Vesmírná loď Starliner jen tak nevyletí. NASA se dohodla s Boeingem na odkladu startu

Americká vesmírná agentura NASA a společnost Boeing se dohodly na odkladu zkoušek nové americké vesmírné lodi CST-100 Starliner. Termín prvního bezpilotního letu byl přesunut z dubna na srpen a první test s posádkou ze srpna na konec letošního roku. NASA o tom informovala na svém webu.

Součástí úprav je i rozhodnutí prodloužit délku pilotovaného zkušebního letu. To podle Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) umožní dokončit další zkoumání mikrogravitace, údržbu a další aktivity během připojení Starlineru k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Délka této mise bude stanovena později.

Posunutí termínů zkušebních letů bez posádky a s posádkou je prozatím předběžné. „Jde o pracovní data a musejí být potvrzena,“ podotkla v této souvislosti NASA. Boeing musí se Starlinerem ještě před pilotovaným letem projít testem záchranného systému, který by v případě nečekané události zajistil přenesení posádky do bezpečné vzdálenosti od startovací rampy nebo nosné rakety.

Bez raketoplánů

Američané od ukončení letů raketoplánů v roce 2011 dopravují své astronauty do vesmíru na palubě ruských lodí Sojuz. To se má ale již brzy změnit díky soukromým společnostem Boeing a SpaceX a jejich lodím CST-100 Starliner, respektive Crew Dragon.

SpaceX se svou lodí schopnou přepravovat lidi už v první polovině března testovací let k ISS bez posádky úspěšně absolvovala. Druhý let na orbitální komplex, tentokrát s posádkou, je zatím plánován na červenec. Předtím ale musí být prověřen také záchranný systém Crew Dragonu.

NASA naznačila, že v příštích týdnech společně se SpaceX přehodnotí data testů i u této lodi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 50 mminutami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 1 hhodinou

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.