliard korun, tedy o osm procent více než v předchozím roce. Výdaje vzrostly o jedenáct procent na 352 miliard. Dokument, který v pondělí projedná vláda, doporučuje obezřetnost kvůli meziroční dynamice výdajů, ty ovšem mají souvislost s epidemií covidu-19. Na druhé straně materiál připomíná, že epidemie ovlivnila i rok 2021, a varuje, že některé výdaje s ní spojené se plně projeví až v letošním hospodaření pojišťoven.

Ostatně i Svaz zdravotních pojišťoven, který sdružuje šest menších zdravotních pojišťoven a pečuje asi o 4,5 milionu klientů, již upozornil, že hospodaření pojišťoven za osm měsíců letošního roku vykazuje v důsledku epidemie již šestnáctimiliardový deficit. 

Na systém veřejného zdravotního pojištění budou mít letos vliv například mimořádné odměny zdravotníkům za druhou vlnu epidemie a také dodatečné kompenzace za rok 2020 v některých segmentech, s nimiž počítá dubnová novela úhradové vyhlášky. Navíc přibylo lidí, kteří opustili zaměstnání a začali hledat jiné. Počet pojištěnců, za které hradí odvody stát, tak stoupl téměř o 80 tisíc na 5,96 milionu lidí. V tomto počtu jsou kromě nezaměstnaných i důchodci, děti a rodiče na rodičovské dovolené.

Ke konci loňského roku úřady v Česku evidovaly 10,55 milionu pojištěnců, z toho největší Všeobecná zdravotní pojišťovna jich měla 5,94 milionu, tedy asi šestapadesát procent. Druhá největší, Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR, registrovala 1,3 milionu klientů a třetí, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, pak 1,27 milionu klientů. Ke konci roku měly pojišťovny na účtech 64,4 miliardy korun.

Celkové náklady na zdravotní služby, které zahrnují například i výdaje z krajských nebo obecních rozpočtů, dosáhly loni 360,5 miliardy korun, což byl meziroční nárůst asi o osmačtyřicet miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
před 18 hhodinami

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Jurečka hájí přínos ukrajinských pracovníků. Bartůšek upozornila na „jednu stranu mince“

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 19 hhodinami

Mach vidí za poklesem inflace i kroky nové vlády. Klesá dlouhodobě, namítá Skopeček

Inflace v Česku podle lednových čísel meziročně zpomalila na 1,6 procenta, byla tak nejnižší za posledních devět let. Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) to ocenil. „Je dobře, že už je za námi období strašně vysoké inflace, která lidem zkrouhla jejich reálné příjmy a úspory,“ tvrdí. Do aktuálních statistik se dle něj propsalo převedení platby za obnovitelné zdroje energie na stát. Ekonomický růst však vnímá jako slabý, dle něj je potřeba zrychlit. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) podotkl, že za předchozí vysokou inflací stála i uvolněná měnová politika České národní banky. Upozornil však, že vysokou inflaci dle něj nastartovaly i restriktivní kroky hnutí ANO při covidové pandemii. Stávající inflace klesá dlouhodobě, zdůraznil v Událostech, komentářích. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
před 22 hhodinami

Kandidát na vedení Fedu bude balancovat mezi Trumpem a důvěrou trhů

Prezident USA Donald Trump si od svého kandidáta do čela americké centrální banky Fed Kevina Warshe slibuje, že sníží úrokové sazby. Jedná se o dlouhodobý cíl Trumpovy administrativy, která čelí kritice kvůli vysokým životním nákladům. Pokud Kongres potvrdí Warshovu kandidaturu do čela Fedu, tak bude bankéř balancovat mezi Trumpovými požadavky a důvěrou klíčových hráčů na finančních trzích. Diskuzi o snížení sazeb poznamenalo i vyšetřování současného předsedy centrální banky Jeroma Powella.
před 23 hhodinami

Projekt LNG terminálu u Hamburku se zpozdí, ČEZ shání jiné kapacity

ČEZ usiluje o prodloužení pronájmu skladu zkapalněného plynu (LNG) v nizozemském Eemshavenu. Stavba projektu v německém Stade, kde má od příštího roku nasmlouvanou kapacitu pro dvě miliardy kubíků, totiž nabírá zpoždění. Několikaměsíční spekulace na německé straně potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Smluvním partnerem českého ČEZu je soukromá firma Hanseatic Energy Hub, která hovoří o zprovoznění terminálu v roce 2029.
5. 2. 2026

Česko by s Německem mohlo spolupracovat v jaderné energetice, řekl Havlíček

Česko a Německo by mohly v budoucnu spolupracovat v oblasti malých modulárních reaktorů (SMR). Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po jednání s německou ministryní hospodářství a energetiky Katherinou Reicheovou v Berlíně. Havlíček také řekl, že vláda v Berlíně mění svůj postoj k jaderné energetice. Odmítl také možnou dvourychlostní Evropskou unii.
5. 2. 2026

Inflace v lednu zpomalila na 1,6 procenta, byla nejnižší za devět let

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil předběžný odhad lednové inflace. Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta. ČSÚ zveřejnil také údaje o maloobchodní tržbách. Ty bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně stouply o 3,5 procenta, o rok dříve vzrostly o 4,6 procenta.
5. 2. 2026Aktualizováno5. 2. 2026
Načítání...