Archeologové odkryli pomocí půdního radaru pozůstatky celého města z dob antického Říma, aniž přitom byť jedinkrát kopli do země. Výsledky průzkumu tým britských a belgických vědců překvapily: mimo jiné se ukázalo, že výstavba města Falerii Novi byla předem podrobně naplánována, a to včetně rozsáhlého vodovodního systému. Informovali o tom v nejnovějším čísle odborného magazínu Antiquity.
Radarový průzkum města, které se nachází asi 50 kilometrů severně od Říma, byl pro archeology unikátní také díky tomu, že jeho zbytky se nacházejí na nyní nezastavěném území. Bylo tedy možné získat představu o kompletní struktuře sídla, o všech budovách, jejich umístění, vedení ulic a hradeb i o systému zásobování vodou. Mimo jiné odborníci na ploše 30 hektarů zaměřili někdejší budovu lázní, tržnici, několik chrámů a divadlo.
„Pokud vás zajímá Římská říše, pak víte, že pro její fungování byla města naprosto klíčová… Všechno, co o nich odsud víme, s výjimkou míst, jako jsou Pompeje, jsou jen zlomky. Můžete udělat výkop a získat malý vhled, ale je těžké mít představu o fungování města jako celku. Radarový průzkum umožňuje prohlédnout si velmi rozsáhlé, kompletní areály a vidět strukturu města detailně, aniž jedinkrát kopneme do země,“ uvedl jeden z členů výzkumného týmu, britský archeolog Martin Millett z cambridgeské univerzity.
Zaniklé město
Trvalé osídlení na místě pozdějšího města Falerii Novi bylo už v roce 241 před naším letopočtem a lidé tam poté žili až do sedmého století. Záhadou pro archeology zůstává funkce rozlehlé, šedesát metrů dlouhé budovy s kolonádami. Podle některých hypotéz mohla být spojená s náboženským kultem italického kmene Falisků, kteří tuto oblast Itálie obývali před vznikem římské říše.
Podle Milletta byl další objev možný díky zmapování vodovodního systému, který navzdory předpokladům archeologů nekopíroval vedení jednotlivých ulic, ale běžel pod budovami. To podle nich vypovídá o tom, že vodovod vznikl ještě předtím, než byly postaveny domy, a že tedy město vzniklo podle předem daného plánu.
