Aktuálně se nafta prodává v průměru v Česku za 27,23 koruny a je o padesátník levnější než litr benzinu. Přesná podoba úpravy zatím ovšem ještě není jistá.
Havlíček v rozhovoru pro Lidové noviny připustil snížení maximálně o 20 procent ze současných 10,95 koruny z každého litru, což by snížilo cenu nafty o dvě koruny na litr. Variantou ovšem je snížení daně i o deset procent, tedy o korunu na litr nafty.
Jednání o úpravě daně potvrdilo i ministerstvo financí, parlamentu by ji resort mohl předložit předložit na podzim. Loni stát vybral na spotřební dani z nafty 64 miliard korun. Snížení daně o korunu by při současné míře tankování snížilo příjmy státu zhruba o 4,7 miliardy korun.
Snížení daně o pětinu by vyrovnalo cenu nafty v Česku oproti Polsku, říkají dopravci
Snížení daně by mělo být plošné pro nákladní i osobní auta. Opatření by ovšem pomohlo zejména kamionovým dopravcům, kteří z drtivé většiny využívají právě vozy s dieselovým motorem. Zároveň odebírají většinu tuzemské spotřeby nafty. Dopravcům dlouhodobě ubývají především mezinárodní zakázky, které po nich postupně přebírá levnější konkurence z východu.
„Přeprava zboží byla v České republice v roce 2015 na úrovni 63 milionů tun a dnes 29 milionů a dál klesá. Jedním z důvodů je právě spotřební daň, která nás zejména ve srovnání s Polskem velmi handicapuje. Tam je cena nafty o dvacet procent levnější. A to je to, co dneska naše kamioňáky likviduje,“ uvedl Havlíček.
Nafta v současnosti tvoří asi třetinu celkových nákladů dopravců. Ti proto podporují snížení daně o pětinu, což by podle nich vyrovnalo cenu nafty v Česku oproti Polsku.
Podle generálního tajemníka sdružení Česmad Bohemia Vojtěcha Hromíře by se tím i zvýšilo tankování v Česku, a to i od zahraničních dopravců, kteří přes Česko projíždějí. Podle Hromíře se zejména východní dopravci nyní tankování v Česku vyhýbají a nepřispívají tak ani do státního rozpočtu. „Vlivem téhle situace přichází rozpočet našeho státu o nějaké dvě miliardy korun ročně,“ uvedl Hromíř pro lidovky.cz.
Snížení daně bylo mohlo mít i další důsledky, například zvýšení tržeb čerpacích stanic nebo i podpoření prodeje dieselových aut. Podle některých ekonomů by však byl efekt pro dopravce jen krátkodobý. Podle Borise Tomčiaka ze společnosti Finlord by stát měl spíše snížit sazbu daně z příjmů a sazbu odvodů či omezit administrativní zátěž pro podnikatele.