Stavba desetiletí začíná, 160 kilometrů D1 projde změnou

Na dálnici D1 začíná velká oprava. Tzv. modernizace bude řidiče zdržovat nejméně šest let – až do roku 2018. Ředitelství silnic a dálnic chce opravit povrch či mosty a dálnici rozšířit v úseku od Mirošovic až po Kývalku, jako první převzaly stavební firmy úseky Větrný Jeníkov ‒ Jihlava a Lhotka ‒ Velká Bíteš. U Jihlavy začali stavbaři omezovat provoz v 6:00, práce u Velké Bíteše se zatím provozu nedotkly. Dění okolo příprav a rekonstrukce D1 můžete sledovat na speciálním tematickém webu.

Vše začalo ráno u Jihlavy, kde stavbaři dočasně svedli provoz do jednoho pruhu, aby mohli jednotlivé pruhy upravit. Vytvořila se proto kolona dlouhá zhruba 1,5 kilometru. Po skončení dopravní špičky již byl provoz plynulý, po dokončení úpravy se navíc auta mohla opět rozjet v obou pruzích. U Velké Bíteše se přípravné práce provozu přímo nedotkly, řidiči je přímo pocítí až v sobotu.

Po celou dobu prací v každém úseku musí řidiči zpomalit na 80 km/h a jet opatrně kvůli zúžení jízdních pruhů. Ty zůstanou až do konce v každém směru dva (s výjimkou krátkodobých omezení při snášení mostů), silničáři proto doufají, že provoz nepoznamenají rozsáhlejší kongesce. Výjimkou bude sobota 11. května, kdy mezi Větrným Jeníkovem a Jihlavou zůstane směrem na Prahu průjezdný jen jeden pruh. Zhruba čtvrt roku mají teď stavaři na přípravné práce – provizorní rozšíření jízdních pruhů a úpravu středového pásu. Auta tak zatím zůstanou vždy ve svém jízdním pásu. Samotné opravy vozovky by měly začít v červenci, včetně zimní přestávky potrvají déle než rok.

V úseku Větrný Jeníkov – Jihlava začnou práce ve středovém pásu. Uzavřen proto bude v každém směru levý pruh, provoz zůstane zachován v pravém a odstavném pruhu. V úseku Lhotka – Velká Bíteš začnou práce naopak na krajnicích, jezdit se proto bude levým a pravým pruhem, které však budou užší než obvykle.

Modernizace dálnice D1
Zdroj: ČT24/novad1.cz

První dny budou podle generálního ředitele ŘSD Davida Čermáka dělníci především připravovat dopravní značky a upravovat jízdní pruhy. Už ale mohou ukázat, nakolik se osvědčí opatření, která ŘSD a policie připravily, aby byla doprava na dálnici D1 co nejplynulejší a netrpěly proto okolní silnice a obce. Z Vysočiny už dlouho zní kritika na celý projekt, lidé se obávají zejména kamionů, které podle nich budou z dálnice sjíždět a projíždět po staré silnici obcemi. Podle kraje tak navíc hrozí, že regionální silnice poničí. Vysočinský hejtman František Běhounek se také obává, že kvůli uzavřeným mostům přes dálnici nebudou záchranné složky stíhat dojezdové doby – napříč krajem vznikne pomyslný dopravní šrám.

Zácpy se ale na dálnici nemusí vytvářet pouze tam, kde bude probíhat rozsáhlá modernizace. Kromě ní bude ŘSD průběžně záplatovat i staré části, které budou na velkou opravu ještě nějaký čas čekat. Komplikace, které mohou takové práce vyvolat, mohou být pro plynulost provozu podobně zásadní jako zúžení při modernizaci. „Je potřeba si uvědomit, že kromě toho, že budeme modernizovat D1, tak tam stále budou probíhat i tyto lokální opravy povrchu,“ řekla mluvčí ŘSD Martina Vápeníková.

Schválený harmonogram oprav

Ministerstvo dopravy zatím schválilo harmonogram prací do července, dalšími etapami se teprve bude zabývat.

Práce v úseku Větrný Jeníkov – Jihlava:

  • 9. 5. – 20. 5.: úprava přejezdů středového pásu
  • 21. 5. – 14. 6.: rozšíření krajnice a její oprava

Práce v úseku Lhotka – Velká Bíteš:

  • 9. 5. – 10. 7.: rozšíření krajnice

Po D1 – nebo jinudy?

Kdo jede v úseku mezi Prahou a Brnem autem, může si vybrat mezi několika možnostmi. Tou nejjednodušší je zůstat na dálnici D1 a doufat, že zdržení nebude příliš velké – v ideálním případě znamená průjezd rozkopanými úseky pouze dílčí zpoždění kvůli zpomalení ze 130 na 80 km/h. Každá kolize nebo jiná mimořádnost ale mohou situaci změnit a auta snadno uváznou i na několik hodin. Alternativou je objet rozkopané úseky po regionálních silnicích. Test České televize ale naznačil, že za obvyklých okolností trvá taková cesta déle, navíc i zde čekají na řidiče mnohé proměnné – třeba pomalu jedoucí kamiony či autobusy. Kvalita regionálních silnic je k tomu často velmi špatná – jsou plné děr, nezřídka chybí vodorovné značení.

Pro cestu po celém úseku Praha–Brno a ještě spíš dále na severní Moravu je také možné se dálnici D1 zcela vyhnout a využít kombinaci dálnice D11 Praha – Hradec Králové a silnice I/35 Hradec Králové – Olomouc, případně z ní odbočit u Svitav na I/43 do Brna. V takovém případě se ale jízdní doba prodlouží nejméně o hodinu a půl. Naopak například při cestě z Prahy do Ostravy se již vyplatí o cestě přes Hradec Králové uvažovat, rozdíl oproti cestě přes Brno je obvykle asi půlhodinový. Představitelé Pardubického kraje se ale obávají, že se během modernizace D1 bude ucpávat také silnice I/35.

Při cestě autobusem si cestující trasu nevybere a dopravce také ne. Licence na linku ji přesně určuje, a protože není vyhlášena objízdná trasa, autobusy zkrátka zůstanou na dálnici. Dopravci ale věří, že omezení provozu nepovedou k žádnému velkému zdržení, Student Agency, která mezi Prahou a Brnem provozuje nejvíce spojů, dokonce slíbila cestujícím, že jim při zpoždění přes půl hodiny vrátí čtvrtinu jízdného a při zpoždění více než hodinu celé jízdné.

Cesta vlakem je i za obvyklých okolností mnohem klidnější než „skákání“ po D1, zato však delší – zatímco auto jede z Prahy do Brna zhruba dvě hodiny a autobus dvě a půl hodiny, ve vlaku stráví cestující nejméně dvě hodiny a 35 minut. Je to především proto, že železniční koridor vede po zdlouhavé trase přes Pardubice, Svitavy a Blansko, České dráhy ale věří, že kvůli modernizaci se situace zlepší v jejich prospěch. Již loni na podzim začaly jezdit vlaky D1 Express, dopravce je přesvědčen, že teď se konečně zaplní. Kromě speciálních expresů Praha–Brno je možné využít také mezistátní vlaky ČD, ovšem u nich není vyloučeno zpoždění. Dlouhodobě postihuje zhruba desetinu spojů ČD, u mezistátních vlaků s velmi dlouhou trasou je časté – zejména u těch, které přijíždějí z Maďarska nebo vzdálenějších balkánských destinací, a také u spojů z Německa. Naopak z Rakouska jezdí vlaky častěji včas a podobné spolehnutí je také na vlaky výchozí přímo z Prahy nebo Brna. Mezi Prahou a Brnem jezdí také rychlíky, nabízejí však mnohem nižší komfort než expresní vlaky a především nejméně o půl hodiny delší jízdní dobu.

Vagony, které se přesouvají na rychlíky Praha–Plzeň–Cheb, používali například cestující v neúspěšných D1 Expresech
Zdroj: ČTK

Z modernizace D1 je napínavý seriál s 21 díly

Zatím začínají práce na dvou částech dálnice D1, postupně ale dělníci opraví celkem 21 úseků. Na spadnutí je zahájení prací v částech Šternov–Psáře a Loket–Hořice, na které už ŘSD podepsalo smlouvy s vybranými zhotoviteli. Nějakou dobu si naopak na dělníky ještě počká úsek Velká Bíteš – Devět křížů, kde rozeběhnutý tendr pozastavil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

V celé délce od Mirošovic až ke Kývalce, celkem tedy na 161 kilometrech, dostane dálnice nový povrch, díky rozšíření o 75 centimetrů na každé straně také širší jízdní pruhy a okolí dálnice (zejména mosty) bude připravené na další obdobnou modernizaci za několik desítek let, která by již měla přinést rozšíření dálnice na šest pruhů. Součástí modernizace je také úprava odbočovacích a připojovacích pruhů a přejezdů středního dělicího pásu, oprava kanalizace či výměna svodidel.

Celá akce bude stát asi 14 miliard korun. Konečná cena ještě není zřejmá, oba úseky, kde začínají práce, opraví stavební firmy levněji, než ŘSD předpokládalo. Přispět by měla Evropská unie.

Úseky D1 k modernizaci:

  • 21. km Mirošovice – 29. km Hvězdonice
  • 29. km Hvězdonice – 34. km Ostředek
  • 34. km Ostředek – 41. km Šternov
  • 41. km Šternov – 49. km Psáře – podepsána smlouva s dodavatelem
  • 49. km Psáře – 56. km Soutice
  • 56. km Soutice – 66. km Loket
  • 66. km Loket – 75. km Hořice – podepsána smlouva s dodavatelem
  • 75. km Hořice – 81. km Koberovice
  • 81. km Koberovice – 90. km Humpolec
  • 90. km Humpolec – 104. km Větrný Jeníkov
  • 104. km Větrný Jeníkov – 112. km Jihlava – práce začaly
  • 112. km Jihlava – 119. km Velký Beranov
  • 119. km Velký Beranov – 134. km Měřín
  • 134. km Měřín – 141. km Velké Meziříčí-západ
  • 141. km Velké Meziříčí-západ – 146. km Velké Meziříčí-východ
  • 146. km Velké Meziříčí-východ – 153. km Lhotka
  • 153. km Lhotka – 162. km Velká Bíteš – práce začaly
  • 162. km Velká Bíteš – 168. km Devět křížů – připravena projektová dokumentace, ÚOHS zastavil tendr
  • 168. km Devět křížů – 178. km Ostrovačice
  • 178. km Ostrovačice – 182. km Kývalka
  • most Šmejkalka
  • celkem: 160,8 kilometru

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Analýza: Vítězové a poražení senátních dvojbojů

O 27 míst v Senátu se utkali kandidáti a kandidátky ve dvoukolové volbě. Pět z nich bylo ale zvoleno už v prvním kole. Pouze ve 22 obvodech tak došlo na druhé kolo, v němž vítěz s více než padesáti procenty hlasů usedne v horní komoře. Jaké politické souboje letošní senátní volby přinesly? Téma rozebírá analytik ČT Kamil Švec.
před 4 hhodinami

Analýza: Senátní volby dopadly katastrofou pro ANO a triumfem opozičních stran

„Hnutí ANO potvrdilo, že je vůdčí politickou silou v České republice, byť si uvědomujeme strasti kola druhého.“ To jsou slova 1. místopředsedy hnutí ANO a vicepremiéra Karla Havlíčka z minulého týdne po prvním kole senátních voleb. Strasti druhého kola dopadly na ANO plnou silou: nezískalo ani jedno senátorské křeslo. Je to vůbec poprvé, co vládní strany takto propadly. Naopak opozice se může radovat, píše analytik ČT Kamil Švec.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Půta se vzdá funkce hejtmana a senátorské imunity

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK), který byl zvolen senátorem v obvodu Česká Lípa, oznámil, že se vzdá postu v čele kraje, který zastává od roku 2012. Půta získal ve druhém kole senátních voleb 55,80 procenta hlasů, čímž porazil Jitku Volfovou (ANO). Oznámil také, že se vzdá senátorské imunity. Půta je nepravomocně odsouzen v korupční kauze, v níž ale vinu odmítá.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Nejvíc senátorů získalo ve volbách hnutí STAN, ANO žádného

Hnutí STAN po šesti letech opět vyhrálo senátní volby. Letos bylo zvoleno do horní parlamentní komory deset z jejich čtrnácti kandidátů. ODS získala sedm senátorů, přičemž obhajovala pět křesel. Její klub s TOP 09 tak zůstává nejsilnější frakcí. Miloš Vystrčil (ODS) tak pravděpodobně zůstane v čele horní komory. Naopak vládní ANO o jednoho senátora přišlo, když ze třinácti jeho finalistů neuspěl ani jeden. Lídr hnutí, premiér Andrej Babiš, označil výsledek za katastrofální.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Výsledek ANO je katastrofální, prohlásil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) označil letošní výsledek senátních voleb pro hnutí ANO za katastrofální. Ze třinácti finalistů vládního hnutí neuspěl ani jeden, ANO tak přišlo o jednoho senátora. Výsledky voleb jsou podle Babiše jednoznačně chyba regionálních organizací. Vedení ANO situaci vyhodnotí. S ohledem na výsledky ale Babiš cítí silný mandát pro to, aby vedení vyslalo vzkaz jednotlivým místním organizacím. Konkrétní důsledky ale nechtěl předem zveřejňovat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Senát zůstává pojistkou demokracie, říká Kupka

Senát zůstává pojistkou demokracie a protiváhou vládní většiny, řekl po sečtení výsledků druhého kola senátních voleb předseda ODS Martin Kupka. Pro občanské demokraty byly volby úspěšné, když získali navíc dva mandáty k pěti obhajovaným a udrží si nejsilnější senátorský klub. Kupka předpokládá, že na základě toho zůstane Miloš Vystrčil (ODS) předsedou Senátu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na Žďársku senátorské křeslo opět získal Klement (KDU-ČSL)

Senátorem ve volebním obvodu Žďár nad Sázavou se znovu stal Josef Klement (KDU-ČSL), podporu mu ve druhém kole volby vyjádřilo 54,08 procenta voličů. Druhý Michal Šmarda (za SOM, Volt a HR) dostal 45,91 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 23,16 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 50,14 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na Přerovsku bude senátorem Navařík (ODS)

Senátorem ve volebním obvodu Přerov bude Jakub Navařík (ODS), má 56,91 procenta hlasů. Druhý Petr Vrána (ANO) dostal 43,08 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 23,03 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 41,59 procenta. Dosavadní senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL) letos nekandidovala.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.