Český svaz bojovníků za svobodu (ČSBS) opouští historik a ředitel odboru pro válečné veterány ministerstva obrany Eduard Stehlík. Důvodem je nedemokratické chování vedení svazu, uvedl ČRo Radiožurnál. ČSBS v poslední době čelí sílící kritice například za vylučování členů, kteří svaz kritizovali.
Stehlík, který byl členem spolku v Lidicích, poslal svazu rezignační dopis v úterý. Rozhodnutí o odchodu prý zvažoval dlouhou dobu, protože nechtěl poškodit své vztahy v Lidicích. Do tamního spolku vstupoval v době, kdy získal čestné lidické občanství.
Nakonec se k odchodu rozhodl po zrušení kladenské organizace a také po reportáži z pořadu 168 hodin na České televizi, ve které zaznělo, že místopředseda svazu Milan Andres před rokem 1989 řídil donašeče Státní bezpečnosti v československé armádě.
„Aby se do vedení takových funkcí dostávali spolupracovníci komunistického režimu a bezpečnostních složek, to je naprosto nepřijatelné. Zejména na místech, kde je potřeba, aby to po stránce morální fungovalo,“ kritizoval Stehlík. Andres sice odmítl, že by řídil donašeče StB, přesnou náplň své předrevoluční práce mezi vojáky ale neuvedl.
Stehlík kritizuje také nedávné zrušení kladenské organizace svazu a vyloučení její předsedkyně Gabriely Havlůjové, která vedení ČSBS kritizovala. „To je pro mě poslední kapka. Gabrielu Havlůjovou znám léta, je to člověk, který pro to dýchal, dělá obrovský kus práce pro zachování památky obětí a pozůstalých po obětech,“ poznamenal Stehlík. Zrušení organizace označil za totalitní praktiky, které nemají v demokratické společnosti místo.
Místopředseda svazu Emil Kulfánek v reakci na Stehlíkovo prohlášení uvedl, že pokud Stehlík naslouchal jedněm názorům, měl oslovit a vyslechnout si i vedení ČSBS, což se nestalo. „Kdokoli může dobrovolně vstoupit a kdokoli může dobrovolně vystoupit. Nevím, kdo co panu Stehlíkovi udělal, že se rozhodl takovouto formou veřejně vystoupit,“ poznamenal.
Kritika ČSBS za činy jeho vedení v posledních měsících značně stoupá. V poslední době z něj vystoupili třeba válečný veterán Pavel Vranský, ženy spojené s vyvražděním Ležáků za druhé světové války nebo dcera dlouholetého předsedy svazu Markéta Čermínová.
Předseda hnutí Jaroslav Vodička také čelil kritice za svůj projev při terezínské tryzně, který židovské obce kvůli výrokům o uprchlících označily za xenofobní.
