Nejstarší a nejvytíženější česká dálnice se opravuje už pět let. První práce na velké renovaci začaly 9. května 2013. Hotových je za tu dobu čtyřicet procent úseků, které se mají opravit celkově. Modernizace měla původně skončit letos, práce se ale podle ministra dopravy v demisi Dana Ťoka (za ANO) protáhnou až do roku 2021.
Na den přesně před pěti lety by řidič začátek modernizace téměř nepoznal. Silničáři instalovali značky a provoz byl bez komplikací. Ty nastaly později. Například když se práce na čas zastavily kvůli špatnému podloží, firma na úseku u Jihlavy špatně položila beton nebo neukázněný řidič vjel na nový povrch a poničil ho.
Původně měly práce na modernizaci skončit po pěti letech, tedy letos. Brzy se ale termín posunul na rok 2020, při letošním zahájení stavební sezony ministr v demisi Dan Ťok (za ANO) odhadl konec prací na rok 2021. Podle něj stavební řízení zdržují aktivisté. „Každý úsek při vydávání stavebního povolení zpochybní vyjádřením dotčených orgánů a tím zpozdí stavbu o půlrok až rok,“ řekl letos v březnu.
Ještě se nekopnulo na šesti úsecích
Ředitelství silnic a dálnic rozdělilo modernizovanou část D1 na dvacet kratších úseků dlouhých obvykle kolem sedmi nebo osmi kilometrů, samostatným 21. úsekem je potom ještě most Šmejkalka. Pracuje se obvykle na několika úsecích zároveň, modernizace každého zabere zhruba jednu a půl až dvě stavební sezony. Například úsek Hořice–Koberovice, kde se začalo pracovat loni v březnu, bude kompletně v novém letos v listopadu.
V současnosti probíhají opravy na pěti místech, dva úseky (Jihlava – Velký Beranov a Velké Meziříčí – Lhotka) by měly být hotové letos v létě, dva další (Ostředek–Šternov a Hořice–Koberovice) na podzim. Oprava úseku mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem, která letos teprve začala, pak potrvá až do jara 2020.
Na šesti úsecích (včetně mostu Šmejkalka) o celkové délce 60 kilometrů se však zatím nezačalo pracovat. Tři stavby jsou téměř připravené, ale práce zatím nezačaly, protože proti stavebním povolením podala rozklady organizace Děti Země. „V rozkladech například žádáme, aby se na tělese dálnice sázely jen místně původní druhy rostlin a aby protihlukové stěny byly z materiálu, který budou ptáci dobře vidět, a navíc byly osázeny popínavými rostlinami,“ charakterizoval je předseda spolku Miroslav Patrik.
Aktivisté při podání rozkladů upozornili, že dle litery zákona mají být všechny rozklady vyřízeny zhruba do čtyř měsíců. Fakticky však trvá ministerstvu dopravy vyřízení většinou kolem roku. Přinejmenším mezi Mirošovicemi a Hvězdonicemi by ovšem mohlo být jasno záhy, a pokud bude rozhodnutí silničářům příznivé, práce by letos mohly začít. U úseků Velký Beranov – Měřín a Devět křížů – Ostrovačice však podaly Děti Země rozklady až loni v prosinci, vyřízení se tedy může ještě protáhnout.
Již od roku 2015 navíc čeká na vyřízení rozklad proti stavebnímu povolení v úseku Koberovice–Humpolec. Zde a také mezi Souticemi a Loktem, v úseku mezi dvěma křižovatkami u Velkého Meziříčí a na mostě Šmejkalka počítá ŘSD se zahájením modernizace v roce 2019. Kdyby se to nepodařilo, mohl by se opět vznést otazník i nad termín dokončení posledních prací o dva roky později.
Osm tisíc nehod a škody za miliardu
Během uzavírek a omezení došlo na D1 k více než osmi tisícům nehod. Těch postupně během pěti let oprav přibývá. Loni jich bylo přes sedmnáct set. Nehody měly i své následky. Zemřelo při nich 75 lidí, víc než 1800 lidí utrpělo zranění. Vznikly hmotné škody dohromady za více než jednu miliardu korun.
Za nejvíce nehod mohli řidiči sami, nevěnovali dostatečnou pozornost řízení nebo nepřizpůsobili rychlost aktuálním podmínkám. Vyšší nehodovost způsobilo více vlivů, roli hrály i dopravní komplikace kvůli opravám. „Nedá se říct, že by za nárůst nehod mohly jen dopravní omezení. Může za to především vrůst intenzity dopravy, hlavně kolem Prahy a Brna. Uzavírky ale samozřejmě vyvolávají kolony a v těch je riziko nehody větší. Řidiči jsou pod větším stresem, mají menší rozestupy,“ vysvětlila Veronika Valentová z Centra dopravního výzkumu.
Uzavřená místa jsou pro řidiče nebezpečnější také podle komisařky Policejního prezidia Evy Kropáčové. Doporučuje proto zvýšenou opatrnost a hlavně dodržování odstupů. Případným komplikacím na dálnici mají předejít nová opatření, úsekové měření nebo policisté na motorkách.
Uzavírky komplikují i práci záchranářům. Někdy se k místu srážky špatně dostávají. „K neprůjezdnosti většinou dochází vlivem dopravních nehod nebo hustého provozu a vytvářením kolon před zúžením,“ řekla mluvčí Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje Michaela Bothová.
„Když jsou dopravní nehody na dálnici ve zúženích, nedostaneme se k nim většinou po směru jízdy, ale musíme jet v protisměru. Ke zraněným se pak dostaneme přes svodidla. Jeden z příkladů, co se může stát: sanitka nám nedávno uvízla na 2,5 hodiny v koloně, v tu chvíli je právě jízda protisměrem optimální řešení,“ doplnila s tím, že na nehody na dálnicích v době rekonstrukce ale častěji využívají vrtulník.
Hodinové kolony a otřesy v obcích
Konce oprav se nemohou dočkat obce v okolí D1. Řidiči přes ně totiž opravované úseky objíždějí. Tvoří se zácpy a doprava vázne několik hodin. Ve Velkém Beranově kolona vede i kolem základní školy. Další obce trápí také prach, hluk nebo otřesy.
Modernizace úseku Ostředek–Šternov doslova otřásá vesnicí Třemošnice na Benešovsku. Staví se tam nový most, technika má jedinou cestu po malé silnici v osadě. Občané si ale stěžují na hluk a vibrace. Podali proto petici na ministerstvo dopravy, Ředitelství silnic a dálnic a ke Krajské hygienické stanici.
Obce sice chápou nutnost modernizace hlavního dálničního tahu, jejich starostové se ale shodují, že se jim uleví, až bude vše hotovo. „ Už se všichni těšíme, až práce na úsecích kolem naší obce skončí. Radost z konce prací asi nebude mít jedině hospodský, protože součástí hospody je ubytovna, kterou má díky dálnici plnou,“ uzavřel starosta Ostředku Marek Škvor.
Modernizace D1 přijde na 19 miliard
Modernizace D1 zahrnuje opravu konstrukce vozovky, úpravu odbočovacích a připojovacích pruhů a přejezdů středního dělicího pásu, rozšíření mostů a nadjezdů. Z nich mnohé byly nebo budou strženy a místo nich vzniknou nové, bourání si vyžádalo několik úplných uzavírek dálnice.
Opravována je také kanalizace, dálnice dostává nová svodidla, moderní systém tísňového volání a nové kabely ve středním dělicím pásu, přibývají také protihlukové stěny.
Celkové náklady na rekonstrukci 160 kilometrů dálnice se zatím jen odhadují. Podle letošního vyjádření šéfa Ředitelství silnic a dálnic Jana Kroupy by celkové náklady na obnovení této tepny mezi Prahou a Brnem mohly vyjít na 19 miliard korun.
O potřebě modernizovat, případně rozšířit D1 mezi Prahou a Brnem se přitom hovořilo dlouho předtím, než před pěti lety opravdu začala rekonstrukce. Definitivně o rozsáhlé modernizaci D1 rozhodlo ministerstvo dopravy v červnu 2011 poté, co praskla jedna z betonových desek, a vytvořil se deseticentimetrový schod. Rozhodnutí o opravách D1 padlo i přesto, že řada odborníků doporučovala nejprve postavit alternativní spojení od dálnice D11 u Pardubic směrem na Olomouc, tedy D35.
