Nejzazší termín, kdy se pro občany projeví opatření k energetice domluvená na páteční mimořádné radě ministrů, je 1. ledna 2023, řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) na CNN Prima News. Už před začátkem topné sezony se podle něj projeví první části národní pomoci kvůli cenám energií, včetně příspěvku přes úsporný tarif. Strakova akademie v pondělí spustí informační kampaň, která na možnosti pomoci upozorní. Občané totiž podle vlády zatím často nabízenou pomoc z různých důvodů nečerpají.
Evropská komise by v příštím týdnu měla připravit podrobnosti plánu, podle něhož budou firmy vyrábějící elektřinu z levnějších zdrojů než z plynu přispívat ohroženým domácnostem a firmám částí svých nebývale vysokých zisků na hrazení účtů za energie. Solidární příspěvek by se měl týkat i producentů fosilních paliv.
Takzvaný úsporný tarif, který má pomoci domácnostem s vysokými cenami energií, schválila vláda 24. srpna. Průměrná výše podpory s energiemi bude celkem zhruba patnáct tisíc korun. Celková výše pomoci kombinuje příspěvek skrze úsporný tarif a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energií, který činí 599 korun za každou megawatthodinu elektřiny. Odpouštění poplatku za obnovitelné zdroje se týká nejenom domácností, ale také firem či organizací.
„Nejpozději, a to je nejzazší termín, je to 1. 1. příštího roku. Ale první části pomoci včetně příspěvku, který přijde přes úsporný tarif, začne nabíhat ještě před začátkem topné sezony,“ avizoval Síkela. K dalším krokům podle něj vláda potřebuje legislativní změny, například k zásahům do záloh za energie.
Limit na maximální cenu energie
Nejjednodušší cestou pomoci je podle ministra jednotné stanovení limitu na maximální cenu energie za megawatthodinu včetně dalších poplatků za distribuci a daně z přidané hodnoty. „To znamená, že domácnosti budou vědět, co je maximální cena, kterou zaplatí. Ty, kterým to nebude stačit, mohou využít další cesty a robustnost sociálního systému, jako například požádat si o příspěvek na bydlení,“ nastínil ministr.
Složitějším způsobem, pokud by stanovený limit některým domácnostem nevyhovoval, by podle Síkely bylo využití mechanismů úsporného tarifu na to, aby spotřebitelé elektřiny a plynu měli adresnou podporu formou ponížení záloh nebo plateb za faktury.
Stínový ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) zopakoval svůj názor, že výsledkem jednání evropských ministrů jsou nesmírně obecné závěry. Kritizoval, že neprošlo oddělení plynu od elektřiny, podle Síkely to ale není jasné, protože Evropská komise teprve s konkrétním návrhem přijde. Očekává, že součástí opatření nebude zastropování ceny plynu dováženého z Ruska.
Co se týče úsporného tarifu, příspěvek pro letošní rok bude vyplacen bez ohledu na to, zda vláda rozhodne o zastropování cen energií pro domácnosti, řekl Síkela. Pro příští rok by v takovém případě mohlo být upuštěno od plošné výplaty příspěvku, pomoc by mohla být spíše adresná.
Občané nečerpají pomoc, vláda spustí kampaň
Nabízenou pomoc Češi zatím často vůbec nečerpají. Buď nevědí, na jakou mají nárok, nebo že vůbec existuje, stydí se, že by pomoc měli využít, případně se obávají administrativní náročnosti, usuzuje Strakova akademie. Připravila kampaň, která představuje zejména příspěvek 5000 korun na dítě, příspěvek na bydlení a základní pomoc se snížením cen energií.
Novou podobu má také web Deštník proti drahotě, kde mají občané k dispozici nejen informace o podpoře, ale též si mohou o pomoc přímo požádat skrze on-line formuláře.
Na kampaň se počítalo s vyčleněním až 30 milionů korun, cena vzešlá ze soutěže činí včetně kompletní produkce nakonec 24,5 milionu. Zahrnovat bude televizní a rádiové spoty, reklamu v tisku a on-line médiích, ale také různé velké poutače, informace ve vitrínách nebo rámečky v městské hromadné dopravě.
Koncem srpna premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že na celkovou pomoc občanům proti inflaci vyčlenila vláda 177 miliard korun. Citoval tehdy analýzu, podle které je v míře podpory ve vztahu k HDP Česko na čtvrtém místě mezi zeměmi v Evropské unii. Pod takzvaný Deštník proti drahotě zahrnula vláda i mandatorní výdaje, ke kterým je vázána zákony, například valorizace důchodů.
