Zdraví nelze koupit? Vědci spočítali, o kolik let déle žijí bohatí lidé

Když je člověk bohatý, dožije se v průměru o devět let víc, než když je chudý. Jeho život je navíc téměř prostý bolesti, zjistili vědci v rozsáhlém výzkumu, který probíhal na obou stranách Atlantiku.

Studie probíhala 10 let ve Spojených státech a Velké Británii. Vědcům se podařilo získat a zpracovat detailní údaje o 25 tisících stárnoucích lidech – zajímalo je, jaký vliv mají na očekávanou délku života různé socioekonomické údaje, zejména bohatství.

„Zjistili jsme, že socioekonomická nerovnost má podobně silný vliv na očekávanou délku života ve všech oblastech Anglie i Spojených států,“ uvedla hlavní autorka výzkumu, profesorka Paola Zaninotto. Výsledky vyšly v odborném časopise Journal of Gerontology, vědci přitom vycházeli také ze starších výzkumů. Už dvě jiné studie totiž dříve popsaly, že bohatství je jedním z nejlepších faktorů pro předvídání věku dožití.

V nejnovějším výzkumu se to přesvědčivě ukázalo, když výzkumníci srovnávali skupinu nejbohatších padesátníků se skupinou těch nejchudších padesátníků. Zatímco ti nejmajetnější muži před sebou měli dalších 31 let strávených ve zdraví, u chudých to bylo jen 22 let. U žen byla situace velmi podobná: 33 let proti 24 rokům.

Přelomové desetiletí

Vědci současně popsali, že se během posledních deseti let doba života strávená ve zdraví stále zvyšuje. Od roku 2013 si v Anglii a Walesu muži přidali dalších 33 týdnů zdravého života, ženy 23 týdnů.

Přitom ale výsledky ukazují, že dnešní děti stráví delší část života s horším zdravím než jejich prarodiče – velký vliv na to má právě výrazné zvýšení délky života. Díky zlepšení kvality zdravotnického systému a obecně vyšší kvalitě života je ale tato změna téměř zanedbatelná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 12 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 13 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 16 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...