K sobotnímu večeru přibylo 6771 nakažených, zhruba o tisíc méně než minulý týden

Koronavirus se v Česku nadále šíří velmi rychle, čísla jsou oproti minulé sobotě ale nižší. K sobotní 18. hodině přibylo 6771 nakažených, zhruba o tisícovku méně než předešlý týden. V pátek vyhodnotily laboratoře pozitivně 13 606 testů na koronavirus – poprvé za celý říjen nebyl tak na závěr pracovního týdne stanoven dosavadní denní „rekord“ v počtu nakažených. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Video Události
video

UDÁLOSTI: Končí měsíc, který se kvůli koronavirové epidemii stal nebývalou zkouškou pro Česko

Podle aktuálních údajů také zpomalil nárůst počtu hospitalizovaných. Zatímco ve čtvrtek přibylo nemocnicím skoro 700 pacientů s covidem-19, v pátek stoupl počet hospitalizovaných jen zhruba o 400 na 7673. Počet úmrtí nakažených v pátek za celý den vzrostl o 170 a v sobotu k večeru o 63 na celkových 3197 od březnového začátku epidemie v zemi. Podle dat ministerstva zdravotnictví vzrostl počet vylečených na 137 950. 

Páteční počet pozitivných případů je zhruba o 1650 nižší než minulý týden. Zároveň se v pátek mírně snížil i podíl nově potvrzených případů nákazy na počtu provedených testů ze čtvrtečních 33,22 procenta na 31,4 procenta.  

V posledních týdnech výrazně přibývalo nakažených, hospitalizovaných i zemřelých. Největší denní nárůst případů covidu-19 za celou dobu epidemie v Česku byl zaznamenán tento týden v úterý, a to o 15 663 případů. Rekordní nárůst úmrtí statistiky ukázaly ve čtvrtek, zemřelo 172 lidí. Množství zemřelých i hospitalizovaných se jen za tento týden zatím zvýšilo shodně o více než třetinu.

Parlamentní komise má vyšetřit chyby, které způsobily masivní druhou vlnu, řekl Hamáček

Vicepremiér a předseda ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy, že by podpořil vznik sněmovní vyšetřovací komise, která by pojmenovala chyby při přípravách na podzimní fázi pandemie covidu-19. Myšlenku podpořili i někteří opoziční politici, podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové by ale přípravu na druhou vlnu měla vyšetřit i policie.

„To, aby se ústavní vyšetřovací komise ustavila, jednoznačně podpořím. Mělo by se totiž odpovědět na otázku, kdo před druhou vlnou pochybil, jak pochybil a jak to celé zpětně bylo,“ řekl Hamáček. Poslanci by ale podle něj měli chyby začít hledat až poté, co druhá vlna pandemie odezní.

Opozice považuje vytvoření parlamentní komise za minimum. „Dodávám, že konat by měla i policie. U pana ministra je však problém, že zůstává jen u silných slov. Na jaře taky hovořil o zřízení komise, a když jsem to v Poslanecké sněmovně navrhla, hlasovala ČSSD proti,“ uvedla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Předseda poslaneckého klubu Piráti by naopak chtěl, aby komise kromě hledání viníků poukázala na to, co by se mělo udělat jinak poté, co se Česko s druhou vlnou koronavirové pandemie vypořádá. Chtěl by, aby se země vyhnula dalšímu lockdownu.

Kvůli covidu-19 protestovali vězni na Mostecku 

V pátek protestovali kvůli covidu-19 vězni v Bělušicích na Mostecku. Podrobnosti o protestu a jeho příčině vězeňská služba neuvedla, šlo podle její mluvčí Petry Kučerové o „nepodložené informace o nemoci covid-19“. Okolnostmi protestu se začne zabývat policie, dodala.

Situace ve věznici s ostrahou se nakonec podle ní uklidnila bez nutnosti zásahu, v sobotu již byl v Bělušicích klid. „Není žádný racionální důvod k nepokojům, máme přijatá účinná opatření a naše jednotky jsou v pohotovosti,“ doplnila mluvčí, podle které je v celé věznici jeden člověk nakažený novým typem koronaviru a z 19 tisíc vězňů v celé ČR je momentálně infikováno devatenáct.   

Přetížené nemocnice ze Zlínského kraje převezly první pacienty do sousedních regionů

Žádný pokles rozhodně nepociťují nemocnice. Ve státní svátek 28. října sice celkový počet hospitalizovaných mírně poklesl – což ve volných dnech nebývá výjimečné - v pátek ale přibylo 400 hospitalizovaných na celkových 7673. Za týden se tak počet hospitalizovaných zvýšil bezmála o polovinu. V těžkém stavu je přes tisíc lidí.

Ve Zlínském kraji, který byl v minulých týdnech nákazou nejhůře zasaženým regionem v republice vzhledem k počtu obyvatel, jsou nemocnice již plné. Před víkendem nechaly převézt několik pacientů s covidem-19 do jiných krajů. Zlínská nemocnice poslala čtyři pacienty do olomoucké fakultní nemocnice, ze Vsetína odjel jeden do svatoanenské nemocnice do Brna a z přetížené kroměřížské nemocnice se stěhovalo sedm pacientů do brněnské fakultní nemocnice. Nemocné, kteří by se již do zařízení ve Zlínském kraji nevešli, přislíbila převzít také havířovská nemocnice. 

„Budeme muset jednat o další pomoci. Předpokládáme, že čísla klesat nebudou,“ podotkl mluvčí Nemocnic Zlínského kraje Egon Havrlant.

Kvůli riziku, že budou v Česku chybět lůžka pro nakažené covidem-19, vznikla provizorní vojenská nemocnice na výstavišti v pražských Letňanech, další záložní nemocnici dokončuje město Brno na brněnském výstavišti. V Praze a Brně bude v součtu k dispozici zhruba 500 lůžek. Další by mohla vzniknout i na výstavišti v Ostravě. 

Lůžek přibývá, ale chybějí lidé – v nemocnicích i domovech seniorů. Posily z USA dorazí příští týden

Z řady nemocnic ale již zaznělo volání o pomoc i z jiných důvodů, než je nedostatek lůžek – nedostatku lidí kvůli nákaze lékařů, sester a dalšího zdravotnického personálu. Alespoň částečně by mohli situaci zlepšit vojenští lékaři ze zahraničí. Parlament v týdnu schválil, že v Česku může působit až 300 vojáků-lékařů ze zemí NATO a Evropské unie.

Ze Spojených států by mělo přiletět 28 vojenských lékařů, zatím je v Česku první z nich, spolu s ním přijelo šest logistiků. Zatím navštíví Ústřední vojenskou nemocnici, kde by měli zahraniční lékaři působit, a provizorní zařízení v Letňanech. Určí potom počet a specializaci zbytku skupiny, která má dorazit v příštím týdnu.

Podobná jako v nemocnicích je personální situace i v některých zařízeních sociálních služeb. Do domova pro seniory v Sloupnici na Svitavsku proto v sobotu přijelo pomáhat deset vojáků z chrudimského výsadkového pluku. Nejméně dva týdny budou nyní pomáhat v domově zasaženém covidem-19, kde kvůli nákaze chybějí zaměstnanci.

„Vojáci budou chodit do přímé péče pomáhat pečovatelkám, někdo bude možná v prádelně či v kuchyni podle toho, jak nám budou lidé vypadávat a kde bude potřeba,“ řekl ředitel domova Pavel Tupec. Dodal, že kromě části zaměstnanců se covidem-19 nakazilo 45 seniorů.

Domov důchodců vytvořil se vznikem nákazy takzvané covidové zóny, aby oddělil zdravé klienty od nakažených.

Nejhůře je na Benešovsku

Situace se napříč Českem v jednotlivých regionech výrazně liší. Vzhledem k počtu obyvatel jsou počty infikovaných velmi vysoké v celé republice, nejhůře zasažené okresy jsou však nyní napříč zemí. Za poslední týden přibylo více než tisíc nakažených na sto tisíc obyvatel v okresech Benešov (1118), Náchod (1113) a Přerov (1047). Jen mírně pod tisíc nových případů na sto tisíc obyvatel za posledních sedm dní je na Pelhřimovsku (997), Rakovnicku (983) či Prostějovsku (953). Kolem 900 se pohybují relativní týdenní přírůstky v jednotlivých okresech Zlínského kraje s výjimkou Kroměřížska, které je nákazou zasaženo trochu méně.

V Praze poklesl počet nově nakažených za posledních sedm dní pod šest stovek na 532 na sto tisíc obyvatel, denně však stále přibývá více než tisíc nových případů. V pátek jich přibylo 1187, což značí pokles vůči čtvrtku i ve srovnání s minulým pátkem. Nižší čísla oproti minulému týdnu hlásí Praha již od úterý. Mírný pokles vůči minulému pátku zaznamenal i Středočeský kraj, kde přibylo 1794 nových případů, oproti čtvrtku se ale situace naopak zhoršila.

Více než tisíc nakažených v pátek přibylo i v Moravskoslezském, Jihomoravském, Jihočeském, Ústeckém a Zlínském kraji.

Opatření trvají, děti se do škol nevratí 

O naději, že se vývoj epidemie v Česku začíná mírně zlepšovat, hovořili v pátek ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) s ředitelem Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislavem Duškem. „To, co se teď děje, je pravděpodobně začátek snižování. Když bude tento začátek pokračovat, budeme mít vyhráno. Zatím vyhráno nemáme,“ řekl Blatný.

Neznamená to však, že by bylo na pořadu dne rušení zákazů, které kvůli nekontrolovanému šíření nákazy vyhlásila v minulých týdnech vláda. Dočasnou výjimkou jsou jen obchody, které nabízejí zboží související s dušičkami. O víkendu mohou mít otevřeno prodejny pietního zboží včetně stánků a také kameníci. Nevztáhne se na ně ani pravidlo, podle kterého musí mít obchody s výjimkou lékáren a prodejen na nádražích celou neděli zavřeno.

V současnosti platí zákaz vycházení mezi devátou večer a pátou ráno a omezení volného pohybu po zbytek dne, kdy lidé mohou do práce, na nákup nebo na vycházku. Uzavřena je většina obchodů, zbylé musí zavírat nejpozději v osm večer, restaurace mohou mít otevřené pouze výdejové okénko.

Od středy vláda nově zpřísnila pravidla pro pořádání trhů. Povolila pouze ty farmářské, nařídila však, aby mezi stánky byly alespoň čtyřmetrové odstupy a aby koncentrace zákazníků dosahovala maximálně dvaceti lidí na 400 metrů čtverečních. Například trhy na pražské náplavce – které minulý víkend vzbudily pozornost kvůli fotografiím, jejichž některé interpretace byly takové, že nakupující nedodržovali nařízené odstupy – proto pořadatelé na sobotu odřekli. Domnívají se, že by přísnější pravidla nedokázali splnit.

V týdnu oznámili ministři, že oproti předchozím slibům zůstanou i po víkendu uzavřené školy s výjimkou mateřských, naopak nově nebudou žáci chodit ani do speciálních škol. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) spolu s Janem Blatným v pátek ujistili, že se budou snažit co nejdříve vrátit do škol alespoň první a druhý ročník základních škol, poslední ročníky základních a středních škol by měly následovat.

Vláda před víkendem rozhodla o prodloužení nouzového stavu, který měl původně skončit 3. listopadu, a na něj navázaných opatření. Nově potrvá nouzový stav do 20. listopadu. Kabinet jej chtěl prodloužit o měsíc, s tím ale nesouhlasili poslanci, jejichž svolení vláda potřebovala. V případě, že by to bylo potřeba, může se na ně ale kabinet obrátit s další žádostí o prodloužení.

Do Rakouska už jen s testem

Od půlnoci na sobotu již nelze bez omezení cestovat z Česka do Rakouska. Po příjezdu do sousední země musí cestující předložit potvrzení, že v posledních třech dnech absolvovali PCR test na koronavirus s negativním výsledkem, v opačném případě se musí uchýlit do karantény.

Výjimkou jsou cesty pendlerů, studentů, případně tranzit Rakouskem. Test nepotřebují ani děti do deseti let, jede-li tedy do Rakouska rodina, musí si testování zaplatit pouze rodiče.

V pátek ještě lidé z Čech a Moravy vyráželi na přeshraniční nákupy nebo na návštěvu měst v příhraničí, o víkendu již bez testu nemohou. Tomu také odpovídá takřka mrtvo na hraničních přechodech. „Osobní auta téměř nejezdí, jezdí spíše nákladní auta,“ popsala dopolední stav v Mikulově reportérka Veronika Gecová. Průjezd přes hranice je přitom volný, kontroly negativních testů či potvrzení od zaměstnavatelů přímo na přechodu neprobíhají.