Bělorusko zastavilo dodávky znečištěné ruské ropy do Polska. Německo přerušilo její nákup

Bělorusko zastavilo dodávky ruské ropy do Polska, které ji odmítlo odebírat kvůli znečištění organickým chloridem. O problému s kvalitou ropy dopravované z Ruska ve středu informovala agentura Reuters a její informaci potvrdilo ruské ministerstvo energetiky. Znečištěná ropa by mohla poškodit rafinerie. Nákup kontaminované suroviny z ropovodu Družba zastavilo Německo.

Agentura Reuters, která se odvolává na dva nejmenované zdroje, uvedla, že nákup zastavila i Česká republika. Český státní provozovatel ropovodů Mero ale ve čtvrtek odpoledne uvedl, že ropu stále přepravuje podle původního harmonogramu.

„Přepravujeme stále podle původního harmonogramu, instrukci o zastavení přepravy jsme od společnosti Unipetrol neobdrželi,“ řekla agentuře ČTK Mera Radomíra Doležalová. Právě petrochemický holding Unipetrol je jediným pravidelným odběratelem ropy od Mera.

Čistá ropa od pondělí?

Místopředseda ruské vlády Dmitrij Kozak uvedl, že čistá ropa by se měla dostat produktovodem na hranici s Běloruskem znovu 29. dubna. 

Ruská média citovala Kozaka, podle kterého by Rusko, Polsko a Bělorusko ještě ve čtvrtek měly jednat o tom, jak částečně odstranit kontaminovanou ruskou ropu z ropovodu Družba na jejich území. V Rusku je již kontaminovaná ropa čerpána do skladů, dodal Kozak. 

Zavřené kohoutky v Bělorusku

„Dostali jsme dopis od polského provozovatele (ropovodu Družba), že rafinerie v Polsku a Německu nemohou přijímat a zpracovávat ropu s takovými ukazateli,“ řekl agentuře Belta hlavní inženýr běloruské společnosti Gomeltransněfť Andrej Verigo. „Na západě je ropovod od (rafinerie) Mazyr zcela zastaven, kohoutky jsou zavřené.“

Polské úřady uvedly, že dokud se záležitost nevysvětlí a dokud nebude vyčištěn přepravní systém, bude Polsko využívat ropu ze svých zásob.

Rafinerská společnost PKN Orlen, která je majitelem českého Unipetrolu, uvedla, že výroba v rafinerii se nezastaví, a alespoň prozatím ani nebude omezena. Firma bude využívat ropu ze Saúdské Arábie, která se dopravuje po moři do Gdaňsku a pak do rafinerie PKN Orlen v Plocku na severozápad od Varšavy.

PKN Orlen také podle portálu gazeta.pl připomněl, že v současnosti téměř polovina ropy, kterou odebírá, pochází odjinud než z Ruska. Kromě Saúdské Arábie nakupuje tuto surovinu z Norska, Angoly a Nigérie.

Agentura Reuters uvedla, že import surové ropy z Ruska prostřednictvím klíčového ropovodu zastavilo i Německo. Ruská ropa na Ukrajinu přes Bělorusko podle informací agentury Belta nadále teče bez omezení.

  • Podle obchodníků, kteří jsou partnery několika předních evropských společností, kolísají nyní hladiny organického chloridu mezi 150–330 částicemi na jeden milion (ppm), zatímco maximum je podle normy deset ppm. Obvyklá úroveň pak činí jedna až tři ppm.
  • Zdroj: ČTK

Organický chlorid se používá ke zvýšení produkce ropy. Před transportem je ale potřeba ho od ropy oddělit, protože může poškodit rafinerie. 

Ropovod Družba se v Bělorusku rozděluje na dvě větve. Severní vede do Polska a Německa. Jižní pak vede přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do Česka. Ruská ropa na Ukrajinu přes Bělorusko podle informací agentury Belta nadále teče bez omezení. Firma Gomeltransněfť ve čtvrtek uvedla, že na Slovensko a do Maďarska se znečištěná ropa dostane za čtyři až pět dnů. 

Čeští hráči se poradí

Mluvčí Unipetrolu Pavel Kaidl nyní odkázal na své středeční vyjádření. „O problému jsme byli informováni. Nyní čekáme na kompletní zprávu a poté rozhodneme o dalších krocích,“ uvedl ve středu. Unipetrol patří polské PKN Orlen.

Předseda správy státních rezerv Pavel Švagr svolal kvůli znečištěné ruské ropě na pondělí poradní skupinu, kde jsou zastoupeni všichni velcí hráči na trhu.

Cena severomořské ropy Brent ve čtvrtek překonala hranici 75 dolarů za barel, což se stalo letos poprvé. Za tímto růstem stojí především znečištění ruské ropy, jejíž odběr zastavují evropské státy. Dalším důvodem je zpřísnění sankcí Spojených států vůči Íránu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 3 hhodinami

Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur za přístup k fotkám uživatelů

Italský úřad pro ochranu osobních údajů vyměřil americké technologické společnosti Meta Platforms pokutu 805 milionů eur (19,7 miliardy korun) za přístup k videím a fotografiím uživatelů systému Android bez jejich výslovného souhlasu. Úřad pokutu uložil za funkci přítomnou v aplikaci pro používání sociální sítě Facebook. Firma podle agentury Reuters uvedla, že se odvolá.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Konsolidační balíček dosáhne až sto miliard, řekla Schillerová

Vládní konsolidační balíček pro rok 2028 zřejmě bude větší, než vláda plánovala. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ČT řekla, že by kroky zvyšující příjmy a snižující výdaje mohly v součtu dosáhnout až sto miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) dosud mluvil o poklesu schodku zhruba o šedesát miliard. Zároveň podle Schillerové budou například důchody, platy nebo investice i v dalších letech růst. Opoziční strany plánům kabinetu snižovat deficit nevěří.
před 20 hhodinami

Innogy zdraží energie zákazníkům bez závazku

Energetická společnost innogy od příštího roku zdraží dodávky energií zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou. Cenu elektřiny bez fixace oproti letošku zvýší o 150 korun bez DPH za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Cena plynu vzroste o 334 korun s DPH za MWh, plyne z nových zveřejněných ceníků potvrzených firmou. Podle té se změny dotknou menší části z celkového počtu 1,7 milionu odběratelů. Většina z nich má totiž fixované ceny. Přesné číslo ale společnost neuvedla.
13. 11. 2026‌‌

VideoFinanční správa vyzývá podnikatele k aktivaci EET

Podnikatelé už si mohou nainstalovat počítačový soubor pro elektronickou evidenci tržeb (EET). Ta bude znovu povinná od 1. ledna 2027. Informaci zaslala finanční správa všem podnikatelům v zemi do datové schránky. Na rozdíl od první vlny budou muset evidovat i samoobslužné provozy typu čerpacích stanic, prádelen nebo mycích linek. Pro podnikatele, kteří nemají pokladní systém, nebo si ho nechtějí pořizovat, připravuje finanční správa webovou aplikaci. Příští týden chce vydat podrobné informace, jak bude aplikace fungovat.
12. 11. 2026‌‌

VideoSkopeček má sektorovou daň za ekonomické zlo. Pařil by u bank hledal jinou cestu

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické společnosti, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést by to prý mělo nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028. Na tento rok plánuje snížit schodek rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Patrika Pařila (ANO) se banky „nechovají společensky odpovědně a myslí pouze na svoje zisky“, podíval by se prý ale na jiný způsob zdanění, než je zrovna mimořádná daň. Hovořil například o procentuálním zdanění aktiv. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) má sektorovou daň za „ekonomické zlo“. Česko podle něj musí vytvářet ekonomické prostředí a dostatek investičních příležitostí, aby banky a investoři měli důvod v tuzemsku zisky reinvestovat. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
12. 11. 2026‌‌

Španělsko ochromila generální stávka, zapojily se miliony lidí. Část jich vyšla do ulic

Španělsko ve středu ochromila generální stávka, první za 14 let, kterou podpořily hlavní odborové svazy v zemi. Za vyšší platy a dostupnější bydlení stávkovaly miliony lidí. Omezena byla mimo jiné hromadná doprava, školy či některé služby. Protestující blokovali několik silnic vedoucích do Madridu, do Barcelony i dalších měst. Po celé zemi vypukly demonstrace a došlo i ke střetům. Úřady uvedly, že zadrženo bylo v celém Španělsku 52 lidí. V Madridu a v Barceloně vyšly do ulic podle pořadatelů stovky tisíc lidí. Odhady účasti policie a zaměstnavatelů jsou ale podle médií střídmější.
11. 11. 2026Aktualizováno11. 11. 2026‌‌

VideoZemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí

Ze zisku do ztráty – zemědělci mluví zřejmě o nejtíživějším roce od vstupu Česka do Evropské unie. Náklady žene vzhůru i evropský tlak na ochranu životního prostředí. Pomoct může větší soběstačnost a tím i konkurenceschopnost. Problém není jen v tuzemsku, ale celé Evropě. Ta se podle zástupců odvětví místo ekonomického směru zaměřila na společenská témata. Resort zemědělství chce v Česku podpořit výrobce a zpracovatele. Nově platí, že státní instituce by měly do konce roku 2028 nejméně 65 procent peněz určených na nákup potravin vydat za produkty českého původu. Praxi chtějí rozšířit na samosprávy.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.