Nově objevené a už jim hrozí vyhynutí. V Myanmaru našli dosud neznámý druh opic

Vědci objevili v odlehlé oblasti Myanmaru dosud neznámý druh opice, ale okamžitě ho zařadili mezi nejohroženější živočišné druhy. Podle nich existuje jenom zhruba 200 langurů Pouppa (Trachypithecus popa), pojmenovaných podle oblasti, v níž žijí. Informoval o tom odborný časopis Zoological Research.

Pouppa je posvátná hora v myanmarské Mandalajské oblasti a languři patří k čeledi kočkodanovitých primátů, kteří se živí hlavně listy. Jak uvedl zpravodajský server BBC, nově objevený druh se vyznačuje výraznými kruhy kolem očí a našedivělou srstí.

Tento druh langurů nicméně rychle ztrácí životní prostor a ohrožují ho také lovci. „Lov je veliký problém, ale ztráta jejich přirozeného životního prostředí zaviněná člověkem představuje ještě větší hrozbu,“ uvedl Christian Roos z centra specializujícího se na primáty v německém Göttingenu.

Na existenci nového druhu v Myanmaru poukazovali vědci už nějakou dobu na základě vzorků DNA odebraných z trusu divoce žijících opic. Až dosud se ale nový druh neprokázal.

Languři Pouppa žijí na zalesněných pozemcích v centru Myanmaru, většinou v chráněném parku na svazích posvátné hory Pouppa. Z genetických studií vyplývá, že se oddělili od ostatních, už známých druhů asi před milionem let.

Pouze 200 až 250 jedinců

Frank Momberg ze skupiny ochránců přírody Fauna & Flora řekl, že těmto langurům „hrozí vyhubení, takže je naprosto nezbytné chránit zbylé jedince a zapojit do toho místní komunity i soukromý sektor“. K jejich ochraně může přitom podle něj napomoci i skutečnost, že se podařilo druh popsat. 

Podle vědců je naživu 200 až 250 jedinců, kteří se zdržují ve čtyřech navzájem izolovaných skupinách. Myanmar se v minulém desetiletí otevřel mezinárodní vědecké spolupráci, což vedlo k objevu nových druhů ještěrů a obojživelníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 4 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 8 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 11 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 13 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
včera v 10:00

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...