Stanice ISS musela měnit kurz, aby zabránila srážce s vesmírným odpadem

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) provedla v noci na středu preventivní manévr s cílem snížit riziko možné srážky s neznámým vesmírným odpadem. Na Twitteru o tom informoval šéf americké vesmírné agentury NASA Jim Bridenstine. Posádce orbitálního komplexu z přiblížení tělesa nicméně přímé nebezpečí nehrozilo.

Posádka, kterou nyní tvoří ruští kosmonauti Anatolij Ivanišin a Ivan Vagner a americký astronaut Christopher Cassidy, se pro jistotu uchýlila do lodi Sojuz, která je u stanice zakotvena. Po úhybném manévru se trojice vrátila zpět a nyní pokračuje v práci.

Úprava oběžné dráhy ISS byla provedena pomocí motorů ruské nákladní lodi Progress MS-14, která je ke stanici rovněž připojená. Americká vesmírná agentura uvedla, že při operaci „pracovala společně s ruskými dispečery“.

Podle expertů se měl neznámý objekt k ISS přiblížit zhruba půl hodiny po půlnoci SELČ na vzdálenost asi 1,9 kilometru. To je v takzvané červené zóně, kdy je pravděpodobnost srážky vysoká. Nejnovější informace naznačují, že se mohlo jednat o úlomek japonské rakety.

Ruská kosmická agentura Roskosmos na svém webu sdělila, že motory lodi Progress MS-14 byly k úhybnému manévru zažehnuty na 150 vteřin v úterý ve 23:19.

Hrozba, která se zvětšuje

Podle šéfa agentury NASA Jima Bridenstina jde již o třetí takovou hrozbu letošní rok – s tím, jak vesmírného odpadu na oběžné dráze přibývá, logicky stoupá i riziko srážky. Bridenstine proto vyzval Kongres, aby uvolnil další finance, které by mohly tomuto problému systematicky předcházet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 8 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 10 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 12 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 13 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 15 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...