Mohou se přístroje v nemocnicích vzájemně ovlivňovat? Zkoumají to vědci ve Zlíně

Vědci z Fakulty aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (UTB) se věnují výzkumu elektromagnetické kompatibility přístrojů v nemocničním prostředí. Chtějí například zjistit, jestli bude možné používat určité přístroje u pacientů s kardiostimulátorem či zda na operačním sále bude moci být zapnutý mobilní telefon nebo notebook, sdělil mluvčí univerzity Jan Malý.

„Životní funkce pacienta, který podstupuje operaci pod anestézií, jsou hlídány elektronickým systémem. Aby činnost takového systému nebyla narušena, není možné mít v místnosti jiné elektronické přístroje,“ uvedl vědec Vojtěch Křesálek.

Studium vzájemného ovlivňování přístrojů je zaměřené prakticky. „V první fázi se zaměříme na jeden konkrétní problém, a to na otázku, jestli je bezpečné pro člověka s kardiostimulátorem podstoupit výkon pod litotryptorem,“ popsal Křesálek.

Magnetické pole může narušovat jiné funkce

Litotryptor je přístroj na drcení žlučníkových a ledvinových kamenů. „Akustický impulz je vytvářen elektrickým výbojem, při kterém vzniká pulzní magnetické pole. Pokud pod přístroj položíme pacienta s kardiostimulátorem, může magnetické pole vytvářet nepřípustný elektrický impulz a vzniká otázka, zda se nebudou přístroje vzájemně rušit a ohrožovat zdraví pacienta,“ uvedl Křesálek.

Výzkum se bude dělat v reálných podmínkách ve zlínské krajské nemocnici. Výsledky by měly být známé do jednoho roku. „Jakmile budou výsledky k dispozici, nabídneme je komerčním způsobem i dalším nemocnicím,“ uvedl Křesálek.

Projekt Elektromagnetické zdroje a jejich rizika v nemocničním prostředí bude prvním projektem řešeným v rámci Klastru aplikovaného biomedicínského výzkumu a inovací (KABMED), který vzniká ve Zlínském kraji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 23 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...