Česká armáda bude moci vyslat do zahraničních misí příští rok až 851 vojáků a o rok později nejvýše o stovku více. Předpokládá to vládní plán vojenských misí v cizině pro příští dva roky, s nímž souhlasila Poslanecká sněmovna hlasy 131 ze 158 přítomných poslanců. Proti byli poslanci SPD, KSČM a nezařazení zákonodárci. Nyní může mít armáda v zahraničí až 1096 vojáků, ve skutečnosti jich je nasazeno méně.
Sněmovna schválila dvouletý plán armádních misí v zahraničí
3 minuty
UDÁLOSTI: Sněmovna schválila armádní mise
V plánovaných počtech na příští dva roky není zahrnuto nasazení až šesti desítek příslušníků speciálních sil v Mali, Nigeru a Čadu. K misi vláda připravila zvláštní návrh, který zatím schválila jen horní komora.
Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) zdůraznil, že mise jsou v souladu s mezinárodním právem. „Nezačínáme žádnou novou operaci,“ řekl poslancům k dvouletému plánu, který podle něho nezvyšuje nároky na armádu. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) je plán realistický a odráží české možnosti a zájmy a bezpečnostní situaci ve světě.
Stabilizovat
Do Afghánistánu, kam dosud směřovala největší pozornost, nyní může armáda poslat až 390 vojáků. Nový mandát počítá s nasazením 205 příslušníků českého vojska. Spojenci plánují stažení z Afghánistánu v souvislosti s podepsáním dohody mezi Spojenými státy a Talibanem. V Kábulu by zároveň měla působit v počtu do 20 osob i nadále jednotka Vojenské policie, která má na starosti ochranu českého velvyslanectví. Sněmovna v usnesení podpořila zachování zastupitelského úřadu, pokud to umožní bezpečnostní podmínky.
V Iráku se sníží počet vojáků ze současných 110 na 80. Česko se v něm zaměřuje na výcvik policistů a specialistů bojujících proti zbraním hromadného ničení. V minulosti také iráckým letcům radilo s používáním českých bitevníků L-159. S podobným zapojením do pomoci Iráku počítá armáda i do budoucna.
„Je to pokus o stabilizaci těchto zemí nebo minimálně snaha o to, aby tam konflikty nepropukly, nebo se nezvětšovaly,“ hájil českou roli místopředseda výboru pro obranu Jan Lipavský (Piráti). „Irák a Afghánistán jsou zahraniční operace, které nejsou v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti. Je dávno na čase z Afghánistánu odejít,“ namítal místopředseda výboru pro obranu Radovan Vích (SPD).
Další významnou misí zůstane Mali, kam by mohlo odjet až 135 vojáků oproti současným 150. Účastnit se budou mise OSN MINUSMA a výcvikové mise EU, která má za cíl pomoci malijským silám bojujícím proti islámským radikálům. Česko se plánuje vysláním speciálních sil zapojit i do protiteroristické operace, kterou povede Francie. Tuto misi vláda Parlamentu předložila odděleně.
Pobaltí, Sinaj i Golany
V Pobaltí, kam NATO vyslalo více svých vojáků kvůli obavě pobaltských členů z Ruska, zůstane mandát zachován na současných 290 lidech. Do Pobaltí by se zároveň měla v roce 2022 vrátit jednotka s letouny Gripen, aby hlídala tamní vzdušný prostor.
„Je to kolektivní obrana v podobě zapojení do posílené předsunuté přítomnosti a ochrana vzdušného prostoru v Pobaltí,“ uváděl ministr obrany Metnar. Předseda komunistů Vojtěch Filip tuto misi hodnotil ale negativně: „Zhoršuje to vztahy mezi zeměmi NATO a Ruskou federací, takže my pro nejsme.“
Na Sinajském poloostrově i nadále v pozorovatelské misi MFO zůstane letecká jednotka se strojem CASA, která má na starosti například přepravu materiálu a členů mise. Počet vyslaných vojáků by se měl snížit z 25 na 20.
Vojáci se budou účastnit i menších operací NATO, EU a OSN v Kosovu, Bosně a Hercegovině, na Golanech a v operaci EUNAVFOR MED ve Středozemním moři. Na vyžádání NATO bude stejně jako dosud připravena k maximálně půlročnímu vyslání do některé z operací jednotka s takzvaným nasaditelným spojovacím modulem, která zajišťuje spojení a komunikaci mezi nasazenými jednotkami a aliančním velením. Sloužit v ní může až 56 vojáků.
Vyslání vojáků do zahraničí bude ministerstvo obrany podle předpokladů v příštím roce stát 1,73 miliardy korun a v roce 2022 zhruba 1,8 miliardy korun. Loni činily plánované náklady misí 2,4 miliardy korun, skutečné byly 1,57 miliardy. Letos je na ně 2,34 miliardy korun.
