Spotřeba potravin v Česku byla loni rekordní, vzrostla zhruba o sedm kilogramů

Spotřeba potravin včetně ztrát a odpadů byla loni v tuzemsku na rekordních hodnotách, činila 796,5 kilogramu na obyvatele. Proti roku 1993 se zvýšila o 65,5 kilogramu. Meziročně vzrostla o 6,9 kilogramu, více se jedlo například maso, přiblížila vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví Českého statistického úřadu Renata Vodičková.

V loňském roce podle ní rostly mzdy, byla nízká nezaměstnanost a výdaje na potraviny a nealkoholické nápoje vykazovaly nejmírnější nárůst z výdajů domácností.

„Historicky nejvyšší spotřeby na obyvatele bylo loni dosaženo u spotřeby rýže, a to 6,7 kilogramu, dále u drůbežího masa 29 kilogramů, sýrů 13,8 kilogramu, ostatních mléčných výrobků 35,2 kilogramu a jižního ovoce 37,5 kilogramu,“ uvedla. Naopak klesla spotřeba chleba, králičího masa, konzumního mléka nebo soli.

Spotřeba masa loni vzrostla o procento na 83,2 kilogramu. Nejoblíbenější vepřové kleslo o 0,3 procenta na 43 kilogramů na osobu, spotřeba hovězího stoupla o 3,7 procenta na 9,1 kilogramu. Klesla i spotřeba spíše marginálního skopového, kozího a koňského masa, naopak o 9,4 procenta na zhruba kilogram stoupla loni spotřeba zvěřiny.

Meziročně klesla spotřeba minerálních vod a nealkoholických nápojů o 4,7 litru na 246,8 litru. Pokles byl hlavně u minerálních vod (o 9,2 procenta na 56,8 litru), naopak u limonád zaznamenali statistici nárůst o procento na 93,8 litru. O zhruba čtvrtinu na 0,2 kilogramu klesla spotřeba čaje, o 5,4 procenta na 2,2 kilogramu vzrostla spotřeba kávy, uvádí statistické údaje.

O 1,7 procenta na 1958 kusů klesla spotřeba cigaret, naopak o půl procenta na deset litrů vzrostla spotřeba čistého alkoholu. 

Podle dřívějších údajů ministerstva zemědělství schodek agrárního zahraničního obchodu loni meziročně stoupl o 13,2 procenta na rekordních 47,2 miliardy korun, když v roce 2018 schodek činil 41,7 miliardy. Podle dat statistiků šlo o 47,5 miliardy korun, meziročně se saldo prohloubilo o 13,9 procenta, uvedl úřad.

Česká republika je soběstačná například ve výrobě obilovin, piva, hovězího masa, mléka a cukru. Kromě obilovin a piva tato soběstačnost v posledních letech klesá. ČR naopak není soběstačná u vepřového a drůbežího masa, ve výrobě vajec, brambor, ovoce a zeleniny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, na což ve sněmovně poukázal i předseda ODS Martin Kupka.
06:00Aktualizovánopřed 5 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 3 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 16 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 16 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...