Mohou se přístroje v nemocnicích vzájemně ovlivňovat? Zkoumají to vědci ve Zlíně

Vědci z Fakulty aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (UTB) se věnují výzkumu elektromagnetické kompatibility přístrojů v nemocničním prostředí. Chtějí například zjistit, jestli bude možné používat určité přístroje u pacientů s kardiostimulátorem či zda na operačním sále bude moci být zapnutý mobilní telefon nebo notebook, sdělil mluvčí univerzity Jan Malý.

„Životní funkce pacienta, který podstupuje operaci pod anestézií, jsou hlídány elektronickým systémem. Aby činnost takového systému nebyla narušena, není možné mít v místnosti jiné elektronické přístroje,“ uvedl vědec Vojtěch Křesálek.

Studium vzájemného ovlivňování přístrojů je zaměřené prakticky. „V první fázi se zaměříme na jeden konkrétní problém, a to na otázku, jestli je bezpečné pro člověka s kardiostimulátorem podstoupit výkon pod litotryptorem,“ popsal Křesálek.

Magnetické pole může narušovat jiné funkce

Litotryptor je přístroj na drcení žlučníkových a ledvinových kamenů. „Akustický impulz je vytvářen elektrickým výbojem, při kterém vzniká pulzní magnetické pole. Pokud pod přístroj položíme pacienta s kardiostimulátorem, může magnetické pole vytvářet nepřípustný elektrický impulz a vzniká otázka, zda se nebudou přístroje vzájemně rušit a ohrožovat zdraví pacienta,“ uvedl Křesálek.

Výzkum se bude dělat v reálných podmínkách ve zlínské krajské nemocnici. Výsledky by měly být známé do jednoho roku. „Jakmile budou výsledky k dispozici, nabídneme je komerčním způsobem i dalším nemocnicím,“ uvedl Křesálek.

Projekt Elektromagnetické zdroje a jejich rizika v nemocničním prostředí bude prvním projektem řešeným v rámci Klastru aplikovaného biomedicínského výzkumu a inovací (KABMED), který vzniká ve Zlínském kraji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 3 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 5 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...