Jan Hamáček je novým předsedou České strany sociálně demokratické. Zvolili ho delegáti mimořádného královéhradeckého sjezdu ve druhém kole předsednické volby, kde byl jeho konkurentem Jiří Zimola. Ten se následně stal druhým mužem strany. Ostatní místopředsedy v ČSSD nezvolili, učiní tak až 7. dubna, kdy bude sjezd pokračovat. Hamáček se Zimolou ovšem již mohou zahájit vyjednávání o vládě.
Bývalý předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček získal v rozhodujícím druhém kole předsednické volby 272 hlasů, kvórum činilo 264 hlasů. Někdejší jihočeský hejtman Jiří Zimola, který byl přitom v prvním kole nejúspěšnější ze sedmi kandidátů, pak oslovil 224 delegátů.
Nový předseda ČSSD po vyhlášení výsledků poděkoval za podporu a slíbil, že vzápětí začne pro stranu pracovat. „Ve svém (předvolebním) projevu jsem mluvil o tom, že máme strašně málo času a strašně moc práce,“ připomněl. Zároveň se vyslovil pro to, aby v nadcházejících volbách místopředsedů delegáti „volili tak, abychom dosáhli jednoty“.
Do vlády nejlépe bez Babiše, určitě bez SPD a po vnitřním referendu
Po delší diskusi před koncem sjezdu schválili delegáti mandát pro vyjednávání o vládě. Usnesení označuje „za zásadní problém“ účast sociálních demokratů ve vládě s trestně stíhanými osobami a vyzývá i ANO, aby nominovalo někoho, kdo nemá potíže s policií. Zároveň se kabinet s účastí sociální demokracie nesmí opírat o hlasy SPD.
Jan Hamáček přitom podotkl, že problém s trestním stíháním členů vlády „není problém sociální demokracie, ten problém vznikl v hnutí ANO“. Odhadl, že by na počátku dubna mohl spolustraníkům předložit relevantní výsledky jednání, u konce ale tehdy ještě jistě nebude. Usnesení schválené na sjezdu totiž také počítá s tím, že o výsledku vyjednávání rozhodnou členové ČSSD ve vnitrostranickém referendu. Zda a jak se sociální demokraté zapojí do vlády, tak bude podle předsedy strany definitivně jasné nejspíše až koncem dubna.
České televizi řekl Jan Hamáček v rozhovoru krátce po svém zvolení předsedou ČSSD, že pokud dojde na jednání s hnutím ANO o vládě, mělo by podle jeho soudu směřovat k účasti sociálních demokratů v ní. „Nejméně výhodná je nějaká tolerance, bianco šek bez možnosti vládu kontrolovat, ovlivňovat, co přímo dělá. Pokud se rozhodneme vyjednávat, měli bychom vyjednávat o přímé účasti,“ míní Jan Hamáček.
Připouští však i možnost, že jednání vstupem do vlády neskončí. „Je potřeba férově říci, že vstup do jednání o vládě neznamená vstup do vlády,“ řekl Hamáček v rozhovoru pro Události.
Nově zvolený předseda by chtěl, aby se strana programově zaměřila na „konkrétní řešení“, zmínil se o bytové problematice nebo exekucích či zrušení třídenní karenční doby při pracovní neschopnosti. „Pokud mají lidé pocit, že roste ekonomika, ale oni z toho moc nemají, tak se na to musíme zaměřit. Musíme se vrátit k našim tradičním voličům, lidem práce, těm, kteří poctivě vychovávají naše děti, seniorům,“ plánuje.
Zimola prvním místopředsedou, Hamáček ho podpořil
Po Hamáčkově boku stál při vítězném projevu Jiří Zimola. „Já Honzovi opravdu upřímně gratuluju. (…) Přeju si, aby nás se svým novým týmem vyvedl ze současných kalných vod,“ řekl neúspěšný uchazeč o funkci prvního muže ČSSD. Vzápětí dodal, že by se chtěl sám stát druhým nejvýznamnějším členem Hamáčkova týmu, bude tedy kandidovat na prvního místopředsedu strany. To se mu také podařilo, ve volbě porazil bývalého brněnského primátora Romana Onderku.
Zimola získal ve volbě prvního místopředsedy 335 hlasů, Onderka 135 hlasů. „Se vší pokorou přijímám vaši důvěru a chci vás stejně jako Honzu ujistit, že na sebe beru závazek jasné týmové práce,“ uvedl Zimola po zvolení do funkce.
To od něj ostatně Jan Hamáček, který Zimolu podpořil, očekává. „Jiří Zimola je člověk, který představuje silný názorový proud v ČSSD. Ve svém vystoupení jsem hovořil o tom, že pokud chceme uspět, tak oba proudy – jak tradiční, tak středový – musí spolupracovat. Spolupráci s Jiřím Zimolou si dokážu představit,“ konstatoval Hamáček.
Chovanec neuspěl a ve vedení ČSSD zcela končí
Nového statutárního místopředsedu ČSSD akutně potřebovala, protože ještě před rozuzlením volby předsedy rezignoval dosavadní místopředseda Milan Chovanec. Ten se původně ucházel o místo předsedy strany, ale v prvním kole přesvědčil pouze 116 delegátů, což k postupu nestačilo. Jan Hamáček získal v prvním kole 155 hlasů, překvapivým vítězem byl v úvodu volby Jiří Zimola se 179 hlasy. To však k přímému vítězství zdaleka nestačilo.
O předsednický post se v Hradci Králové ucházeli i další lidé – Jan Jukl, Miroslav Krejčík, Antonín Staněk a Romana Žatecká. Ti však sjezd příliš neoslovili, nejúspěšnější z nich byl Krejčík s třiceti hlasy.
Chovanec po neúspěchu v předsednické volbě ohlásil svůj úplný konec ve vrchnolných strukturách ČSSD. Kromě okamžité rezignace z funkce prvního místopředsedy, kterým byl od roku 2015, také oznámil, že nebude kandidovat do žádného z místopředsednických postů.
Pokračování příště (v dubnu)
Večer, před nominacemi řadových místopředsedů, pak složili funkce i další. Rezignaci sjezdu oznámili Jan Birke, Petr Dolínek, Michaela Marksová a Lubomír Zaorálek. Na volbu jejich nástupců však již nedošlo. Sjezd byl svolán pouze na jeden den, a to na neděli. Po osmé večer se delegáti rozjeli domů a předtím ještě odhlasovali, že bude sjezd pokračovat, nikoli však druhý den, nýbrž až 7. dubna.
Sociální demokracie si vybrala řádného předsedu po sedmi měsících. Předchozí předseda a expremiér Bohuslav Sobotka odstoupil z čela ČSSD loni v polovině června, od té doby stranu vedl Milan Chovanec z titulu místopředsedy. Do podzimních voleb však šel jako lídr, a tedy kandidát na nového premiéra tehdejší ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.
Jan Hamáček (39) studoval obor překladatelství-tlumočnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, školu ale nedokončil. V letech 1996 až 2001 působil jako praktikant v mladoboleslavské Škodě Auto, později pracoval jako překladatel angličtiny.
Kariéra devětatřicetiletého Jana Hamáčka je s ČSSD úzce spojena, poslední tři roky je jejím místopředsedou a více než 11 let také poslancem. Ve 20 letech se stal členem Mladých sociálních demokratů, které později i několik let vedl. Do ČSSD vstoupil v roce 2001. Brzy nato se stal tajemníkem klubu ČSSD v zastupitelstvu Středočeského kraje, poté působil ve funkci vedoucího zahraničního oddělení ČSSD a v letech 2005–2006 byl poradcem pro zahraniční politiku tehdejšího premiéra Jiřího Paroubka.
V roce 2006 byl poprvé zvolen poslancem. Ve sněmovně vedl zahraniční výbor a věnoval se také obraně a bezpečnosti. V témže roce se také stal viceprezidentem Mezinárodní unie socialistické mládeže.
V roce 2010 byl hlavním volebním manažerem ČSSD. Ta sice volby s více než 22 procenty hlasů těsně vyhrála, skončila však v opozici. Za středopravicové vlády Petra Nečase (2010–2013) působil Hamáček jako stínový ministr obrany.
V minulém funkčním období za vlády Bohuslava Sobotky (2013–2017) byl předsedou sněmovny, nejmladším v historii. Po podzimních volbách post převzal Radek Vondráček z ANO a Hamáček, který poslanecký mandát potřetí obhájil, se stal místopředsedou. Kromě toho se věnuje také komunální politice, už druhé období je zastupitelem v rodné Mladé Boleslavi.
S Hamáčkovou politickou kariérou nejsou spjaty výraznější kontroverze. Během svého působení v čele sněmovny prosadil zákaz podávání a konzumace alkoholu během jednání, o pár měsíců později však musel sám vysvětlovat, proč vedl schůzi viditelně indisponovaný.
Kamery ho zachytily, jak špatně artikuluje a nemůže přečíst jména poslanců. Hamáček později vysvětlil, že vypil dva panáky slivovice na léky na bolest zad.
Kritiku si v říjnu 2016 vysloužil za podepsání prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů (spolu s prezidentem Milošem Zemanem, předsedou Senátu Milanem Štěchem a premiérem Bohuslavem Sobotkou), kterým se distancovali od návštěvy dalajlamy v Česku. Prohlášení bylo kritiky označeno jako zbytečné a příliš servilní vůči Číně.
Hamáček ve svém životopise uvádí, že hovoří anglicky, španělsky, německy a francouzsky, ovládá základy ruštiny a polštiny. Je ženatý, s manželkou Kamilou má syny Lukáše a Matyáše.
