Zdravotní pojišťovny loni zaplatily o jedenáct procent víc než před covidem. Zůstaly ještě v plusu

Zdravotní pojišťovny loni zaplatily 352,2 miliardy korun, tedy o čtyřiatřicet miliard více než v roce předchozím. Výdaje meziročně stouply o jedenáct procent, rostly výrazně rychleji než příjmy systému veřejného zdravotního pojištění. Upozornila na to agentura ČTK, jež citovala z vládního materiálu, který získala. Přesto pojišťovny skončily v plusu, přebytek činí 5,8 miliardy korun. Za kladným výsledkem je především výrazné navýšení plateb za státní pojištěnce, které do systému přineslo meziročně navíc 25,4 miliardy korun.

Na zdravotním pojištění zaplatili loni lidé, firmy a stát celkem 358 miliard korun, tedy o osm procent více než v předchozím roce. Výdaje vzrostly o jedenáct procent na 352 miliard. Dokument, který v pondělí projedná vláda, doporučuje obezřetnost kvůli meziroční dynamice výdajů, ty ovšem mají souvislost s epidemií covidu-19. Na druhé straně materiál připomíná, že epidemie ovlivnila i rok 2021, a varuje, že některé výdaje s ní spojené se plně projeví až v letošním hospodaření pojišťoven.

Ostatně i Svaz zdravotních pojišťoven, který sdružuje šest menších zdravotních pojišťoven a pečuje asi o 4,5 milionu klientů, již upozornil, že hospodaření pojišťoven za osm měsíců letošního roku vykazuje v důsledku epidemie již šestnáctimiliardový deficit. 

Na systém veřejného zdravotního pojištění budou mít letos vliv například mimořádné odměny zdravotníkům za druhou vlnu epidemie a také dodatečné kompenzace za rok 2020 v některých segmentech, s nimiž počítá dubnová novela úhradové vyhlášky. Navíc přibylo lidí, kteří opustili zaměstnání a začali hledat jiné. Počet pojištěnců, za které hradí odvody stát, tak stoupl téměř o 80 tisíc na 5,96 milionu lidí. V tomto počtu jsou kromě nezaměstnaných i důchodci, děti a rodiče na rodičovské dovolené.

Ke konci loňského roku úřady v Česku evidovaly 10,55 milionu pojištěnců, z toho největší Všeobecná zdravotní pojišťovna jich měla 5,94 milionu, tedy asi šestapadesát procent. Druhá největší, Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR, registrovala 1,3 milionu klientů a třetí, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, pak 1,27 milionu klientů. Ke konci roku měly pojišťovny na účtech 64,4 miliardy korun.

Celkové náklady na zdravotní služby, které zahrnují například i výdaje z krajských nebo obecních rozpočtů, dosáhly loni 360,5 miliardy korun, což byl meziroční nárůst asi o osmačtyřicet miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 9 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...