Dolínek: Za zácpy nemůžeme. Kdo se po Praze pohybuje, vidí dennodenní zlepšení

Nahrávám video

Dopravnímu kolapsu na Žižkově mohla zabránit městská část Praha 3, nikoliv magistrát, řekl v pořadu Interview ČT24  pražský radní pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD). Opravám se ale podle něj nedalo vyhnout a v Praze se proto komunikace spravují i v roce, kdy se budou konat komunální volby.

Primátorka Adriana Krnáčová (ANO) o vás řekla, že od té doby, co jste se stal poslancem, jste se na Prahu „vykašlal“. Je to pravda?
V Praze by se tolik neopravovaly komunikace, tramvajové tratě, tolik by se neintegrovala doprava se středními Čechami, nepřibylo by spojů, nepracovalo by se na nových parkovištích, kdybych se na Prahu opravdu vykašlal. Kdo se po Praze pohybuje, vidí dennodenní zlepšení. Jsou tu vidět věci za stamiliony, jako bezpečnostní opatření nebo cyklostezky. Slova primátorky vypovídají o ní, ne o mně.

Proč trvalo pokrytí metra signálem tak dlouho? Schovávali jste si podobné zprávy až na dobu před volbami? 
Kdybych to dělal, tak bych neotevíral komplex Blanka půl nebo tři čtvrtě roku po volbách. Já věci dělám tak, jak jdou. 

Před rokem 2010 by se operátorům za signál v metru platilo. Mezi lety 2010 a 2014 by magistrát vyjednal to, že by pokrytí bylo zdarma. A já jsem přišel s tím, že operátoři na pokrytí v metru vydělávají, nacenili jsme to a vyjednávali jsme o tom, že nám musí v příštích letech zaplatit 120 milionů korun A také jsme požadovali data o tom, kdo cestuje povrchovou dopravou i v metru. Pokrytí ale bude trvat dlouho, protože operátoři mají denně pouze 3,5 hodiny na instalaci potřebných zařízení. Mohou pracovat pouze v době, kdy nejezdí metro.

Musel jste zaznamenat, jak reagovali nejen Pražané na některé zácpy a dopravní kolapsy v posledních dnech a týdnech. Nemohli jste to naplánovat tak, aby se kolapsu dalo vyhnout? 
Když nebudeme opravovat, tak se nám nedostatky budou kupit. Moji předchůdci si hráli na to, že budou jen otevírat nové stavby, ne opravovat. To odmítám. Proto i ve volebním roce opravujeme, co je potřeba.

Co se týče uzavírek, jednosměrek a podobně, tak to nedělá samospráva, ale státní správa. My dáváme pouze doporučení. V případě Husitské, Koněvovy a Seifertovy ulice akceptovala Praha 3 devadesát procent našich doporučení. Ale nezvládla všechno, neodstranila například kontejner, který byl klíčový pro první zácpy. Z toho jsem byl v šoku. Některé naše návrhy později přijali. Oproti jiným městům, třeba Plzni nebo Olomouci, kde má hlavní slovo magistrát a městské části mají menší slovo, tak v Praze mají městské části největší pravomoci. Není to vazalství, ale partnerství, a to je někdy problematické.

Rekonstrukce, na které si lidé stěžují, budou trvat do listopadu. Nejde to udělat rychleji? 
Když se podíváte na rekonstrukce za mé éry, tak byly rychlejší, než se plánovalo. Já myslím, že v půlce září budou auta zpět. Dohodli jsme se, že v první řadě opravíme vozovku, a až se vrátí auta a MHD, tak opravíme chodníky. Požádali jsme Prahu 3, aby zkusila vyjednat, že by některé práce mohly trvat do osmi, devíti hodin večer.

Proč nemá Praha stále hladké spojení na letiště? 
To je historický problém. Velmi mi vadí, že vláda ještě nepřijala usnesení, že se propojení na letiště bude hradit z národních zdrojů. Ministerstvo dopravy se projekt snaží stále šroubovat na evropské dotace. Jenže nejde jenom o letiště, my potřebujeme, aby mohli lidé z Kladna a ze Slaného jezdit do Prahy ekologickou dopravou a nezatěžovali Prahu auty.

Je to tak významný projekt, že ho klidně můžeme platit z národních zdrojů. Je to velký dluh státu vůči Praze. Jenže vedení ministerstva dopravy v gesci hnutí ANO je v posledních čtyřech letech nešťastné, nikomu moc nepomohlo a pouze dokončuje projekty nachystané v minulých letech.

Celý rozhovor si můžete poslechnout ve videu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 58 mminutami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 3 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 4 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 4 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 4 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 5 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.