VW chce, aby Škoda přesunula část výroby do Německa. Odbory se bojí ztráty až 2 tisíc míst

Vedení a odbory Volkswagenu chtějí omezit konkurenci. Část výroby divize Škoda by se podle nich měla přesunout do Německa. Škoda by také měla více platit za sdílené technologie. Píše o tom agentura Reuters. O přesouvání výroby se nemluví poprvé, podle šéfredaktora Automakers Ericha Handla je to reálné, nicméně to pro Škodovku ani její zaměstnance vlastně nic zásadního neznamená. Odborový předák Jaroslav Povšík ale říká, že by v případě přesunu mohlo zaniknout až dva tisíce pracovních míst.

Příznivé recenze a ziskovost automobilů značky Škoda stupňují rivalitu uvnitř koncernu Volkswagen v době, kdy značka VW směřuje k rušení tisíců pracovních míst v rámci odbourávání nadbytečných kapacit v německých továrnách, píše Reuters.

Německé odbory vidí v úspěchu škodovek hrozbu, ale zároveň i potenciální záchranné lano. Podle zdroje blízkého dozorčí radě VW požadují, aby se část produkce škodovek přesunula do německých továren. Domnívají se rovněž, že Škoda by měla platit vyšší poplatky za využívání hlavní koncernové platformy pro konstrukci automobilů označované jako MQB.

Přesun se má týkat třeba následníka Superbu

Předseda podnikové rady Škody Auto Jaroslav Povšík prohlásil, že v případě přesunu by mohlo zaniknout až dva tisíce pracovních míst. Nelze ale zatím odhadovat, zda by automobilka propouštěla hromadně, dodal s tím, že je možné, že by se počet pracovních míst snižoval postupně. Firma může snížit počet zaměstnanců přirozenou cestou, například omezit počet agenturních zaměstnanců, dodal. Na „lámání chleba“ dojde podle předsedy v roce 2022, kdy se má začít vyrábět nástupce současného Superbu.

Právě na možnost přesunu výroby následníka modelu Superb do Německa upozornil již minulý měsíc. „Zvažuje se přesun následníka modelu Superb do daleko dražší lokality v Německu, čemuž hodláme zabránit,“ řekl.

Přesunem části výroby české automobilky do Německa chce koncern Volkswagen podle Povšíka vyřešit současnou krizi. „Oni chtějí zajišťovat vytížení německých lokalit. Nejde jim Passat, ale vidí, že Superb se prodává dobře a rádi by si ho tam vzali,“ míní Povšík. Za současný stav může podle něj i skutečnost, že českou automobilku řídí německé představenstvo dosazené Volkswagenem.

„Oni (členové představenstva) pracují tak, aby dostali svoje další místa od Volkswagenu, takže pochybuji, že tam za nás tolik bojují. Asi těžko budou bojovat za Škodu, když o jejich místu rozhoduje Volkswagen. Když Volkswagen řekne, že převedeme výrobu auta do Německa, tak budou souhlasit, protože mají sen, že budou povýšeni v koncernu VW. Když řekne ne, já bojuju za Škodu, tak tady za chvíli nebude,“ domnívá se Povšík.

Velký problém způsobuje koncernu také aféra dieselgate. „Ztratili jsme Ameriku, ztrácíme diesely, nemůžeme prodat auta, abychom si zlepšili cashflow, přicházejí vyšší pokuty a z Volkswagenu zní otázka, co budeme dělat. Co s elektromobilitou, jestli dělat hybridy, jak dlouho bude diesel, to všechno rozhoduje o tom, kdo pak, až to nastane, bude vepředu,“ dodal Povšík.

Provoz v automobilkách jede téměř nepřetržitě. Společnost Škoda se potýká mimo jiné s nedostatkem zaměstnanců na dělnických pozicích, které shání jen velmi obtížně, a to i přes nadprůměrné platy.

Odboráři se navíc připravují na kolektivní vyjednávání, ve kterém budou požadovat růst mezd o více než deset procent. Průměrná hrubá dělnická mzda ve Škodě letos se všemi bonusy v některých tarifních třídách dosahuje 40 tisíc korun.

Podle agentury Reuters se značka VW domnívá, že Škoda má nepoctivou výhodu v podobě kombinace německé technologie s levnější pracovní silou. Cílem značky VW je upevnit své vedoucí postavení v koncernu před uvedením řady nových elektrických automobilů na trh, tvrdí zdroje Reuters. 

Podle šéfredaktora Automakers Ericha Handla je přesun výroby velmi reálný, nicméně nebude mít zásadní dopad na českou Škodovku a její zaměstance. „Pokud je mi známo, Škodovka hodlá přesunout část výroby z Kvasin. Limuzíny Superb by se vyráběly v montážní hale Passatu ve Wolfsburgu a linka v Kvasinách by se uvolnila pro novou SUV řadu. Pro zaměstnanost a výrobu by to neznamenalo nic,“ konstatuje Handl.

4 minuty
Handl: Přesun výroby je reálný
Zdroj: ČT24

Strategie VW není podle Handla ničím nová, uplatňuje ji od doby, co Škodovku koupil. „Už od začátku byly škodovky méně vybavené než volkswageny a prodávaly se i za jiné ceny. Vždy to je taková cyklická situace, kdy škodovka je uměle potlačovaná, protože má dobré prodeje, což se stalo i letos a pak zase je tam období, kdy má stejnou výbavu jako volkswagen a dosáhne podobných cen,“ říká Handl.

Pro škodovku to samozřejmě není nic příjemného, nicméně je to pochopitelné, míní. „VW je její vlastník a upravuje svou strategii jednotlivých značek podle vývoje prodejů na jednotlivých trzích. V koncernu je celkem 12 značek a těžko může dopustit, aby škodovka byla prodávanější a vybavenější než mateřský Volkswagen,“ dodává. 

K ostatním značkám koncernu přistupuje podle Handla VW stejně, ale ony nejsou tak úspěšné jako Škoda. Ta se může porovnávat například se španělským Seatem, ale ten má poloviční prodeje a jeho trhy jsou jiné než sever Evropy, soustředí se spíše na jižní země. 

Výroba Volkswagenu ve Wolfsburgu
Zdroj: Fabian Bimmer/Reuters

Také další ekonomové se domnívají, že by nemělo docházet ke snižování počtu zaměstnanců. I nezávislý automobilový analytik Antonín Šípek míní, že jde o to, jak získat dodatečné kapacity pro Škodu v době, kdy její české závody nestačí vyrábět.

Z přesunu výroby některého modelu do Volkswagenu budou podle Jana Linharta z KPMG profitovat tuzemští subdodavatelé, kteří zřejmě zůstanou v Česku, protože celková produkce Škody se zvýší.

„Na druhé straně by však zřejmě došlo k poklesu ziskovosti Škoda Auto, neboť výrobní náklady v Německu budou vyšší než v České republice, a proto poklesne marže na těchto vozech. Dlouhodobě může přesun výroby vést k oslabení pozice domácích závodů, což se může negativně projevit v období ekonomického poklesu,“ doplnil Linhart.

  • Škoda Auto je jedním z největších zaměstnavatelů v České republice. V regionech, v nichž působí, je podprůměrná nezaměstnanost. Například v okrese Mladá Boleslav byla míra nezaměstnanosti v srpnu 2,4 procenta, v celém Středočeském kraji 3,4 procenta. Zaměstnanci automobilky pobírají nadprůměrné platy. Průměrná hrubá dělnická mzda je tam 36 tisíc korun.

Vedení koncernu by podle analytika Finlordu Borise Tomčiaka nejraději nechalo výrobu v České republice, kde jsou náklady na zaměstnance mnohem nižší než v Německu, nakonec ale zřejmě ustoupí silným odborům. „Dá se ale očekávat, že přijde se šalamounským řešením, kde sice bude část koncernové výroby přesunuta z Česka do Německa, ale naopak sem přijde několik subdodavatelských firem, které nejsou svázané tak silnými odbory. Český průmysl by si s menším přesunem výroby ze Škodovky do Volkswagenu měl poradit,“ řekl.

Přesun části produkce do Německa podle ekonoma Petra Hlinomaze s sebou sice nemusí nést bezprostřední pokles pracovních míst, ale může znamenat určitý odliv technologie a know-how. Na rozdíl od kolegů se obává, že by čeští dodavatelé mohli být nahrazeni německými.

Ministr Havlíček věří, že investice Volkswagenu budou pokračovat

Ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) každopádně věří, že všechny plánované investice německého koncernu ve Škodě Auto budou dále pokračovat. Bližší informace ohledně přesunu nemá k dispozici.  Ministerstvo podle něj ví pouze o vnitřní diskusi, která se v rámci koncernu už nějaký čas odehrává.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nicméně pokládá informace o možném přesunu za vážné. Sejde se proto s členem představenstva za oblast řízení lidských zdrojů Škoda Auto Bohdanem Wojnarem a také s Povšíkem.

Vyčkejme na případná konkrétní rozhodnutí managementu.
Jiří Havlíček
ministr průmyslu a obchodu

Havlíček připomněl, že jednou z komparativních výhod koncernu VW je možnost sdílet výrobní kapacity napříč značkami. „Společnost Škoda Auto zajišťuje výrobu vozů Seat ve svých závodech v Mladé Boleslavi a Kvasinách. A naopak využívá kapacit závodu Volkswagen v Bratislavě pro výrobu modelu Škoda Citigo. Vozy značky Škoda se vyrábějí ve stejných závodech jako vozy dalších značek koncernu VW například v Rusku nebo Alžírsku,“ podotkl.

O případných přesunech výrobních aktivit uvnitř koncernu VW proto podle něj nyní nemá smysl spekulovat. „Vyčkejme na případná konkrétní rozhodnutí managementu společnosti, tedy zda vůbec a v jaké podobě by mohlo k přesunům výroby některých budoucích modelů dojít,“ zdůraznil.

Středula: VW chce z Česka odčerpat peníze a pomoct si po dieselgate

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula vidí za úvahami o přesunu části produkce Škody do Německa a zvýšení poplatků za sdílené technologie záměr německé automobilky získat peníze na ztráty vzniklé po dieselgate. Vláda by podle něj měla zbystřit, protože jde o snahy, které by mohly skončit větším odlivem peněz z Česka.

„Tady se hledá prostě způsob, jak peníze do Německa legální cestou dostat. Myslím si, že by měl velmi zbystřit český stát, ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo financí, jestli jsou takové poplatky adekvátní,“ řekl Středula. Škoda je podle něj extrémně výdělečnou jednotkou koncernu, a to i kvůli násobně nižším platům českých zaměstnanců.

„Jednoznačně se tady projevuje, že jsme záložní německou ekonomikou, ale není možné, aby to ve finále dopadlo tak, že tady zavřeme závod společnosti VW ne proto, že by byl špatný, ale protože někdo chce stále víc peněz,“ uvedl. Poznamenal také, že jestliže někdo přesune výrobu z Česka do Německa, znamená to, že je rentabilní, i když jsou mzdové náklady vyšší. „Takže to je taky špatně,“ konstatoval. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 2 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 17 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánovčera v 21:00

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...