Hnutí ANO se v dubnovém šetření vrátilo nad 30% hranici a udržuje si přibližně stejnou přízeň jako při loňských volbách do sněmovny. A to i přesto, že se vyjednávání o vládě s důvěrou ve sněmovně vlečou a stále vládne první Babišova vláda v demisi.
O druhé a třetí místo se v dubnu dělí ODS a Piráti, kterým model shodně přisuzuje 14,5 procenta. Model ukazuje na mírný, ale rostoucí trend podpory ODS a Pirátů, kteří již ve třetím měření od začátku roku pozvolna posilují. V porovnání s výsledkem podzimních voleb si v průzkumu polepšili zhruba o tři procentní body.
Mírný přírůstek hlasů za poslední měsíc zaznamenala KSČM, aktuálně se tak se ziskem 8 procent pohybuje na čtvrtém místě. Stejný podíl hlasů by získala také SPD.
Propad hlasů naproti tomu zaznamenala ČSSD, která následuje se 6,5 procenta. V březnu přitom zaznamenala sociální demokracie mírné posílení. Po výrazném propadu v říjnových volbách se strana snaží znovu získat sympatie voličů. Na únorovém sjezdu si delegáti zvolili nové vedení – Jana Hamáčka jako předsedu a Jiřího Zimolu jako prvního místopředsedu.
Sociální demokracie se také otevřela možnosti účasti na vládě s hnutím ANO, na začátku dubna ale vyjednávání zkrachovalo, protože Babiš nechtěl ČSSD dát vedení ministerstva vnitra. Nedlouho poté ale výbor hnutí ANO pověřil vyjednavače obnovením rozhovorů s ČSSD. Během dubna výrazně pokročili v jednání a v květnu už finišují podmínky společného vládnutí, o osudu případné koalice ale bude ještě rozhodovat i vnitrostranické referendum ČSSD o účasti ve vládě.
„Jestliže ČSSD bude praporek mezi ANO a KSČM tak si volič správně řekne, proč bychom je vůbec měli volit a bude si vybírat rovnou mezi těmito dvěma stranami, proto ten pokles volebních preferencí ČSSD je naprosto jasný,“ uvedl v Událostech, komentářích České televize komentátor Českého rozhlasu Plus Radko Kubičko s tím, že strana tak nadále zůstává nečitelná.
„Pohyb volebních preferencí je někde mezi jedním a třemi procenty, pokud bych je měl započítat, jsme někde na stavu, kde jsme byli po volbách. Jestli vstup do vyjednávání s hnutím ANO znamená výpadek jedno procento, tak je to pro mě překvapením, v takovém případě bych očekával, že to bude mnohem více,“ reagoval místopředseda ČSSD Roman Onderka.
„Během posledních tří měsíců změnilo zhruba 20 % respondentů svůj názor na to, koho by volili, nebo zda by vůbec přišli k volbám. Což je jeden z důvodů, proč jsou neustálé přelivy v tom trojúhelníku mezi ANO, KSČM a ČSSD. Proto jsou jejich preference tak proměnlivé,“ dodává analytik společnosti Kantar TNS Pavel Ranocha.
TOP 09 zůstává pod pěti procenty
Do Poslanecké sněmovny by se podle dubnového volebního modelu dostaly ještě KDU-ČSL a STAN. Těsně pod pětiprocentní hranicí by se čtyřmi procenty zůstala TOP 09, která by tak podle dubnového průzkumu zůstala mimo sněmovnu. Ostatní strany pak nepřekročily ani dvě procenta.
Deklarovaná ochota jít ke sněmovním volbám dosahuje 75 procent, což vysoce přesahuje průměr z minulých let, nicméně ve srovnání s dosavadním letošním měřením zůstává na stejné hladině. Míra ochoty je podle Kantar TNS nejspíš ovlivněna povolební situací a pokračujícím vyjednáváním o sestavení nové vlády.
Pokud by se volby konaly v době průzkumu, pak by bylo pevně rozhodnuto o své volbě strany nebo hnutí 47 procent voličů. Dalších 32 procent by své rozhodnutí spíše neměnilo. Asi čtvrtina současných voličů pak prohlásila, že by své rozhodnutí spíše nebo velmi pravděpodobně ještě změnila.
