Český svaz bojovníků za svobodu opouští Jarmila Doležalová rozená Šťulíková, která přežila vyvraždění Ležáků. Spolu s ní z něj vystupuje na protest proti „nedemokratickému“ postupu vedení organizace i její dcera. Ústřední výbor svazu minulý týden zrušil kladenskou a jičínskou okresní organizaci a vyloučil také tři své členy. Na protest z něj kvůli tomu vystoupil i veterán od Tobruku Pavel Vranský. Odchází také soudkyně a účastnice studentských protestů v roce 1989 Markéta Čermínová.
Svaz bojovníků za svobodu opouští i žena, která přežila vyvraždění Ležáků
Jarmila Doležalová mladší uvedla, že jsou s matkou děním ve svazu dlouhodobě znepokojeny. „V tomto státě je možné všechno a nechceme se dožít chvíle, kdy by se členem ČSBS stal například čínský prezident,“ uvedla Doležalová.
Poukázala také na to, že do pobočky svazu v Lidicích vstoupila například Jana Bobošíková, kardinál Dominik Duka nebo mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Prezident Miloš Zeman před časem obdržel od svazu řád.
Svaz v úterý 18. října zrušil dvě okresní organizace a bez toho, že by umožnil diskusi, vyloučil tři členy. Důvodem byla údajně dehonestace předsedy svazu Jaroslava Vodičky a vedení ČSBS, pomlouvačná kampaň v médiích a dlouhodobá kritika. Zvukový záznam ze schůze zazněl v pořadu 168 hodin:
Čistka ve svazu bojovníků za svobodu. Poslechněte si záznam ze schůze (zdroj: ČT24)
Podle obou žen bylo rozpuštění kladenské pobočky špatným rozhodnutím, ale jejich názor již situaci nemůže změnit. Doležalová se jednání ústředního výboru z pracovních důvodů nezúčastnila. Předem ale podle svých slov neměla informace, že by se mělo projednávat rušení některých organizací, na programu byl pouze bod o dehonestaci.
obrázek
Jarmila Doležalová rozená Šťulíková je jednou ze dvou sester, které jediné přežily vyhlazení Ležáků a byly poslány do Německa na převýchovu. Ostatních 34 dospělých nacisté popravili, 11 dětí zřejmě našlo smrt 25. července v plynovém voze v polském Chelmnu. O vyvraždění Ležáků napsala Doležalová nedávno i knihu.
Doležalová byla ve svazu 65 let
Doležalová je v ČSBS od 27. října 1951, tedy 65 let. Přibližně posledních osm let je předsedkyní základní organizace svazu v Hlinsku, pracovala i pro okresní výbor v Chrudimi. Její dcera je od listopadu 2008 jednatelkou hlinecké organizace, je místopředsedkyní okresního výboru Chrudim a zasedá v plénu ústředního výboru ČSBS.
S kroky svazu nesouhlasí ani pětadevadesátiletý veterán od Tobruku Pavel Vranský. Na protest proti vyloučení tří členů, kteří svaz kritizovali v médiích, z něj vystoupil přímo na úterní schůzi ústředního výboru. Kritizoval především to, že na schůzi nebyla umožněna jakákoliv diskuse. Hlasování pak označil za neregulérní.
Čermínová: Vedení svazu odporuje bazálním zásadám demokracie
V pondělí svaz na protest opustila i soudkyně a účastnice studentských protestů v roce 1989 Markéta Čermínová. Její zesnulý otec Jakub Čermín byl v letech 1991 až 2001 předsedou svazu, a podle Čermínové kroky nynějšího vedení „poplivaly a zneuctily“ jeho odkaz.
„Považuji postup vedení za odporující duchu humanitních tradic, bazálním zásadám demokracie a úcty k člověku a členům příslušné organizace, tedy hodnotám, na základě kterých můj otec Český svaz bojovníků za svobodu znovu vybudoval a zaštítil svým jménem,“ napsala Čermínová v dopise, kterým svazu oznamuje své vystoupení.
obrázek
Jedním ze tří vyloučených členů je nyní už bývalá předsedkyně kladenské organizace Gabriela Havlůjová. Vedení v čele s předsedou Jindřichem Vodičkou kritizovala dlouho kvůli politizaci svazu, jeho vystupování i hospodaření.
Vedení organizace v uplynulých týdnech a měsících čelilo kritice například za Vodičkův projev na terezínské tryzně, který kvůli pasáži o uprchlících označily židovské obce za xenofobní. Svaz se ale za svého předsedu postavil.