Pravidelné cvičení v prvním trimestru může snížit riziko vzniku těhotenské cukrovky, tvrdí vědci

Nastávající matky, které pravidelně cvičí, mají nižší riziko, že se u nich v následujících měsících objeví těhotenská cukrovka. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval časopis Diabetes Care. Podle ní se nebezpečí sníží, pokud zdravá žena přiměřeně sportuje minimálně 38 minut denně.

Těhotenská cukrovka je zvýšená hladina krevního cukru poprvé zjištěná v těhotenství, která ve většině případů odezní po porodu. Onemocnění může vést k vyšší porodní váze dítěte, poruchám soustředění či obezitě. 

Pokud se nemoc neléčí, může v některých případech dojít i ke smrti plodu. V případě včasné léčby ale většinou těhotenství i porod probíhají bez problémů. 

Nová studie se zaměřila na to, jestli se riziko vzniku tohoto onemocnění sníží, pokud zdravá těhotná žena v prvním trimestru pravidelně cvičí. Americké úřady v současnosti doporučují, aby nastávající matky v prvním trimestru cvičily pětkrát týdně, a to minimálně 30 minut. 

Nejméně 38 minut denně

Celkem měli vědci pod vedením Samanthy Ehrlichové z University of Tennessee k dispozici data od 2246 nastávajících matek. Ty v rámci jiného výzkumu vyplnily mimo jiné také dotazník o tom, kolik času věnují cvičení. Autoři podotýkají, že respondentky měly před těhotenstvím různou váhu a byly mezi nimi zástupkyně různých ras a etnik.

Analýza naznačila, že pokud ženy první měsíce po otěhotnění cvičily o něco více, než se doporučuje, riziko vzniku těhotenské cukrovky kleslo. Konkrétně se ukázalo, že nejméně 38minutová každodenní umírněná tělesná aktivita zredukovala pravděpodobnost výskytu této nemoci o 2,1 případu na sto žen. Riziko abnormální hladiny cukru v krvi se pak snížilo o 4,8 případu na sto žen. 

„Víme, že cvičení je pro zdravé těhotné ženy bezpečné a prospěšné. Naše výsledky navíc ukázaly, že pohyb může pomoct snížit riziko vzniku těhotenské cukrovky,“ poznamenala podle serveru EurekAlert! Ehrlichová.

„Zřejmě ale nastávající matky v tomto případě musí cvičit o trochu víc, než se jim v současné době doporučuje,“ dodala. Podle autorů tak současná doporučení bude nejspíš v budoucnu potřeba přehodnotit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 6 hhodinami

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
včera v 11:11

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánovčera v 09:13

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026
Načítání...