Čeští jezuité dokončili první fázi blahořečení pátera Adolfa Kajpra, kterého za okupace věznili nacisté. V roce 1959 zemřel ve vězení po procesu vykonstruovaném komunisty. Shromážděné dokumenty, které mají prokázat oprávněnost jeho blahořečení, teď zamíří do Říma k přezkumnému řízení. Konečné rozhodnutí pak vydá papež.
Dokumenty, které mají prokázat, že blahořečení kněze a novináře Kajpra je oprávněné, naplnily šest beden. Ty teď zamíří do Říma, posoudí je papež František.
Kvůli článkům v katolickém tisku ho nacisté čtyři roky věznili na Pankráci, v Terezíně, Mauthausenu a Dachau. Za stejné činy ho pak v roce 1950 odsoudili k dvanácti letům také komunisté ve vykonstruovaném procesu s dalšími církevními hodnostáři. I ve vězení se ale snažil poskytovat duchovní péči, po devíti letech v leopoldovské věznici zemřel na infarkt a byl pohřben na místním hřitově.
„Bezprostředně po jeho smrti bylo jeho okolí přesvědčeno, že je to mučedník režimu, mučedník kvůli svému přesvědčení,“ uvedl jezuita a historik Miroslav Herold. Podle něj se komunisté snažili ukázat jezuity v tom nejhorším světle.
Do Prahy se Kajprovy ostatky vrátily v roce 1968
„V roce 1968, v době uvolnění, se jeho ostatky mohly převézt do Prahy na Vyšehrad, kde byl uložen v řádové hrobce,“ uvedl historik Jaroslav Šebek. V roce 2019 se pak vrátil tam, kde byl knězem a kazatelem – do kostela svatého Ignáce v Praze, právě tam začala cesta k jeho blahořečení.
Pokud řízení potvrdí římská kongregace i papež František, stane se Adolf Kajpr prvním českým blahořečeným jezuitou.
