Po utracení jediného žijícího samce nosorožce severního bílého se vědci laboratorně pokusí zabránit jeho úplnému vyhynutí. Záchrana druhu umělým způsobem ale přijde na miliony dolarů – a musela by proběhnout metodou, kterou u nosorožců dosud nikdy nikdo nepraktikoval.
Náklady na záchranu druhu nosorožce severního bílého umělou reprodukcí se odhadují na miliony amerických dolarů, tedy desítky milionů korun. Základem metody, které vědci v případě nosorožců ještě nikdy neaplikovali, je umělé oplodnění vajíček odebraných ze samic a odnošení embrya náhradní matkou příbuzného nosorožce jižního bílého. Uvedl to vedoucí mezinárodních projektů dvorské zoo Jan Stejskal.
Poslední dvě samice nosorožce severního bílého Nájin a Fatu, které patří Zoo Dvůr Králové, žijí nyní v keňské rezervaci Ol Pejeta. Poslední na světě žijící samec Sudán uhynul na stáří a nemoc v pondělí, když ho kvůli zhoršení zdravotního stavu museli ošetřovatelé v Keni utratit. Nájin se narodila v roce 1989 ve Dvoře Králové, jejím otcem byl Sudán. Fatu je dcerou Nájin, na svět přišla ve Dvoře Králové v roce 2000.
Mezinárodní spolupráce je nutná
Na projektu záchrany druhu nosorožce severního bílého spojily síly odborníci ze zoo ve Dvoře a rezervace Ol Pejeta s vědci z IZW Berlín, z instituce Avantea z italské Cremony a z Kenya Wildlife Service. „V dohledné době se pokusí vůbec poprvé odebrat vajíčka ze severních samic žijících v Ol Pejetě. Poté se pokusí o jejich oplodnění semenem uchovaným ze samců a následné vložení embrya do příbuzných samic bílého jižního nosorožce jako náhradních matek,“ uvedl Stejskal.
Ředitel dvorské zoo Přemysl Rabas připomněl, že Sudán byl posledním nosorožcem bílým severním, který se narodil v divočině. „Jeho smrt je krutým symbolem lidské přezíravosti k přírodě a zarmoutila všechny, kdo Sudána znali,“ uvedl. Nejmodernější buněčné technologie však podle něj mohou být využity pro ochranu kriticky ohrožených zvířat. „Může to znít neuvěřitelně, ale s využitím nově vyvíjených technologií by dokonce i Sudán ještě mohl mít potomky,“ uvedl Rabas.
Součástí projektu na záchranu druhu je vývoj metod, následné pokusy, vkládání embryí do náhradních matek. Vrcholem by mělo být vytvoření reprodukčně funkční skupiny severních bílých nosorožců. „Je to však jediný způsob, kterým můžeme zachránit celý druh před vyhynutím,“ uvedl Stejskal.
Z dějin „českých“ nosorožců
Sudán, Fatu, Nájin a samec Suni byli ze Dvora Králové převezeni do Keni v roce 2009 jako poslední čtyři zvířata schopná reprodukce.
Předpokládalo se, že africké podnebí a vegetace, tedy prostředí blízké tomu, v němž se tento druh přirozeně vyskytoval, poskytne čtveřici vhodnější podmínky pro rozmnožování. Od příjezdu do Ol Pejety byla zvířata ze Dvora pod nepřetržitým ozbrojeným dohledem a ošetřovatelé jim hned začali podávat doplňkové krmivo. Navzdory tomu, že se zvířata opakovaně pářila, žádná ze samic úspěšně nezabřezla.
V roce 2014 byly zahájeny přípravy na spojení Nájin a Fatu se samcem příbuzného nosorožce bílého jižního v naději, že by případné mládě, kříženec, v sobě nosilo alespoň část genů severního poddruhu. Ani tento pokus se nezdařil.
Vyšetření obou samic později odhalilo, že ani jedna z nich už není schopna přirozené reprodukce a že jen jedna z nich by teoreticky mohla zabřeznout pomocí metod umělé reprodukce. Úhyn samce Suniho v říjnu 2014 odborníky utvrdil v tom, že je nutné najít jiné řešení záchrany druhu, tedy umělou reprodukcí.
