Na zdravotním pojištění zaplatili loni lidé, firmy a stát celkem 358 miliard korun, tedy o osm procent více než v předchozím roce. Výdaje vzrostly o jedenáct procent na 352 miliard. Dokument, který v pondělí projedná vláda, doporučuje obezřetnost kvůli meziroční dynamice výdajů, ty ovšem mají souvislost s epidemií covidu-19. Na druhé straně materiál připomíná, že epidemie ovlivnila i rok 2021, a varuje, že některé výdaje s ní spojené se plně projeví až v letošním hospodaření pojišťoven.
Ostatně i Svaz zdravotních pojišťoven, který sdružuje šest menších zdravotních pojišťoven a pečuje asi o 4,5 milionu klientů, již upozornil, že hospodaření pojišťoven za osm měsíců letošního roku vykazuje v důsledku epidemie již šestnáctimiliardový deficit.
Na systém veřejného zdravotního pojištění budou mít letos vliv například mimořádné odměny zdravotníkům za druhou vlnu epidemie a také dodatečné kompenzace za rok 2020 v některých segmentech, s nimiž počítá dubnová novela úhradové vyhlášky. Navíc přibylo lidí, kteří opustili zaměstnání a začali hledat jiné. Počet pojištěnců, za které hradí odvody stát, tak stoupl téměř o 80 tisíc na 5,96 milionu lidí. V tomto počtu jsou kromě nezaměstnaných i důchodci, děti a rodiče na rodičovské dovolené.
Ke konci loňského roku úřady v Česku evidovaly 10,55 milionu pojištěnců, z toho největší Všeobecná zdravotní pojišťovna jich měla 5,94 milionu, tedy asi šestapadesát procent. Druhá největší, Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR, registrovala 1,3 milionu klientů a třetí, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, pak 1,27 milionu klientů. Ke konci roku měly pojišťovny na účtech 64,4 miliardy korun.
Celkové náklady na zdravotní služby, které zahrnují například i výdaje z krajských nebo obecních rozpočtů, dosáhly loni 360,5 miliardy korun, což byl meziroční nárůst asi o osmačtyřicet miliard korun.