Zdraví nelze koupit? Vědci spočítali, o kolik let déle žijí bohatí lidé

Když je člověk bohatý, dožije se v průměru o devět let víc, než když je chudý. Jeho život je navíc téměř prostý bolesti, zjistili vědci v rozsáhlém výzkumu, který probíhal na obou stranách Atlantiku.

Studie probíhala 10 let ve Spojených státech a Velké Británii. Vědcům se podařilo získat a zpracovat detailní údaje o 25 tisících stárnoucích lidech – zajímalo je, jaký vliv mají na očekávanou délku života různé socioekonomické údaje, zejména bohatství.

„Zjistili jsme, že socioekonomická nerovnost má podobně silný vliv na očekávanou délku života ve všech oblastech Anglie i Spojených států,“ uvedla hlavní autorka výzkumu, profesorka Paola Zaninotto. Výsledky vyšly v odborném časopise Journal of Gerontology, vědci přitom vycházeli také ze starších výzkumů. Už dvě jiné studie totiž dříve popsaly, že bohatství je jedním z nejlepších faktorů pro předvídání věku dožití.

V nejnovějším výzkumu se to přesvědčivě ukázalo, když výzkumníci srovnávali skupinu nejbohatších padesátníků se skupinou těch nejchudších padesátníků. Zatímco ti nejmajetnější muži před sebou měli dalších 31 let strávených ve zdraví, u chudých to bylo jen 22 let. U žen byla situace velmi podobná: 33 let proti 24 rokům.

Přelomové desetiletí

Vědci současně popsali, že se během posledních deseti let doba života strávená ve zdraví stále zvyšuje. Od roku 2013 si v Anglii a Walesu muži přidali dalších 33 týdnů zdravého života, ženy 23 týdnů.

Přitom ale výsledky ukazují, že dnešní děti stráví delší část života s horším zdravím než jejich prarodiče – velký vliv na to má právě výrazné zvýšení délky života. Díky zlepšení kvality zdravotnického systému a obecně vyšší kvalitě života je ale tato změna téměř zanedbatelná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...