ANO dosahuje ve volebním modelu přes třicet procent, ČSSD se nedaří zvrátit propad

Vítěz posledních sněmovních voleb hnutí ANO zůstává nejsilnějším politickým subjektem i podle dubnového volebního modelu. Hnutí si se ziskem 30,5 procenta udržuje výrazný náskok před ostatními stranami. Na druhém místě skončili se shodným výsledkem občanští demokraté a Piráti. Největší ztrátu oproti minulému výzkumu zaznamenala ČSSD, a to navzdory volbě nového vedení a vyjednávání o vládní spolupráci s hnutím ANO. Výzkum zpracovala agentura Kantar TNS pro Českou televizi.

Hnutí ANO se v dubnovém šetření vrátilo nad 30% hranici a udržuje si přibližně stejnou přízeň jako při loňských volbách do sněmovny. A to i přesto, že se vyjednávání o vládě s důvěrou ve sněmovně vlečou a stále vládne první Babišova vláda v demisi.   

O druhé a třetí místo se v dubnu dělí ODS a Piráti, kterým model shodně přisuzuje 14,5 procenta. Model ukazuje na mírný, ale rostoucí trend podpory ODS a Pirátů, kteří již ve třetím měření od začátku roku pozvolna posilují. V porovnání s výsledkem podzimních voleb si v průzkumu polepšili zhruba o tři procentní body.

Mírný přírůstek hlasů za poslední měsíc zaznamenala KSČM, aktuálně se tak se ziskem 8 procent pohybuje na čtvrtém místě. Stejný podíl hlasů by získala také SPD.

Propad hlasů naproti tomu zaznamenala ČSSD, která následuje se 6,5 procenta. V březnu přitom zaznamenala sociální demokracie mírné posílení. Po výrazném propadu v říjnových volbách se strana snaží znovu získat sympatie voličů. Na únorovém sjezdu si delegáti zvolili nové vedení – Jana Hamáčka jako předsedu a Jiřího Zimolu jako prvního místopředsedu.

Sociální demokracie se také otevřela možnosti účasti na vládě s hnutím ANO, na začátku dubna ale vyjednávání zkrachovalo, protože Babiš nechtěl ČSSD dát vedení ministerstva vnitra. Nedlouho poté ale výbor hnutí ANO pověřil vyjednavače obnovením rozhovorů s ČSSD. Během dubna výrazně pokročili v jednání a v květnu už finišují podmínky společného vládnutí, o osudu případné koalice ale bude ještě rozhodovat i vnitrostranické referendum ČSSD o účasti ve vládě.

„Jestliže ČSSD bude praporek mezi ANO a KSČM tak si volič správně řekne, proč bychom je vůbec měli volit a bude si vybírat rovnou mezi těmito dvěma stranami, proto ten pokles volebních preferencí ČSSD je naprosto jasný,“ uvedl v Událostech, komentářích České televize komentátor Českého rozhlasu Plus Radko Kubičko s tím, že strana tak nadále zůstává nečitelná.

„Pohyb volebních preferencí je někde mezi jedním a třemi procenty, pokud bych je měl započítat, jsme někde na stavu, kde jsme byli po volbách. Jestli vstup do vyjednávání s hnutím ANO znamená výpadek jedno procento, tak je to pro mě překvapením, v takovém případě bych očekával, že to bude mnohem více,“ reagoval místopředseda ČSSD Roman Onderka.

„Během posledních tří měsíců změnilo zhruba 20 % respondentů svůj názor na to, koho by volili, nebo zda by vůbec přišli k volbám. Což je jeden z důvodů, proč jsou neustálé přelivy v tom trojúhelníku mezi ANO, KSČM a ČSSD. Proto jsou jejich preference tak proměnlivé,“ dodává analytik společnosti Kantar TNS Pavel Ranocha.

TOP 09 zůstává pod pěti procenty

Do Poslanecké sněmovny by se podle dubnového volebního modelu dostaly ještě KDU-ČSL a STAN. Těsně pod pětiprocentní hranicí by se čtyřmi procenty zůstala TOP 09, která by tak podle dubnového průzkumu zůstala mimo sněmovnu. Ostatní strany pak nepřekročily ani dvě procenta.

Deklarovaná ochota jít ke sněmovním volbám dosahuje 75 procent, což vysoce přesahuje průměr z minulých let, nicméně ve srovnání s dosavadním letošním měřením zůstává na stejné hladině. Míra ochoty je podle Kantar TNS nejspíš ovlivněna povolební situací a pokračujícím vyjednáváním o sestavení nové vlády.

Průzkum agentury Kantar TNS pro Českou televizi
Zdroj: technologie CATI/Kantar TNS pro ČT/vzorek 1200 rozhovorů/7. 4. – 27. 4. 2018/939 resp.

Pokud by se volby konaly v době průzkumu, pak by bylo pevně rozhodnuto o své volbě strany nebo hnutí 47 procent voličů. Dalších 32 procent by své rozhodnutí spíše neměnilo. Asi čtvrtina současných voličů pak prohlásila, že by své rozhodnutí spíše nebo velmi pravděpodobně ještě změnila.

  • Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost Kantar TNS. Sběr dat probíhal ve dnech 7. 4. až 27. 4. 2018 na reprezentativním vzorku 1200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště). Do volebního modelu vstoupilo 887 respondentů.
    Jedná se o respondenty, kteří nevylučují svou účast ve volbách a nepovažují za pravděpodobné, že volbu své preferované strany změní. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí +/- 1,3 až 3,0 procentního bodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoProměny české společnosti po 17. listopadu probrali hosté Událostí, komentářů Speciál

Česko si připomnělo Den boje za svobodu a demokracii. Význam 17. listopadu v současné době či reflexi 37 let svobody probrali ve speciálním díle Událostí, komentářů bývalá senátorka za ODS Miroslava Němcová, místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček, předsedkyně Mladých starostů a nezávislých Zdena Kašparová a předseda Svobodných Libor Vondráček. Debatou provázel moderátor Petr Obrovský.
před 22 mminutami

Česko si připomnělo výročí 17. listopadu

Na pražské Národní třídě lidé zapálili svíčky a připomněli si události 17. listopadu. Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva se ale slavil po celém Česku. Centrem oslav 37. výročí sametové revoluce je tradičně právě Národní třída, kde proběhl celodenní program Korzo Národní v rámci Festivalu svobody. Výročí si tam přišla připomenout i řada politiků. Vzpomínalo se však nejen na pád komunistického režimu v roce 1989, ale také na perzekuci studentů během nacistické okupace v roce 1939.
05:00Aktualizovánopřed 39 mminutami

Video17. listopad je spíš soukromý svátek, jako společnost jsme něco ztratili, míní pamětník

Ještě jako student Matfyzu byl Martin Klíma před 37 lety u akce, která se stala prvním kamínkem historické laviny. „Dnes nebudeme jen pietně vzpomínat, jde nám o přítomnost!“ pronesl tehdy na shromáždění a jeho výzvu si demonstranti vzali za svou. Klíma si myslí, že konfrontace s bezpečnostními silami byla zbytečná a kontraproduktivní, protože plánovaná akce na Václavském náměstí by nejspíš po chvíli skandování poklidně skončila. Dnes má úspěšný vývojář počítačových her 17. listopad i za promarněnou příležitost. Tím, že Češi vnímají svátek spíše jako soukromý či individuální, podle něj společnost ztratila věc, která mohla sjednocovat.
před 3 hhodinami

VideoZa členství ve Skautu lágry v Jáchymově. Pamětníci si připomněli 17. listopad

Totalitní režim zakusili skauti Jiří Lukšíček a Jindřich Valenta o něco více než ostatní. Komunistické orgány je na několik let zavřely v lágrech na Jáchymovsku. Byli členy v tehdy ilegálním skautském středisku Ostříž a účastnili se také protikomunistického odboje. Oba si během oslav 17. listopadu připomněli, co pro ně znamená svoboda. Na pražskou Národní třídu došli oba v krojích, za které by za bývalého režimu hrozil postih. Oběma je nyní přes 90 let.
před 3 hhodinami

VideoZa zásah proti demonstrantům v listopadu 1989 padlo 15 rozsudků

Přesně před 37 lety násilně zakročilo proti studentům 600 policistů a příslušníků ministerstva vnitra na Národní třídě v Praze. Obvinění si později vyslechlo jen 28 z nich, justice jich nakonec potrestala 15, z toho tři vězením. Vojenská prokuratura skončila vyšetřování až po dvou letech – v listopadu roku 1991. První rozsudek, tedy 4,5 roku nepodmíněně za zbití těhotné studentky, přitom padl už v březnu roku 1990. Nelibost vzbudilo zastavení stíhání příslušníka StB Ludvíka Zifčáka, který měl na Národní třídě sehrát roli mrtvého studenta, nakonec byl odsouzen na rok a půl do vězení až v roce 1994. Vyšetřování většinou mířilo do ztracena. Jeden z prvních polistopadových požadavků veřejnosti na potrestání konkrétních viníků tak zůstal ve velké míře nenaplněný.
před 3 hhodinami

Srážka vlaků v Praze si vyžádala přes čtyřicet zraněných

Při ranní srážce vlaků u hlavního nádraží v Praze se zranilo 46 lidí, z toho čtyři těžce. Jsou mezi nimi i dva strojvedoucí. Vlaky se střetly čelně. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) řekl novinářům, že jeden z nich projel návěstidlo, které mu zakazovalo jízdu. Škoda přesáhne 16 milionů korun. Provoz u hlavního nádraží byl kolem 13:00 obnoven v plném rozsahu. Omezení na trati trvalo zhruba šest hodin.
07:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vláda nemůže nereagovat na názory občanů, řekl Pavel

Vláda by podle prezidenta Petra Pavla měla reflektovat názory občanů a případně podle toho také upravovat svůj program. Pavel to řekl ČT při oslavách 17. listopadu na Národní třídě v Praze v reakci na nedělní demonstraci na Letné. Podle hlavy státu tam zaznělo mnoho podnětů, které si zaslouží diskusi. Nepřítomnost premiéra Andreje Babiše (ANO) na připomínkových akcích k 17. listopadu označil za jeho rozhodnutí a upozornil, že účast není povinná. K samotnému výročí Pavel uvedl, že lidé by si neměli idealizovat minulost a věřit, že před rokem 1989 bylo lépe.
11:24Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Generál Šnajdárek od ledna povede sekci rozvoje sil ministerstva obrany, řekl Zůna

Brigádní generál Petr Šnajdárek nastoupí od ledna nadcházejícího roku do čela sekce rozvoje sil ministerstva obrany. Skončí ve funkci ředitele sekce komunikačních a informačních systémů, kde ho nahradí Jan Jelínek, sdělil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) při své návštěvě Izraele, kde je společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
15:32Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.