V Česku se loni ubytovalo rekordních 22 milionů hostů, přijíždí ale méně turistů z Číny

V českých hotelech, penzionech či kempech se loni ubytovalo rekordních téměř 22 milionů hostů, což bylo o 3,5 procenta více než předloni. Počty hostů rostly již sedmým rokem za sebou. Rekordní byl loňský rok také z hlediska počtu strávených nocí v hromadných ubytovacích zařízeních, kterých bylo přes 57 milionů, vyplývá z aktuálních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Návštěvnost z hlediska počtu příjezdů i přenocování se zvýšila takřka ve všech krajích. „Pouze na Vysočině došlo k mírnému poklesu počtu přenocování o 0,4 procenta vlivem poklesu zájmu u cizinců,“ uvedli statistici. Nejméně nocležníků v zemi měl Pardubický kraj, nejvíce tradičně Praha. Do metropole jich zavítalo přes osm milionů, do východočeského regionu přes 480 tisíc.

 V ubytovacích zařízeních se v loňském roce ubytovalo o něco více domácích hostů než zahraničních. Meziročně se domácí návštěvnost zvýšila o 4,4 procenta na 11,1 milionu hostů a zahraniční o 2,6 procenta na 10,9 milionu návštěvníků. Statistici ale podotkli, že přírůstek zahraničních návštěvníků byl v porovnání s obdobím 2017–2018 poloviční.  

„Obě tato čísla jsou ale dějinně rekordní. Poprvé v historii se také v Česku ubytoval vyšší počet cizinců, než kolik má země obyvatel, protože početní stav obyvatelstva Česka činil v polovině roku 2019 10,7 milionu osob,“ konsatuje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Vývoj počtu turistů
Zdroj: ČT24

Z toho plyne, že průměrný počet přenocování na jednu osobu činil 2,6 noci. Tento ukazatel v posledních letech ovšem vykazuje pokles, lidé se totiž ubytovávají na čím dál kratší dobu. Ještě v roce 2014 totiž průměrný počet přenocování činil 2,8 noci.

Zkracování délky pobytu souvisí podle Kovandy do značné míry s nárůstem počtu návštěvníků z asijských zemí, kteří i loni vykazovali nejnižší průměrný počet přenocování. „Hosté z Číny, Tchaj-wanu a Jižní Koreje tráví v Česku průměrně pouze 1,5 až 1,6 noci, což je suverénně nejméně mezi všemi navštěvujícími národy,“ dodává.

Čínských turistů ubylo už loni, teď je navíc výzvou koronavirus

Nejvíce zahraničních hostů loni opět přijelo ze sousedního Německa, ubytovaných jich byly dva miliony. Za Německem následovaly stejně jako předchozí rok Slovensko se 750 tisíci hosty a Poláci, kterých přijelo zhruba 673 tisíc. Čtvrté místo udržela Čína, u ní ale návštěvnost meziročně klesla. 

„Celkem přicestovalo 612 tisíc čínských turistů, což představuje meziroční pokles přibližně o jedno procento. Zvláště ve čtvrtém čtvrtletí 2019 byl zaznamenán výrazný meziroční propad návštěvníků z Číny, což mohlo být způsobeno vyostřováním vzájemných vztahů mezi Českou republikou a Čínou,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Hosté ubytovaní v Česku v roce 2019
Zdroj: ČSÚ

Za Čínou co do počtu turistů následovaly Spojené státy, Rusko, Británie, Itálie, Jižní Korea a Ukrajina.

„A protože intenzita turistického ruchu je z podstatné míry závislá na ekonomickém vývoji v Česku i v zahraničí, klíčovou letošní výzvou pro něj je aktuální šíření koronavirové nákazy a  také související omezování prostřednictvím zamítání udělení víza například čínským občanům. Nebo rušení letů mezi Českem a Čínou,“ přípomíná Kovanda.

„Mírný pokles v návštěvnosti čínských turistů zaznamenaly i v řadě jiných evropských destinací. Za tímto trendem stála především měnící se nálada na spotřebitelském trhu a zpomalení čínské ekonomiky. Letos můžeme očekávat, že se do návštěvnosti projeví také zákazy s cestováním v pevninské Číně kvůli koronaviru,“ uvedl také ředitel zahraničního zastoupení CzechTourism v Číně Lukáš Pokorný.

Podle ředitele portálu Slevomat Ladislava Veselého tuzemský cestovní ruch čeká vysokou poptávku i letos. Češi si podle něj budou ale muset připlatit. „Vyprodané ubytovací kapacity motivují hoteliéry postupně zvyšovat ceny. Ty navíc v tomto kroku podporuje fakt, že ekonomické ochlazení nepřichází a navíc mzdy nadále rostou. Chuť Čechů utrácet a užívat si by tak neměla opadat,“ uvedl.

Zdražování v minulých letech dosáhlo podle něho v průměru zhruba deset procent. Šlo především o nejvytíženější turistické lokality jako Krkonoše, Šumavu, ale i lázeňská města nebo Český Krumlov. 

Podle ředitele agentury CzechTourism Jana Hergeta aktuální statistiky ČSÚ potvrzují, že skladba zahraničních návštěvníků je vyvážená. „Pokles návštěvnosti z jednoho významného trhu nepoškodí celý sektor,“ uvedl. CzechTourism se podle něj snaží o prodloužení průměrné doby pobytu turistů a lepší distribuci návštěvníků do mimopražských regionů. „To se vloni dařilo například v Jihomoravském kraji,“ dodal. 

Nejnavštěvovanější památky
Zdroj: ČT24

Více než desetina turistů (1,937 milionu) loni využila k přespání ostatní ubytovací zařízení, kam podle statistiků spadá i sdílené ubytování typu Airbnb. Počet hostů v této ubytovací kategorii stoupl loni meziročně o čtyři procenta, zatímco v roce 2018 byl nárůst zhruba desetiprocentní.

Na sdílené ubytování prostřednictvím aplikací typu Airbnb si stěžují hoteliéři nejen v Praze. Vedení Prahy usiluje o zákonnou regulaci těchto platforem. Primátor Hřib České televizi sdělil, že problém řeší radní Hana Marvanová, která v pátek teze města představila na ministerstvu pro místní rozvoj. Podle Hřiba je v centru Prahy 15 tisíc bytů na Airbnb, z čehož v 80 procentech jde o celé pronajímané byty, které nemají nic společného s původní myšlenkou sdíleného bydlení.

V Praze loni přespalo přes osm milionů turistů

Praha je dlouhodobě a s velkou převahou turisticky neoblíbenějším krajem v Česku. V jejích hotelech, penzionech a kempech se minulý rok ubytovalo 8,029 milionu hostů, což je ve srovnání s rokem 2018 o 1,7 procenta víc. Stejně jako v předchozích letech výrazně převažovali zahraniční turisté, kterých do hlavního města přijelo loni 6,79 milionu, vyplývá z ČSÚ.

Za minulý rok dosáhl počet nocí strávených v pražských ubytovacích zařízeních bezmála 18,46 milionu, což je o 1,1 procenta víc než předloni. Noclehů zahraničních turistů byla drtivá většina – přes 16,3 milionu, meziročně o 1,3 procenta víc. Zbytek připadá na domácí návštěvníky, jejichž počet loni stagnoval.

Nejvíc turistů z ciziny přijelo do Prahy minulý rok tradičně z Německa, skoro 900 tisíc. Američanů loni přenocovalo víc než půl milionu, Britů přes 432 tisíc. Hranici 300 tisíc překročili také turisté z Ruska, Itálie a Číny.

V samotném čtvrtém čtvrtletí, na které připadá i období Vánoc a konce roku, se v Praze počet turistů meziročně zvýšil o 1,4 procenta. Do hlavního města jich v posledních třech měsících minulého roku přijelo přes dva miliony, z toho tvořili hosté ze zahraničí 1,7 milionu. Počet přenocování se zvýšil o 2,4 procenta, přičemž u zahraničních turistů stoupl o 3,2 procenta, zatímco u českých návštěvníků metropole klesl počet noclehů o 3,4 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
11:30Aktualizovánopřed 56 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 6 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 19 hhodinami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 19 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
včera v 15:11‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.