Covidová vakcína, kterou se má očkovat v Česku, vyvolává u dospělých reakci imunity. Zabírá i u seniorů

Vakcína proti nemoci covid-19 vyvinutá Oxfordskou univerzitou vyvolává podobnou imunitní reakci u starších i mladších dospělých jedinců. Mezi staršími testovanými byl také nižší výskyt nepříznivých reakcí organismu, uvedla podle agentury Reuters britská farmaceutická společnost AstraZeneca.

Získání účinné vakcíny proti covidu-19 se obecně považuje za možný přelom v boji s pandemií této nemoci. Ta po celém světě přispěla k úmrtí už 1,15 milionu lidí, tvrdě postihla globální ekonomiku a obrátila naruby způsob života po celém světě.

„Je povzbudivé vidět, že schopnost navodit tvorbu protilátek byla podobná mezi staršími i mladšími dospělými a že krátkodobé vedlejší účinky jsou slabší mezi staršími lidmi, u nichž bývá průběh covidu-19 závažnější,“ řekl Reuters mluvčí firmy AstraZeneca.

„Výsledky dále vytvářejí soubor důkazů o bezpečnosti AZD1222 a její schopnosti vyvolat tvorbu protilátek,“ dodal s odkazem na technické označení vakcíny.

Dobrá zpráva pro ohrožené

Zpráva, že vakcína u starších lidí vyvolává reakci, je důležitá, protože imunitní systém s věkem slábne a zároveň lidem vyššího věku nejvíce hrozí, že komplikacím doprovázejícím covid-19 podlehnou, připomíná Reuters.

Deník The Financial Times již dříve uvedl, že vakcína vyvinutá ve spolupráci vědců z Oxfordu a firmou AstraZeneca navozuje ochranné protilátky a takzvané T-lymfocyty u lidí ve vyšších věkových skupinách, kteří jsou v případě covidu-19 vystaveni největšímu riziku.

Očekává se, že vakcína společnosti AstraZeneca bude jednou z prvních vyvinutých velkými farmaceutickými společnostmi, která získá regulatorní souhlas – společně s očkovacími látkami od firem Pfizer a BioNTech.

Vakcína pro Česko

Právě tato vakcína má být použita v první fázi očkování i v České republice. Vláda uvolnila 5. října 150 milionů korun na nákup tří milionů těchto vakcín proti koronaviru nasmlouvaných Evropskou unií. První dodávka ve výši jedné desetiny celkového objemu by měla přijít do Česka před koncem roku, uvedl tehdy ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO).

Celkem mohlo Česko z unijního balíku koupit sedm milionů dávek. Vláda ale už v létě rozhodla koupit pouze polovinu, aby měla i na nákup od jiných výrobců. Chce tak podle Prymuly minimalizovat riziko pro případ, že by s vývojem vakcíny vznikly problémy.

„V první etapě budou očkováni ti nejzranitelnější, tedy chronicky nemocní pacienti a osoby ve věku 65 let a starší, zdravotničtí pracovníci a pracovníci orgánů ochrany veřejného zdraví vykonávající epidemiologicky závažné činnosti a dále také pracovníci a klienti v sociálních službách. V první vlně se jedná přibližně o 3,5 milionů osob. V případě dostatečných dodávek vakcín může být více etap očkování sloučeno do jednoho období,“ řekl člen epidemiologické a klinické skupiny na ministerstvu zdravotnictví a České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 16 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 17 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
19. 5. 2026

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
19. 5. 2026

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
19. 5. 2026

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
19. 5. 2026
Načítání...