Vědci odrazují od používání sprejů. Významně přispívají ke znečištění ovzduší, tvrdí

Rostoucí spotřeba aerosolových výrobků v domácnostech představuje celosvětový problém. Do ovzduší se tak dostává velké množství škodlivých těkavých organických látek (VOC). Nyní se na tento trend zaměřila nová britská studie, kterou zveřejnil časopis Elementa: Science of the Anthropocene. Vědci v té souvislosti apelují, aby lidé vyměnili spreje například za tuhé deodoranty nebo vlasové gely.

Vědci vypočítali, že v současnosti se ve světových domácnostech používá obrovské množství jednorázových aerosolových produktů. Konkrétně se jedná o více než 25 miliard plechovek ročně. Patří mezi ně například běžně užívané antiperspirační spreje, laky na vlasy nebo třeba různé čističe.  

Tento trend ročně vede k úniku více než 1,3 milionu tun organických těkavých látek do ovzduší. To je podle nové studie více, než vypustí všechna vozidla ve Velké Británii. Experti navíc varují, že se situace bude dál zhoršovat a zhruba za třicet let by už mohlo jít dokonce o 2,2 milionu tun těchto emisí. 

Zmíněné látky, které je bežně možné najít v aerosolových rozprašovačích, se často uvolňují také například z automobilů. V tomto případě se však v posledních letech emise v některých vyspělých zemích díky cíleným opatřením snížily. 

Rapidní nárůst spotřeby

Do sprejů se VOC začaly ve velkém přidávat poté, co bylo na konci osmdesátých let minulého století zakázáno používat chlor-fluorované uhlovodíky (CFC), které ničí ozonovou vrstvu. Tehdy však nikdo nepředpokládal, že globální spotřeba těkavých organických látek tolik poroste.  

Konkrétně studie uvádí, že v bohatých zemích jeden člověk v průměru vypotřebuje deset aerosolových plechovek ročně. Nejčastěji se jedná o výrobky, které jsou určené pro péči o tělo. Emise každým rokem stoupají mimo jiné kvůli růstu ekonomik s nižšími a středními příjmy. Obyvatelé těchto zemí totiž zmíněné produkty nakupují častěji.

Spolu s tímto trendem se stále více ukazuje, jak jsou těkavé organické látky nebezpečné. Ve slunečním světle totiž tyto chemikálie můžou reagovat s oxidy dusíku a poškozovat lidské zdraví nebo právě ozonovou vrstvu.

Autoři studie proto vyzývají politiky, aby se používání zmíněných chemikálií omezilo. V současnosti je totiž možné na ně natrefit ve více než 90 procentech aerosolových plechovek.

Vyměňte deodorant ve spreji za tuhý, nabádají vědci

Vhodnou cestu by podle vědců mohla představovat podpora méně škodlivých plynů, jako je například dusík, nebo propagace nesprejových verzí produktů. „Prakticky všechny spotřební výrobky na bázi aerosolu lze dodávat také v nearosolové formě,“ poznamenal podle serveru EurekAlert! spoluautor studie Alastair Lewis z britského National Centre for Atmospheric Science.

V té souvislosti zmínil například tuhé nebo kuličkové deodoranty, vlasové gely či tekuté čističe pro domácnost. „Provedení pouhých malých změn v tom, co nakupujeme, může mít zásadní dopad na kvalitu venkovního i vnitřního ovzduší,“ dodal s tím, že současný stav není dlouhodobě udržitelný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 12 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
včera v 16:13

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
včera v 13:31

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...