Vědci vyrobili bodajícího robota. Nožem umí zasadit 60 druhů ran

Robot, který umí bodat, by mohl výrazně pomoci policejním vyšetřovatelům. Díky němu poznají, jak vypadal útočník.

Když dojde k útoku nožem a oběť je pobodána, dá se ze stop nože na oblečení odvodit spousta informací o pachateli. Forenzní vědci se proto už řadu let pokouší pochopit, co říká poškození látky v okolí bodné rány o zbrani, síle úderu nebo o tělesných mírách útočníka. Takový výzkum je ale nesmírně náročný, protože musí probíhat manuálně, což bere spoustu času a navíc jsou údery pokaždé příliš jiné na to, aby se daly nějak statisticky zpracovávat.

Typy testovaných nožů
Zdroj: Benson et al./Forensic Science International

Tým forenzních techniků proto přišel s vynálezem, který by jim měl jejich analýzy výrazně usnadnit. Vyrobili bodajícího robota, stroj, který je schopen provádět desítky různých úderů, a tak se dají studovat jeho rány na nejrůznějších druzích látek.

Podobných strojů sice již na světě existuje více, ale nový robot z laboratoří University of Technology Sydney a University of Santa Cruz do Sul v Brazílii je mnohem kvalitnější. Umí bodat nejméně 60 způsoby, rameno je uzpůsobené tak, že přístroj může využívat spoustu různých druhů nožů a jiných bodných zbraní.

Jedno správné bodnutí

Vědci už stroj použili k prvním testům; využili čtyři druhy běžně dostupných nožů a modrou bavlněnou látku. Robot do něj bodal z mnoha úhlů a různou silou, takže výzkumníci získali první data, která se dají využít pro další analýzy. Našli už výrazné rozdíly mezi tím, jak vypadají důsledky bodnutí od různých čepelí: některé způsobují drobné oděrky v ráně, jiné ji jen lehce pomačkají, další ji zase vtlačí do rány.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Dokonce se podařilo prokázat, že některé druhy nožů neumožňují říci, pod jakým úhlem byl úder veden – jde především o rovné nože s ostrým jednoduchým ostřím.
Přestože jde o první verzi stroje, jsou výsledky velmi zajímavé, ale zatím ne uspokojivé. Jeho další verze budou muset vylepšit především sílu bodnutí – zatím má jen 1 megapaskal, což odpovídá spíš síle lidského kousnutí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřel uznávaný fyzikální chemik Pavel Jungwirth

Zemřel mezinárodně uznávaný fyzikální chemik a popularizátor vědy Pavel Jungwirth, bylo mu 60 let. Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd, kde působil, uvedl, že tragicky zahynul ve čtvrtek 23. července. Upřímnou soustrast pozůstalým vyjádřila jeho alma mater Univerzita Karlova, na Jungwirtha jako na špičkového vědce a skvělého člověka vzpomínali na sociálních sítích také mnozí jeho kolegové, studenti a přátelé.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rusko-americká posádka po osmi měsících na ISS přistála v Kazachstánu

Po osmi měsících na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) dva ruští kosmonauti a jeden americký astronaut bezpečně přistáli v kazašské stepi, informují tiskové agentury. Rusové Sergej Kuď-Sverčkov a Sergej Mikajev spolu s Američanem Chrisem Williamsem hladce přistáli pomocí padáků v lodi Sojuz MS-28 jihovýchodně od kazachstánského města Žezkazgan.
před 16 hhodinami

Šaman od Stonehenge byl ve skutečnosti kovářka. Analýza DNA přepsala známý nález

Mohyla šamana objevená jen šestnáct kilometrů od Stonehenge, patří už dvě stě let k nejslavnějším archeologickým objevům Velké Británie. Nová analýza ale odhalila, že v ní nebyl uložen šaman. A dokonce ani muž.
před 20 hhodinami

Astrofyzici zřejmě rozlouskli záhadu podivných rudých teček z počátku času

Před třemi lety se podařilo Vesmírnému dalekohledu Jamese Webba podívat do tak velké vzdálenosti, že v podstatě pozoroval dobu jen asi 600 milionů let po vzniku vesmíru, tedy relativně krátce po Velkém třesku.
25. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.