Rusové tvrdí, že našli na ISS stopy po vrtání i na vnějším štítu

Ruští experti našli na plášti kosmické lodi Sojuz napojené k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) další stopy po vrtání. Oznámila to agentura TASS s odvoláním na své zdroje v ruském kosmickém průmyslu. Nové známky poškození prý ruští kosmonauti objevili při průzkumu miniaturní videokamerou.

V noci na 30. srpna podle ruských odborníků z lodi Sojuz připojené k ISS unikl vzduch kvůli dvoumilimetrové trhlině provrtané zevnitř. Otvor byl okamžitě hermeticky uzavřen a tlak v orbitálním komplexu se dostal na náležitou úroveň. Podezření, že plášť Sojuzu byl poškozen v ruském výrobním závodu Eněrgija, vyšetřování podle ruských médií neprokázalo.

Podle zprávy TASS byly stopy po vrtání objeveny při analýze videa i na vnějším štítu, který loď chrání před dopady meteoritů. „Ten, kdo plášť provrtával, pronikl skrz do hloubi 15 milimetrů a narazil hrotem vrtáku až do vnějšího štítu,“ citovala ruská agentura nejmenovaného experta.

Spekulace a realita

Záhada kolem otvoru v plášti ruské lodi Sojuz, který koncem srpna způsobil nevelký únik vzduchu z ISS, byla ve čtvrtek tématem telefonického rozhovoru mezi šéfy kosmických agentur USA a Ruska. Napsala to agentura AP. Telefonát následoval po obviněních, která se objevila v ruském tisku, že otvor záměrně vyvrtali američtí členové posádky ISS.

Nahrávám video

Ruský list Kommersant ve středu napsal, že podle hlavní ruské vyšetřovací verze otvor vyvrtali členové americké posádky. Kvůli onemocnění jednoho z nich chtěli prý záměrným poškozením Sojuzu vyvolat nutnost spěšného návratu na Zemi. Pokud by totiž posádka musela ISS opustit z důvodu nemoci, nikoli kvůli technické poruše, museli by Američané novou kosmickou loď zaplatit.

Co na to NASA?

Šéf amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Jim Bridenstine a ředitel ruské kosmické agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin se podle informace agentury Interfax během telefonátu dohodli, že kauzu do závěru vyšetřování nebudou komentovat.

Spekulace o vině posádky rozvířil v minulých dnech sám Rogozin, který prohlásil, že ruští vyšetřovatelé „věnují pozornost i verzi o záměrném poškození lodi ve vesmíru“. Ve středu ale na Twitteru uvedl, že „šíření fám a obvinění (vyšetřujícím) expertům nepomáhá a škodí přátelským vztahům na palubě ISS“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 58 mminutami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 4 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 19 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 22 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
včera v 10:52‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.