Zdraví nelze koupit? Vědci spočítali, o kolik let déle žijí bohatí lidé

Když je člověk bohatý, dožije se v průměru o devět let víc, než když je chudý. Jeho život je navíc téměř prostý bolesti, zjistili vědci v rozsáhlém výzkumu, který probíhal na obou stranách Atlantiku.

Studie probíhala 10 let ve Spojených státech a Velké Británii. Vědcům se podařilo získat a zpracovat detailní údaje o 25 tisících stárnoucích lidech – zajímalo je, jaký vliv mají na očekávanou délku života různé socioekonomické údaje, zejména bohatství.

„Zjistili jsme, že socioekonomická nerovnost má podobně silný vliv na očekávanou délku života ve všech oblastech Anglie i Spojených států,“ uvedla hlavní autorka výzkumu, profesorka Paola Zaninotto. Výsledky vyšly v odborném časopise Journal of Gerontology, vědci přitom vycházeli také ze starších výzkumů. Už dvě jiné studie totiž dříve popsaly, že bohatství je jedním z nejlepších faktorů pro předvídání věku dožití.

V nejnovějším výzkumu se to přesvědčivě ukázalo, když výzkumníci srovnávali skupinu nejbohatších padesátníků se skupinou těch nejchudších padesátníků. Zatímco ti nejmajetnější muži před sebou měli dalších 31 let strávených ve zdraví, u chudých to bylo jen 22 let. U žen byla situace velmi podobná: 33 let proti 24 rokům.

Přelomové desetiletí

Vědci současně popsali, že se během posledních deseti let doba života strávená ve zdraví stále zvyšuje. Od roku 2013 si v Anglii a Walesu muži přidali dalších 33 týdnů zdravého života, ženy 23 týdnů.

Přitom ale výsledky ukazují, že dnešní děti stráví delší část života s horším zdravím než jejich prarodiče – velký vliv na to má právě výrazné zvýšení délky života. Díky zlepšení kvality zdravotnického systému a obecně vyšší kvalitě života je ale tato změna téměř zanedbatelná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
před 16 hhodinami

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
před 17 hhodinami

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
před 21 hhodinami

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
před 22 hhodinami

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
před 23 hhodinami

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
7. 10. 2026Aktualizováno7. 10. 2026‌‌

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
7. 10. 2026‌‌

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.