Čtyři tisíce kilometrů při hledání partnerky. Vědci popsali pouť psů hyenovitých

Tříčlenná smečka psů hyenovitých urazila při hledání partnerek napříč Zambií rekordní vzdálenost téměř čtyř tisíc kilometrů. Podle vědců jde o nejdelší zaznamenanou cestu suchozemského savce v Africe za účelem nalezení partnera. Výzkum zároveň ukázal, že populace těchto vzácných šelem mohou být v budoucnu propojenější, než se dosud předpokládalo, uvedla BBC.

Tři psí bratři byli vybaveni GPS obojky, které zaznamenávaly jejich osmiměsíční klikatou pouť Zambií. Pohybovali se krajinou stále více přetvářenou lidskou činností a vyhýbali se překážkám, jako jsou velká města či rozsáhlé průmyslové oblasti. Vzdušnou čarou urazili asi 420 kilometrů, kvůli členitému terénu a překážkám ale ve skutečnosti ušli téměř desetkrát větší vzdálenost.

Africký pes hyenovitý patří k nejvzácnějším predátorům tohoto kontinentu. Ve volné přírodě jich dle odhadů zbývá asi šest tisíc. Žijí ve vysoce sociálních smečkách a loví společně. Jejich instinkty jim brání se rozmnožovat v rámci smečky, v níž se narodili. Ve věku dvou až tří let se proto vydávají hledat partnera jinam.

Vědci sledovali také tři samice, které podnikly podobně dlouhou cestu. Dvě z nich však při přesunu uhynuly, přičemž jedna z nich se chytila do pytláckého oka. Právě nelegální nástrahy představují pro africké psy hyenovité významnou hrozbu.

Propojené populace ve světě narušeném člověkem

Způsob, jakým se zvířata dokázala pohybovat náročným terénem a překonávat překážky, dle vědců naznačuje, že jednotlivé populace šelem ve východní a jižní Africe mohou zůstat propojené i navzdory rostoucímu vlivu člověka na krajinu.

Výzkum zveřejněný v odborném časopise Ecology zároveň dle vědců ukazuje význam zachování přirozených koridorů, které propojují jednotlivé chráněné oblasti oddělené silnicemi, městy nebo zemědělskou půdou. Ochránci přírody upozorňují, že rozsáhlá chráněná území nelze považovat za izolované ostrovy. Zvířata, která se pohybují na velké vzdálenosti, totiž k přežití potřebují propojenou krajinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 1 hhodinou

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.