„Už jsem se rozhodl. Jak to bude, řeknu v úterý na tiskové konferenci,“ avizuje Vystrčil. Mezi důvody, proč by se měla cesta uskutečnit, zopakoval tlak Číny na to, aby se mise neuskutečnila. Čína pokládá Tchaj-wan za svou provincii a opakovaně vyjádřila nelibost nad kontakty českých představitelů s tchajwanskými.
„Volební období předsedy Senátu končí na podzim tohoto roku. Pokud bych tam jel, tak bych tam chtěl jet jako předseda Senátu,“ komentoval termín možné cesty. Pokud by jel, může se stát, že na to doplatí některé firmy, doplnil s poukazem na české podniky investující v Číně.
„Není podle mě možné a dlouhodobě udržitelné se mít takzvaně dobře, aniž bychom dbali o nehmotné hodnoty, jako je hrdost, suverenita, nezávislost, svébytnost,“ věří předseda horní komory.
Už předminulý týden Vystrčil předeslal, že jeho tchajwanská mise je stále reálnější. Řekl to po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem, podle něhož by mise na Tchaj-wan neprospěla Česku a jeho ekonomice.
Vystrčil nyní konstatuje, že nejednoznačnost české zahraniční politiky může být problém, pokud by to byla dlouhodobá záležitost. Zatím ale podle něj trvá krátkou dobu a šéf Senátu věří, že se nenaruší vazby Česka v Evropské unii a NATO.
Čína kvůli Tchaj-wanu tlačila na Kuberu, Hrad zapojení odmítá
Čínské velvyslanectví v lednu před cestou na Tchaj-wan varovalo Vystrčilova předchůdce Jaroslava Kuberu (ODS). Během lednového setkání se Zemanem a předsedou Sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO) na Pražském hradě dostal Kubera dopis, který prezidentská kancelář podpořila dvěma přípisy.
168 hodin: Hradní ticho
Zhruba o týden později Kubera náhle zemřel na infarkt. Bylo to několik dní poté, co navštívil i čínské velvyslanectví. Dokument z čínské ambasády byl nalezen v Kuberově pozůstalosti. Vystrčil v rozhovoru přiznává, že se nemůže zbavit myšlenek na to, že tlak Číny ke Kuběrově skonu mohl přispět.
Okolnosti vzniku dopisu a jeho předání zůstávají nevyjasněné. Podle některých informací za dopisem stojí prezidentův kancléř Vratislav Mynář, který to popírá.