Pravidelné cvičení v prvním trimestru může snížit riziko vzniku těhotenské cukrovky, tvrdí vědci

Nastávající matky, které pravidelně cvičí, mají nižší riziko, že se u nich v následujících měsících objeví těhotenská cukrovka. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval časopis Diabetes Care. Podle ní se nebezpečí sníží, pokud zdravá žena přiměřeně sportuje minimálně 38 minut denně.

Těhotenská cukrovka je zvýšená hladina krevního cukru poprvé zjištěná v těhotenství, která ve většině případů odezní po porodu. Onemocnění může vést k vyšší porodní váze dítěte, poruchám soustředění či obezitě. 

Pokud se nemoc neléčí, může v některých případech dojít i ke smrti plodu. V případě včasné léčby ale většinou těhotenství i porod probíhají bez problémů. 

Nová studie se zaměřila na to, jestli se riziko vzniku tohoto onemocnění sníží, pokud zdravá těhotná žena v prvním trimestru pravidelně cvičí. Americké úřady v současnosti doporučují, aby nastávající matky v prvním trimestru cvičily pětkrát týdně, a to minimálně 30 minut. 

Nejméně 38 minut denně

Celkem měli vědci pod vedením Samanthy Ehrlichové z University of Tennessee k dispozici data od 2246 nastávajících matek. Ty v rámci jiného výzkumu vyplnily mimo jiné také dotazník o tom, kolik času věnují cvičení. Autoři podotýkají, že respondentky měly před těhotenstvím různou váhu a byly mezi nimi zástupkyně různých ras a etnik.

Analýza naznačila, že pokud ženy první měsíce po otěhotnění cvičily o něco více, než se doporučuje, riziko vzniku těhotenské cukrovky kleslo. Konkrétně se ukázalo, že nejméně 38minutová každodenní umírněná tělesná aktivita zredukovala pravděpodobnost výskytu této nemoci o 2,1 případu na sto žen. Riziko abnormální hladiny cukru v krvi se pak snížilo o 4,8 případu na sto žen. 

„Víme, že cvičení je pro zdravé těhotné ženy bezpečné a prospěšné. Naše výsledky navíc ukázaly, že pohyb může pomoct snížit riziko vzniku těhotenské cukrovky,“ poznamenala podle serveru EurekAlert! Ehrlichová.

„Zřejmě ale nastávající matky v tomto případě musí cvičit o trochu víc, než se jim v současné době doporučuje,“ dodala. Podle autorů tak současná doporučení bude nejspíš v budoucnu potřeba přehodnotit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 14 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 16 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 17 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
9. 3. 2026

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
9. 3. 2026

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
9. 3. 2026
Načítání...