WHO už nechce nazývat varianty covidu podle zemí. Představila nové názvosloví

Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila, že nové varianty koronavirů budou pojmenovány podle písmen řecké abecedy místo země, kde byly poprvé objevené. Chce tak zabránit tomu, aby země trpěly za odhalení nových variant.

WHO pojmenovala čtyři znepokojivé varianty, veřejnosti známé jako varianty britská (B.1.1.7), jihoafrická (B.1.351), brazilská (P.1) a indická (B.1.617.2). Nyní budou označeny řeckými písmeny Alpha, Beta, Gamma a Delta: to má odrážet pořadí jejich odhalení. V budoucnu by měly všechny další znepokojivé varianty být označované následujícími písmeny v řecké abecedě.

Podle bakteriologa Marka Pallena, který se účastnil jednání o nových jménech, padlo rozhodnutí zvolit tento systém pojmenování po několika měsících jednání s odborníky, kteří zvažovali řadu jiných možností – například řecké bohy.

Jak nově pojmenovávat varianty covidu
Zdroj: WHO

Organizace WHO uvedla, že označení nenahrazuje stávající vědecké názvy zahrnující čísla, římská písmena a tečky, které sdělují důležité vědecké informace a budou se i nadále používat ve vědě a výzkumu.

Argumentem pro změnu obecného pojmenování je podle WHO hlavně spojování zemí s nemocemi, které tam ani nemusely vzniknout – jen měly tu „smůlu“, že danou variantu obhalily. „Lidé se často uchylují k pojmenování variant podle míst, kde byly zjištěny, což je stigmatizující a diskriminační,“ uvedla WHO v prohlášení. „Aby se tomu předešlo a aby se zjednodušila komunikace s veřejností, vyzývá WHO vnitrostátní orgány, média a další subjekty, aby přijaly tato nová označení.“

„Žádná země by neměla být stigmatizována za odhalování a hlášení variant,“ řekla epidemioložka WHO Maria Van Kerkhoveová.

Historická zkušenost

V minulosti byly nemoci často pojmenovávány podle míst, kde se předpokládalo, že se vyvinuly, jako například virus ebola, jehož název je odvozen od konžské řeky. Takové asociace ale mohou být pro daná místa škodlivé a často jsou nepřesné, jako v případě „španělské chřipky“ z roku 1918, jejíž původ není znám.

Některé země se proti takovým zkratkám aktivně brání. Například na začátku května indická vláda nařídila sociálním sítím a médiím, aby stáhly obsah, který odkazoval na „indickou variantu“. V důsledku pandemie a asociací mezi covidem a místem jeho prvního výskytu v čínském Wu-chanu vzrostl v řadě zemí světa počet nenávistných trestných činů vůči Asiatům.

Americké protiextremistické skupiny uvedly, že nárůst útoků na asijské Američany částečně zavinil exprezident Donald Trump, který covid-19 označil za „čínský virus“. Trumpův nástupce ve funkci Joe Biden tento měsíc podepsal zákon o zločinech z nenávisti, který má chránit ty, kteří během pandemie zažili nárůst útoků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
12:56Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 3 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 5 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
11:55Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
včera v 14:25‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
včera v 13:34‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánovčera v 12:24‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
včera v 08:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.