OECD zlepšila výhled ekonomiky, čeká propad o 4,5 procenta

Globální ekonomika v letošním roce klesne o 4,5 procenta, předpověděla v aktualizovaném výhledu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V červnovém výhledu prognózovala šestiprocentní propad. Světové hospodářství se z dopadů pandemie nemoci covid-19 vzpamatovává rychleji, než se čekalo ještě před několika měsíci, a podle OECD k tomu přispívá zlepšení výhledu pro dvě největší ekonomiky světa, tedy Spojené státy a Čínu.

Jestliže se zamezí nekontrolovanému šíření koronaviru, světové hospodářství se příští rok vrátí k růstu a zpevní o pět procent, uvedla OECD, která sídlí v Paříži. V červnu organizace prognózovala na příští rok růst hrubého domácího produktu (HDP) světa o 5,2 procenta.

OECD zároveň varovala, že výrazný nárůst počtu případů nákazy či přísnější opatření učiněná proti jeho šíření by mohly výhled na rok 2021 zhoršit, a to o dva až tři procentní body.

Organizace ve své předpovědi vycházela z předpokladu, že se budou i nadále vyskytovat místní ohniska nákazy, proti nimž se ale bude postupovat na lokální úrovni, a že vakcína bude široce dostupná na sklonku příštího roku.

Kroky vlád a centrálních bank na podporu domácností a firem podle OECD pomohly odvrátit ještě výraznější pokles globální ekonomiky, a mělo by se v nich tudíž pokračovat.

Zlepšený výhled skrývá ale velké rozdíly mezi zeměmi

Zlepšený výhled světové ekonomiky nicméně skrývá markantní rozdíly mezi ekonomikami Spojených států, Číny anebo Evropy, které si vedou dobře, a stavem hospodářství v Indii, Mexiku a Jihoafrické republice. Tyto země totiž mají problém dostat šíření koronaviru pod kontrolu.

 Čína, která se s pandemií začala potýkat nejdříve, je jediným státem skupiny velkých ekonomik G20, který letos vykáže hospodářský růst. Činit by mohl 1,8 procenta. V červnu OECD očekávala v případě Číny pokles o 2,6 procenta.

Organizace zlepšila i výhled největší světové ekonomiky, tedy Spojených států. Jejich hospodářství letos podle OECD klesne o 3,8 procenta. V červnu organizace čekala propad téměř dvojnásobný, a to o 7,3 procenta. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 6 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 6 hhodinami

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
před 8 hhodinami

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04
Načítání...