Rusové tvrdí, že našli na ISS stopy po vrtání i na vnějším štítu

Ruští experti našli na plášti kosmické lodi Sojuz napojené k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) další stopy po vrtání. Oznámila to agentura TASS s odvoláním na své zdroje v ruském kosmickém průmyslu. Nové známky poškození prý ruští kosmonauti objevili při průzkumu miniaturní videokamerou.

V noci na 30. srpna podle ruských odborníků z lodi Sojuz připojené k ISS unikl vzduch kvůli dvoumilimetrové trhlině provrtané zevnitř. Otvor byl okamžitě hermeticky uzavřen a tlak v orbitálním komplexu se dostal na náležitou úroveň. Podezření, že plášť Sojuzu byl poškozen v ruském výrobním závodu Eněrgija, vyšetřování podle ruských médií neprokázalo.

Podle zprávy TASS byly stopy po vrtání objeveny při analýze videa i na vnějším štítu, který loď chrání před dopady meteoritů. „Ten, kdo plášť provrtával, pronikl skrz do hloubi 15 milimetrů a narazil hrotem vrtáku až do vnějšího štítu,“ citovala ruská agentura nejmenovaného experta.

Spekulace a realita

Záhada kolem otvoru v plášti ruské lodi Sojuz, který koncem srpna způsobil nevelký únik vzduchu z ISS, byla ve čtvrtek tématem telefonického rozhovoru mezi šéfy kosmických agentur USA a Ruska. Napsala to agentura AP. Telefonát následoval po obviněních, která se objevila v ruském tisku, že otvor záměrně vyvrtali američtí členové posádky ISS.

Nahrávám video

Ruský list Kommersant ve středu napsal, že podle hlavní ruské vyšetřovací verze otvor vyvrtali členové americké posádky. Kvůli onemocnění jednoho z nich chtěli prý záměrným poškozením Sojuzu vyvolat nutnost spěšného návratu na Zemi. Pokud by totiž posádka musela ISS opustit z důvodu nemoci, nikoli kvůli technické poruše, museli by Američané novou kosmickou loď zaplatit.

Co na to NASA?

Šéf amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Jim Bridenstine a ředitel ruské kosmické agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin se podle informace agentury Interfax během telefonátu dohodli, že kauzu do závěru vyšetřování nebudou komentovat.

Spekulace o vině posádky rozvířil v minulých dnech sám Rogozin, který prohlásil, že ruští vyšetřovatelé „věnují pozornost i verzi o záměrném poškození lodi ve vesmíru“. Ve středu ale na Twitteru uvedl, že „šíření fám a obvinění (vyšetřujícím) expertům nepomáhá a škodí přátelským vztahům na palubě ISS“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 9 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 11 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 12 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 14 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled