Ani velcí predátoři nemohou odolávat klimatickým změnám, pokud jsou dost velké a rychlé. Ukazuje to příklad psů hyenovitých, kteří se v Africe začali chovat se zvyšujícími se teplotami jinak než v minulosti. Avšak tento pokus o adaptaci podle nové studie neuspěl.
Psi hyenovití se pokusili adaptovat na změnu klimatu. Podle studie selhali
Mnoho druhů v přírodě se snaží přizpůsobovat měnícímu se klimatu. Například tím, že mění načasování hlavních životních událostí, jako je třeba rozmnožování. S dřívějším jarním táním tak některé květiny kvetou dříve, ptáci mohou zase dříve snášet vejce. Vědci ale zatím neví, jestli jsou vlastně tyto pokusy o adaptaci prospěšné, anebo zvířata zavedou do ještě horších problémů.
Studie zveřejněná 27. června v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences poprvé ukazuje, že jeden druh velkých šelem provedl v reakci na měnící se klima zásadní změnu svého životního cyklu.
Tým vedený výzkumníky z Washingtonské univerzity analyzoval terénní pozorování a demografické údaje z let 1989 až 2020 u populací psa hyenovitého. Za třicet let tato africká psovitá šelma posunula průměrný termín porodu o 22 dní, což je adaptace, která jí umožnila sladit narození mláďat s nejchladnějšími teplotami na začátku zimy.
Jenže v důsledku tohoto výrazného posunu přežilo nejzranitelnější období méně mláďat: teploty v období po narození mláďat se totiž ve stejném časovém období zvýšily. Podle autorů studie to ohrozilo populaci tohoto již tak ohroženého druhu.
Výzkum ukazuje, že tito predátoři, kteří jsou vzdálení příbuzní vlků a vychovávají mláďata ve smečkách, se mohou chytit do takzvané „fenologické pasti“, uvedla hlavní autorka Briana Abrahmsová.
- Fenologie je vědní disciplína, která se zabývá studiem časového průběhu periodicky se opakujících životních projevů, tedy fenologických fází, rostlin a živočichů v závislosti na podmínkách vnějšího prostředí, zejména na klimatu a počasí.
- Pod pojmem fenologická fáze si lze představit například rašení rostlin, počátek a konec kvetení, dozrávání plodů nebo přílet a odlet stěhovavých ptáků.
- Fenologické údaje se dají využít v mnoha zejména biologických oborech: v zemědělství, lesnictví, ovocnictví, vinařství, včelařství a v dnešní době i ve zdravotnictví pro predikci šíření pylových alergenů. V posledních letech nabyla fenologie význam hlavně v souvislosti s hodnocením dopadů probíhající změny klimatu.
Ve fenologické pasti druh změní načasování hlavní životní události v reakci na environmentální podnět, ale tato změna se ukáže jako neúčinná, protože je pro podmínky rychle se měnícího světa ve skutečnosti nevhodná.
„Je to nešťastná situace ,z deště pod okap‘,“ upozorňuje Abrahmsová. „Afričtí divocí psi posunuli termíny porodů na pozdější dobu, aby udrželi krok s optimálními chladnými teplotami, ale to vedlo k vyšším teplotám v období, kdy se tato mláďata narodila. A to v konečném důsledku snížilo jejich šance na přežití.“
Detaily studie
Shromážděná data pro studii se týkala asi šedesáti smeček psů hyenovitých žijících v oblasti severní Botswany. Tento druh se zde rozmnožuje každou zimu. Po narození stráví mláďata asi tři měsíce s matkou v brlohu, než začnou cestovat a lovit se smečkou.
Abrahmsová a její kolegové analyzovali data o tom, kdy samice psů hyenovitých každoročně rodily svá mláďata, a tak zjistili, že dospělí jedinci v průběhu třiceti let trvání studie postupně odkládali rozmnožování přibližně o jeden týden za desetiletí.
„Většina živočišných druhů v souvislosti se změnou klimatu posouvá své životní události na dřívější dobu. Toto představuje vzácný případ, kdy druh opožďuje svůj životní cyklus, a to dvakrát rychleji, než je průměrná rychlost změn pozorovaných u všech živočišných druhů,“ uvedl Jeremy Cohen z Yaleovy univerzity, který se na studii nepodílel.
Tak velký posun je podle Abrahmsové pravděpodobně způsoben rychlým tempem oteplování v regionu a tím, že tito divocí psi se vyvinuli tak, aby se rozmnožovali v úzkém „teplotním okně“.
Její tým použil dlouhodobé demografické údaje, aby vypočítal, kolik mláďat každoročně přežilo období strávené v noře. A našel souvislost mezi teplotami v této době a pravděpodobností přežití mláďat: teplejší počasí v době strávené v noře vedlo k tomu, že se na konci zimy do smeček dostávalo méně mláďat. A to může znamenat jediné: méně mláďat přežilo období v noře.
Průměrné maximální denní teploty ve studovaném období se zvýšily přibližně o 1,6 stupně Celsia. Ve stejném časovém období se roční maximální teploty zvýšily o 3,8 stupně.
Studovaná oblast v severní Botswaně je součástí největšího souvislého biotopu psů hyenovitých, kteří jsou ohroženi ztrátou i poškozením svých původních teritorií, nemocemi i konflikty s lidmi. Mezinárodní svaz ochrany přírody odhaduje, že ve volné přírodě zbývá už jen asi čtrnáct set dospělých jedinců.
I velcí savci jsou citliví na změny klimatu
Vědci dlouhodobě zkoumají, jak se liší dopad klimatických změn na zvířata podle jejich velikosti. Zatím totiž data z reálného světa ukazují, že nejvíce postižení jsou menší tvorové. Tato studie ale ukazuje, že oteplování může uškodit i velkým predátorům.
Už dříve jiné výzkumy ukázaly, že dlouhodobé oteplování může vyvolat fenologické změny neboli posuny v načasování hlavních životních událostí u druhů „primárních producentů“, jako jsou rostliny, a „primárních konzumentů“, kteří se rostlinami živí, včetně mnoha ptáků a hmyzu. Až doposud ale vědci nikdy nezaznamenali fenologický posun způsobený klimatem u velkých masožravých savců.