Pokud bude Čína diktovat České republice a Senátu, co mají dělat, cesta předsedy horní komory na Tchaj-wan se stává reálnější. Po setkání s prezidentem Milošem Zemanem to řekl šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Tuzemskou politickou scénu už týdny dráždí varovný dopis čínské ambasády, která zvažovanou diplomatickou cestu českých zástupců odmítá; Peking Tchaj-wan nepovažuje za nezávislý, ale za svou součást.
Vystrčil v úterý s prezidentem Zemanem na Pražském hradě jednal právě o dopisu, ve kterém čínské velvyslanectví varovalo před negativními hospodářskými a diplomatickými dopady, které může mít plánovaná tchajwanská návštěva předchozího předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) na vztahy mezi Prahou a Pekingem.
Pevninská Čína totiž považuje ostrov, na který se po komunistickém převzetí moci uchýlila opozice, za svou nedílnou součást a totéž žádá i po světovém společenství; fakticky má ale Tchaj-wan vlastní prezidentku, volby i symboly – a předseda Senátu Vystrčil na úterní tiskové konferenci po návštěvě Hradu prohlásil, že je rád, že na Tchaj-wanu vládne demokracie.
Čínskou ambasádu naopak kritizoval za to, že ambasádní rada upozorňoval Valdštejnský palác, aby Vystrčil neblahopřál nové tchajwanské prezidentce k jejímu zvolení do funkce. Argumentoval tím, že by to nebylo dobré a poškodilo by to čínsko-české vztahy, řekl předseda Senátu.
„Reálnější a reálnější“
„Moje cesta na Tchaj-wan se stává stále reálnější a reálnější. Není možné nadále snášet to, že budeme přistupovat na to, že budeme něčím lokajem,“ prohlásil předseda Senátu. Pokud nátlak Číny bude trvat, povede podle Vystrčila jen ke zhoršení vzájemných vztahů. „Raději bych přivítal nějakou rozumnou možnost domluvy, ale tady se zdá, že to není možné,“ poznamenal předseda Senátu.
Jako další příklad pokračujícího nátlaku Vystrčil uvedl to, že čínské velvyslanectví v Praze vyjádřilo nelibost nad jeho poděkováním za dar tchajwanských zdravotnických roušek.
Cesta na Tchaj-wan by se podle Vystrčila mohla uskutečnit, až to situace kolem šíření koronaviru umožní. Bude potřeba také zjistit, zda trvá zájem podnikatelů misi uskutečnit.
Beze shody
Již dříve označil Vystrčil čínský list pro svého předchůdce za výhrůžný a žádal po Hradu, aby objasnil okolnosti vzniku dokumentu i lednové předání Kuberovi, který zhruba týden poté náhle zemřel. O vypracování dopisu totiž podle Deníku N požádal čínské velvyslanectví prezidentův kancléř Vratislav Mynář s cílem zjistit, jak bude Čína reagovat.
Mynář k tomu uvedl, že si neobjednal žádný výhružný dopis, který prý ve skutečnosti ani neexistuje. Dokument podle něj nebyl dopisem, který by byl adresován Kuberovi, ale písemným stanoviskem Číny – tak kancléř mluví i na pondělním videu zveřejněném na facebookovém profilu Hradu.
„Nejedná se o dopis panu Kuberovi, dokument mu není adresován a ani není podepsán. Je to jednoduché stanovisko čínské lidové republiky,“ vysvětluje Mynář důvody, proč není materiál podepsaný a chybí v něm oslovení.
Prezident Zeman pak minulé pondělí prohlásil, že záležitost kolem dokumentu je „nafouknutá bublina hodná bulvárních novinářů, ale nehodná politiků“ – a podle Vystrčila se na čínském tématu ani na současném jednání neshodli. Podle předsedy Senátu také není jasné, zda skutečně dokument vznikl na velvyslanectví, či zda to je falzifikát.
Rozpor vidí i ve významu, jaký byl dopisu v průběhu času dáván. V jednu dobu podle něj z Pražského hradu znělo, že nejde o nic významného, později Hrad uvedl, že materiál byl nedílnou součástí podkladů pro jednání ústavních činitelů.
„Při další diskusi o těchto věcech jsme nikam nepostoupili, takže já mohu pouze konstatovat, že jsme debatu o této první části byli nuceni ukončit s tím, že jsme si každý podrželi svůj názor,“ řekl Vystrčil a dodal, že obsah čínského dokumentu za vyřešený nepovažuje.
„Problém je ale v tom, že to nejsem schopen uzavřít, řekněme, ke spokojenosti občanů České republiky, nebo ke spokojenosti těch, co by chtěli znát celou pravdu a všechny podrobnosti, protože nemám žádné nástroje, jak se dalších informací domoci,“ uvedl.
