Spotřeba potravin v Česku byla loni rekordní, vzrostla zhruba o sedm kilogramů

Spotřeba potravin včetně ztrát a odpadů byla loni v tuzemsku na rekordních hodnotách, činila 796,5 kilogramu na obyvatele. Proti roku 1993 se zvýšila o 65,5 kilogramu. Meziročně vzrostla o 6,9 kilogramu, více se jedlo například maso, přiblížila vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví Českého statistického úřadu Renata Vodičková.

V loňském roce podle ní rostly mzdy, byla nízká nezaměstnanost a výdaje na potraviny a nealkoholické nápoje vykazovaly nejmírnější nárůst z výdajů domácností.

„Historicky nejvyšší spotřeby na obyvatele bylo loni dosaženo u spotřeby rýže, a to 6,7 kilogramu, dále u drůbežího masa 29 kilogramů, sýrů 13,8 kilogramu, ostatních mléčných výrobků 35,2 kilogramu a jižního ovoce 37,5 kilogramu,“ uvedla. Naopak klesla spotřeba chleba, králičího masa, konzumního mléka nebo soli.

Spotřeba masa loni vzrostla o procento na 83,2 kilogramu. Nejoblíbenější vepřové kleslo o 0,3 procenta na 43 kilogramů na osobu, spotřeba hovězího stoupla o 3,7 procenta na 9,1 kilogramu. Klesla i spotřeba spíše marginálního skopového, kozího a koňského masa, naopak o 9,4 procenta na zhruba kilogram stoupla loni spotřeba zvěřiny.

Meziročně klesla spotřeba minerálních vod a nealkoholických nápojů o 4,7 litru na 246,8 litru. Pokles byl hlavně u minerálních vod (o 9,2 procenta na 56,8 litru), naopak u limonád zaznamenali statistici nárůst o procento na 93,8 litru. O zhruba čtvrtinu na 0,2 kilogramu klesla spotřeba čaje, o 5,4 procenta na 2,2 kilogramu vzrostla spotřeba kávy, uvádí statistické údaje.

O 1,7 procenta na 1958 kusů klesla spotřeba cigaret, naopak o půl procenta na deset litrů vzrostla spotřeba čistého alkoholu. 

Podle dřívějších údajů ministerstva zemědělství schodek agrárního zahraničního obchodu loni meziročně stoupl o 13,2 procenta na rekordních 47,2 miliardy korun, když v roce 2018 schodek činil 41,7 miliardy. Podle dat statistiků šlo o 47,5 miliardy korun, meziročně se saldo prohloubilo o 13,9 procenta, uvedl úřad.

Česká republika je soběstačná například ve výrobě obilovin, piva, hovězího masa, mléka a cukru. Kromě obilovin a piva tato soběstačnost v posledních letech klesá. ČR naopak není soběstačná u vepřového a drůbežího masa, ve výrobě vajec, brambor, ovoce a zeleniny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 30 mminutami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...