Rozmanitost Evropy a tajemství molekul. Do Česka míří nejprestižnější evropské granty

Evropská rada pro výzkum (ERC) vybrala 48 výzkumů, které dostanou v rámci grantů celkem 500 milionů eur (12,17 miliardy korun) na řešení vědeckých výzev, které vyžadují, aby výzkumníci spojili své znalosti. Dva z grantů letos míří do Česka. Každý z oceněných projektů dostane částku 8,5 milionu eur, v přepočtu 212 milionů korun.

Granty ERC Synergy umožňují skupinám dvou až čtyř výzkumníků zabývat se ambiciózními výzkumnými otázkami, které by jednotlivě řešit nemohli. Výzkumníci si sami volí témata a rozhodují o tom, jak je nejlépe prozkoumat.

„Nejzajímavější vědecký pokrok často začíná otázkami, které zpochybňují zavedené způsoby uvažování. Granty Synergy poskytují výjimečným vědcům příležitost spojit své odlišné přístupy a věnovat se nápadům, které by jinak mohly zůstat nedosažitelné,“ uvedla předsedkyně Evropské rady pro výzkum Maria Leptinová. „Vybrané týmy prokázaly jak ambice, tak kreativitu potřebnou k prozkoumání neznámých oblastí. Blahopřeji všem oceněným – těším se, kam je jejich zvědavost a odhodlání zavedou,“ dodala.

Jak rozmanitost zachránila novověkou Evropu

První projekt, který míří do Česka, získal brněnský historik Petr Elbel z Masarykovy univerzity. O grant se podělí s vědci z Maďarska a Polska, společně budou zkoumat, co umožňovalo v novověké Evropě zmítané konflikty soužití různých skupin obyvatel a jakou roli hrála dlouhodobá zkušenost s odlišností.

Základem šestiletého projektu Zkušenost s rozmanitostí jako geneze středovýchodní Evropy je historický fakt: vedle sebe ve střední Evropě žili Češi, Němci, Poláci, Židé a další národy. A stejně pestrá byla i nábožensky – jeden prostor sdíleli katolíci, protestanci, husité, ale i příznivci dalších náboženských skupin jako třeba muslimové.

Nahrávám video

„Snad nejtypičtějším znakem středovýchodní Evropy byla její etnická a náboženská rozmanitost. Zajímá nás především to, jakým způsobem se ji tehdejším společnostem dařilo zvládat a jak fungovalo soužití různých skupin,“ vysvětluje historik z Ústavu pomocných věd historických a archivnictví Filozofické fakulty.

Výzkumníci se zaměří na historická území českých zemí, Uher a Polska v období od 14. do 18. století. Nechtějí přitom zkoumat jen rozhodnutí panovníků nebo politické dohody. Zajímá je především každodenní život tehdejších lidí a to, jak spolu jednotlivé komunity fungovaly.

Důležitým vodítkem pro ně budou farnosti, které v minulosti představovaly nejen základní organizační jednotku církve, ale také významné centrum společenského života. Výzkum propojí tradiční práci v archivech s moderními digitálními metodami. Vědci vytvoří rozsáhlou společnou databázi, která propojí dosavadní české, polské a maďarské údaje o farnostech.

Jak může matematika odhalit tajemství molekul

Karlova univerzita získala ERC Synergy grant na výzkum nukleární magnetické rezonance, její matematický popis a simulaci. Stejně jako v grantu pro Masarykovu univerzitu jde do Česka třetina celkové částky, protože i zde pražský vědec spolupracuje se dvěma kolegy ze zahraničí.

Zajímavé je, že českým řešitelem není Čech – grant totiž putuje k italskému vědci z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Stefano Pozza se v projektu zaměřuje na propojení pokročilé matematiky a chemie, s cílem rozšířit možnosti nukleární magnetické rezonance, což je významná analytická metoda využívaná při zkoumání molekul.

Stefano Pozza
Zdroj: UK/Michal Novotný

Výzkumníci chtějí využít nový matematický přístup založený na takzvaném hvězdném součinu, který umožňuje jinak formulovat a řešit složité diferenciální rovnice popisující fyzikální procesy probíhající při měření. Zásadním úkolem projektu je převést teoretický matematický objev do konkrétních výpočetních postupů a efektivních algoritmů. Ty umožní rychleji a s menšími nároky na výpočetní výkon simulovat i takové NMR experimenty, jejichž počítačové zpracování je dnes příliš časově či paměťově náročné.

„Dostat se až sem vyžadovalo spoustu práce a stále mi to připadá jako sen. Grant ERC nejenže poskytuje prostředky na dosažení ambiciózního cíle, ale je také uznáním ze strany světově uznávaných odborníků, že naše nápady mají potenciál podstatně posunout hranice poznání. Myslím, že nás čekají vzrušující roky,“ těší se Pozza.

Grantem oceněný vědec dodává: „Rád bych poděkoval podpůrným týmům na Univerzitě Karlově a na Sorbonně. Důležité je, že přívětivé a podporující prostředí, které jsem našel na katedře numerické matematiky Matfyzu, bylo také jedním z důvodů, proč jsem se rozhodl rozvíjet svůj projekt právě zde a udělat si z Prahy svůj domov.“

Fakta a čísla

V rámci výzvy předložili vědci celkem 957 návrhů, z nichž byl k financování vybrán přibližně každý dvacátý. Úspěšné týmy obdrží v průměru 10,4 milionu eur na jeden projekt. Vybrané projekty budou realizovány na univerzitách a ve výzkumných centrech ve 26 zemích v Evropě i mimo ni. Největší počet úspěšných týmů pochází z Německa (22 projektů), Spojeného království (23), Francie (14) a Spojených států (12).

ERC, zřízený Evropskou unií v roce 2007, je přední evropská organizace financující špičkový průkopnický výzkum. Financuje kreativní výzkumníky jakékoli národnosti a věku, kteří realizují projekty po celé Evropě. ERC nabízí čtyři základní grantové programy: Starting Grants, Consolidator Grants, Advanced Grants a Synergy Grants. Prostřednictvím svého doplňkového grantového programu Proof of Concept Grant pomáhá ERC příjemcům grantů překlenout propast mezi průkopnickým výzkumem a ranými fázemi jeho komercializace.

ERC je řízen nezávislým řídicím orgánem, Vědeckou radou. Maria Leptinová je předsedkyní ERC od listopadu 2021. Celkový rozpočet ERC na období 2021–2027 činí více než šestnáct miliard eur a je součástí programu Horizont Evropa, za který odpovídá Ekaterina Zaharieva, evropská komisařka pro start-upy, výzkum a inovace.

Šest projektů se bude realizovat v zemích, které dosud získaly relativně málo grantů ERC – v Polsku (tři), Česku (dva) a po jednom v Řecku, Portugalsku, Maďarsku a Rumunsku. Mezinárodní dosah grantů Synergy se odráží také ve skutečnosti, že přibližně 35procent financovaných projektů bude zahrnovat vědce se sídlem mimo EU a přidružené země, z nichž většina pochází ze Spojených států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
před 16 hhodinami

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
před 23 hhodinami

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
14. 11. 2026Aktualizovánovčera v 00:04‌‌

Čechy byly zřejmě kolébkou keltského světa, naznačuje nová studie

Že se Keltové rozšířili po většině Evropy, se ví. Že bojovali proti Římanům a Caesarovi, vědí díky filmům a komiksům i malé děti. Až doposud se ale nevědělo, odkud se vzali. Nová studie jejich pravlast umisťuje na území dnešního Česka.
14. 11. 2026‌‌

Vědci objevili obřího pravěkého ptáka, který obýval stejnou jeskyni jako hobiti

Objev několika kostí v jeskyni na ostrově Flores vyvolal nadšení až po jejich důkladnějším prozkoumání. Vědci totiž zjistili, že drží v rukou pozůstatky doposud neznámého tvora, který rozměry zásadně překonával jeho moderní příbuzné.
14. 11. 2026‌‌

SpaceX vyslala Starship na další testovací let. Nosná raketa při návratu explodovala

Společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska v pátek vyslala z Texasu na patnáctý testovací let kosmickou loď Starship. Cílem mise je poprvé dopravit loď na oběžnou dráhu Země a následně ji vrátit na místo startu. První část raketového systému, nosný stupeň Super Heavy, však při pokusu o návrat explodovala nad Mexickým zálivem. Samotná loď Starship se úspěšně dostala na oběžnou dráhu a její návrat se očekává v sobotu, informovala agentura Reuters.
14. 11. 2026‌‌

Brněnští mikroroboti mají zachytávat mikroplasty z ženských pohlavních orgánů

Na první pohled vypadají jako obyčejný prášek, v lidském těle na sebe ale dokáží navázat mikroplasty. Tak mají fungovat speciální magnetičtí mikroroboti, které vyvinuli vědci z CEITEC VUT v Brně. Chtějí je využít k odstranění mikroplastů z ženských reprodukčních orgánů. První testy v simulovaném vaginálním prostředí ukázaly, že dokáží odstranit až polovinu přítomných mikroplastů.
13. 11. 2026‌‌

Tisícileté deště, povodně, stavy nouze. El Niño ukazuje v Americe svou extrémní podobu

Amerika v těchto týdnech zažívá projevy extrémní podoby klimatického jevu El Niño. Patrné to je především v případě prudkých dešťů, které tamní lidé nikdy nezažili.
13. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.