Na Měsíci je vodní pára. Vyvrhují ji dopady meteoroidů, prokázala NASA

Proudy meteoroidů dopadající na Měsíc vyrážejí do řídké lunární atmosféry vodní páru s krátkou životností. Informoval o tom na svém webu americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odvoláním na zprávu vědců NASA a Laboratoře aplikované fyziky Univerzity Johnse Hopkinse v Marylandu.

Zpráva vychází z dat sondy NASA LADEE (Lunar Atmosphere and Dust Environment Explorer). Tento robotický výzkumník od října 2013 do dubna 2014 létal kolem Měsíce a shromažďoval podrobné informace o struktuře a složení lunární atmosféry – velice jemného plynného obalu přirozeného souputníka Země – a výskytu prachu v ní.

O přítomnosti vody na Měsíci existují důkazy. Pokračují však diskuse ohledně jejího původu a toho, kde všude se vyskytuje a jaké množství jí může být. Jde o potenciální důležitý zdroj pro udržení dlouhodobých misí na Měsíci a pro lidský průzkum hlubokého vesmíru.

Modely už dříve předpověděly, že dopady meteoroidů by mohly z Měsíce uvolňovat vodu ve formě páry, ale vědci tento jev doposud nepozorovali. Díky zkoumání toho, co LADEE na Zemi poslala, nyní získali data o desítkách těchto jevů.

Obláčky páry na Měsíci

K uvolnění vody musely meteoroidy podle vědců proniknout nejméně osm centimetrů pod povrch. Pod touto zcela vyprahlou horní vrstvou se nachází tenká přechodná vrstva a pak hydratovaná vrstva, kde se molekuly vody pravděpodobně drží na kouscích půdy a hornin, jimž se říká regolit.

Protože materiál na povrchu Měsíce je kyprý, může i malý, půlcentimetrový meteoroid proniknout dostatečně hluboko, aby uvolnil obláček páry. Šoková vlna, která se při každém nárazu rozptýlí, přitom vymrští vodu i z okolí.

Při dopadu proudu meteoroidů na Měsíc se voda dostane do atmosféry a rozptýlí se. Asi dvě třetiny takovéto vodní páry následně uniknou do vesmírného prostoru, nicméně přibližně třetina se podle NASA vrátí na povrch Měsíce.

Uvedená zjištění by mohla pomoci vysvětlit výskyt ledu ve studených temných koutech kráterů v blízkosti obou pólů. Většina známé vody na Měsíci se nachází právě v takovýchto studených pastích, kde jsou teploty tak nízké, že vodní pára a jiné těkavé látky, které se dostanou na povrch, zůstanou stabilní po velmi dlouhou dobu, možná až několik miliard let. Nálety meteoroidů mohou dostávat vodu ven z těchto studených pastí i do nich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
před 13 mminutami

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
před 22 hhodinami

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
včera v 09:00

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
včera v 08:01

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.