Spory ohledně referenda ČSSD o vládě: Část straníků chce znát i konkrétní jména ministrů

ČSSD měla ke konci letošního března necelých 18 tisíc členů. Referendum bude platné, pokud se ho zúčastní alespoň čtvrtina z nich, tedy zhruba 4,5 tisíce hlasů. Straníci by měli ještě před hlasováním v místních organizacích dostat potřebné informace. „Měli by znát každý bod a každou stránku koaliční smlouvy, aby se mohli kvalifikovaně rozhodnout,“ uvedl šéf poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka.

Místopředseda strany Martin Netolický pak dodává, že by měli straníci dostat průvodní dopis, který bude vysvětlovat celý průběh koaličních jednání a seznamovat členy s podmínkami vládní spolupráce.

Hamáček chce řešit jména ministrů až v případě, že by straníci dohodu schválili

Podle předsedy strany Jana Hamáčka budou členové ČSSD v referendu rozhodovat o tom, zda vstoupit do vlády za podmínek, které budou v koaliční smlouvě. K dispozici by měli mít také vládní programové prohlášení. Konkrétní jména ministrů chce ale Hamáček řešit až v případě, že by straníci dohodu posvětili.  

Část vedení ovšem požaduje, aby v tu dobu byla známá i jména ministrů za ČSSD v Babišově druhém kabinetu. „Podle mě by měli dostat k dispozici i jména, která budou sociální demokracii zastupovat ve vládě, protože je to mimořádná situace,“ domnívá se předseda Senátu Milan Štěch.

Takový požadavek podpořil i statutární místopředseda ČSSD Jiří Zimola. Podle některých sociálních demokratů by to ale mohlo přinést problémy. Třeba bývalý šéf poslanců Roman Sklenák upozorňuje, že pokud by nějaký ministr v průběhu volebního období skončil, pak by to mohlo znamenat, že by muselo proběhnout referendum znovu.

Referendum asi nebude elektronické, změna stanov ještě není zaregistrována

Konkrétní otázku pro vnitrostranické referendum zformuluje užší vedení strany. Předsednictvo také rozhodne o konečných parametrech vnitrostranického referenda. Podle statutárního místopředsedy Zimoly se tak stane příští týden. 

Jan Hamáček už dříve upřesňoval, že bude předsednictvo navrhovat, aby se v referendu hlasovalo tajnou volbou na místních organizacích, a to klasickou formou, nikoliv elektronicky. Místopředseda strany Roman Onderka v této souvislosti upozorňoval, že elektronickému hlasování brání to, že příslušná změna stanov zatím není zaregistrována ministerstvem vnitra.

Samotné hlasování se má konat v druhé půlce května. Jeho výsledky, na které v případě shody bude čekat nejen ČSSD, by tak měly být známé nejpozději na začátku června. Stále by tak měl být dodržen požadavek prezidenta Miloše Zemana, aby vláda s důvěrou vznikla do začátku prázdnin.

Senátoři ČSSD se postavili proti vstupu do vlády 

Shoda sice dlouhodobě panuje na programu, ANO a ČSSD ale rozděluje spor o takzvanou pojistku, tedy že by měl člen vlády v případě odsouzení - byť nepravomocného - opustit kabinet.

Vedení ČSSD sice souhlasilo s obnovením jednání s hnutím ANO, přestože ANO odmítlo splnit podmínku, aby ve vládě nebyl trestně stíhaný člověk. Nově ale sociální demokraté chtějí, aby koaliční smlouva zavázala premiéra do týdne rezignovat, pokud všichni ministři ČSSD podají demisi.

„Pokud bychom se dohodli na nějaké formulaci tohoto typu, tak si nemyslím, že je v kolizi s usnesením sjezdu,“ uvedl Jan Hamáček. Sjezd se v únoru usnesl na tom, že „považuje účast trestně stíhaných osob ve vládě ČR za zásadní problém“. Současně vyzval ANO, aby do vlády nenominovalo osoby obviněné nebo trestně stíhané, a odblokovalo tak vznik možného stabilního kabinetu.

Proti účasti ve vládě s ANO se postavili senátoři ČSSD. Kromě účasti trestně stíhaného šéfa ANO ve vládě jim vadí, že by se menšinový kabinet ČSSD a ANO musel opírat při hlasování o důvěře o komunisty. Senátoři poukázali také na dosavadní hlasovací spojenectví ANO s komunisty a SPD ve sněmovně. Z toho důvodu údajně sociální demokraté požadovali, aby se hnutí ANO odstřihlo od Tomia Okamury a zástupci SPD měli zmizet z vedení sněmovny i vlivných výborů.