Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu zdražovaly. Průměrná cena nafty se po dvou měsících dostala opět nad 32 korun za litr. Prodává se za 32,04 Kč/l, což je o 18 haléřů více než minulou středu. Benzin Natural 95 zdražil o sedm haléřů na průměrných 32,57 Kč/l. Vyplývá to z údajů firmy CCS, která ceny sleduje. Podle analytiků se v následujících týdnech růst cen zmírní nebo zastaví.
Nejdražší paliva jsou v současné době v Praze. Benzin u tamních čerpacích stanic řidiči natankují průměrně za 32,96 Kč/l. Jeho cena ale nikdy v republice neklesla pod průměrných 32 korun. Nafta stojí v hlavním městě průměrně 32,53 Kč/l.
Nejlevněji se pohonné hmoty prodávají na jihu Čech. Benzin tam stojí v průměru 32,09 Kč/l, litr nafty pak 31,47 Kč/l.
Růst cen se díky vývoji v Saúdské Arábii brzy zastaví, odhadují analytici
„V nejbližším týdnu předpokládáme růst cen benzinu a nafty o pět až 15 haléřů. Nafta zdraží více. Cena severomořské ropy Brent se po skokovém zdražení vrací zpátky na úroveň dosahovanou před útoky na ropná zařízení v Saúdské Arábii z předminulého týdne. Momentálně je cena ropy Brent 62 dolarů za barel. Růst cen pohonných hmot se díky tomu brzy zastaví,“ řekl analytik Finlordu Boris Tomčiak.
„Vzhledem ke stabilizaci cen ropy na světovém trhu se nedá očekávat žádné výraznější zdražování. Rijádu se daří zprovoznit zasažená ropná zařízení dokonce ještě v předstihu před svým vlastním plánem. Zpracování ropy v areálech Abkajk a Churajs tak běží prakticky ve stejném tempu jako před útoky,“ konstatuje hlavní analytik Czech Fund Kovanda.
Zařízení v Abkajku mohou nyní produkovat 4,9 milionu barelů ropy denně, zatímco před útokem to bylo 5,5 milionu. Churajs produkuje 1,3 milionu barelů, kdežto před útokem se jednalo o 1,5 milionu barelů. Provoz je tedy obnoven zhruba z 89 procent.
Ropa typu Brent se nyní prodává jen zhruba o dva dolary na barel dráž než před útoky na saúdskoarabská zařízení. Tehdy stál barel Brentu lehce přes 60 dolarů, nyní se cena pohybuje na úrovni 62,20 dolaru za barel.
„Vzhledem k současnému vývoji na trzích pumpaře nic nenutí ke zdražování pohonných hmot. Přesto na čerpacích stanicích můžeme pozorovat zvyšování cen. To je způsobeno především snahou pumpařů o navýšení marží, kdy využívají vyhrocené situace kolem útoků na Saúdskou Arábii. Nové informace nám však říkají, že opravy ropných zařízení probíhají rychleji, než bylo plánováno,“ komentuje situaci hlavní analytik BH Securities Štěpán Křeček.
Zimní „arktická“ nafta je dražší
Ceny pohonných hmot nicméně začala ovlivňovat blížící se topná sezona, respektive ta zimní, motoristická. „Rafinerie se přeorientovávají na produkci takzvané zimní, nebo dokonce arktické varianty nafty, která je odolnější vůči chladnějšímu, ba přímo mrazivému počasí,“ vysvětlil Kovanda.
„Evropské normy žádají úpravu výrobní kvality zimní či arktické nafty, jež se v Česku prodává především v horských oblastech, prostřednictvím přidávání většího množství řídké petrolejové frakce, která tuhne třeba až při minus 50 stupních Celsia. Tyto petrolejové frakce jsou letos, podobně jako loni, poměrně drahé, což se pak projevuje právě výraznějším cenovým růstem nafty, či dokonce její přechodně vyšší cenou v porovnání s benzinem, jako tomu bylo během loňské zimní motoristické sezony,“ dodal.
Pokles cen na druhou stranu tlumí naděje na oteplení obchodních vztahů mezi Spojenými státy a Čínou. Americký prezident Donald Trump se v budově OSN v New Yorku nechal před novináři slyšet, že obchodní dohoda s Čínou by mohla být uzavřena „dříve, než si myslíte“. Obchodní válka podle analýzy banky Citigroup dosud snížila růst poptávky po ropě na polovinu. A poptávka může jít ještě níž. Nejen kvůli celní válce, ale také kvůli citelnému propadu německé průmyslové výroby.
