Zemřel bývalý italský premiér Silvio Berlusconi

3 minuty
Zemřel italský expremiér Silvio Berlusconi
Zdroj: ČT24

Bývalý italský premiér Silvio Berlusconi v pondělí zemřel v nemocnici San Raffaele v Miláně, kde byl od minulého pátku hospitalizován kvůli zápalu plic a chronické leukémii. Předsedovi strany Vzhůru, Itálie (Forza Italia), miliardáři a zakladateli největší italské mediální společnosti Mediaset bylo 86 let. Státní pohřeb se dle agentury ANSA uskuteční ve středu v milánském dómu.

Berlusconi vedl stranu, která je součástí pravicové koalice premiérky Giorgii Meloniové, a byl senátorem. I když sám neměl ve vládě žádnou úlohu, jeho smrt pravděpodobně v následujících měsících destabilizuje italskou politiku, napsala agentura Reuters. 

Meloniová Berlusconiho označila za jednoho z „nejvlivnějších mužů Itálie“. Byl podle ní především bojovníkem, který se nebál bránit své názory. Italský ministr obrany Guido Crosetto na Twitteru uvedl, že po Berlusconiho smrti zůstane „obrovské prázdno“. 

Italský vicepremiér a ministr infrastruktury a dopravy Matteo Salvini Berlusconiho v prohlášení označil za „velkého muže a velkého Itala“. Bývalý šéf Evropské komise a italský expremiér, křesťanský demokrat Romano Prodi uvedl, že si Berlusconiho pamatuje jako politického lídra, který měl „velký vliv na život naší země“.

Reakce na Berlusconiho úmrtí z evropských metropolí přicházejí zatím pomalu a jsou spíše zdrženlivé nebo se omezují na strohé kondolence. Dlouholetý nizozemský premiér Mark Rutte na Twitteru napsal, že odchodem Berlusconiho Itálie přišla o silnou osobnost. 

„Byl prvním italským premiérem, s nímž jsem spolupracoval. Budu si ho pamatovat jako výrazného a zaníceného politika,“ doplnil Rutte. „Vyjadřujeme italskému lidu a italské vládě svou soustrast,“ sdělil mluvčí německé vlády Wolfgang Büchner na pondělní vládní tiskové konferenci.

Pohřeb bude ve středu

Státní pohřeb Berlusconiho se uskuteční ve středu v milánském dómu. Mezi smutečními hosty se očekává italský prezident Sergio Mattarella. Podle zdrojů, na které se odvolává ANSA, bude v pondělí Berlusconiho tělo převezeno do jeho vily v Arcore nedaleko Milána. Od úterka pak bude vystaveno v produkčním centru Berlusconiho televizní společnosti Mediaset ve městě Cologno Monzese, kam se jeho památce bude moci přijít poklonit veřejnost.

O Berlusconiho zdraví se intenzivně mluvilo od letošního dubna, kdy lékaři poprvé přiznali, že se potýká s chronickou leukémií. V předchozích letech ho limitovaly zejména problémy se srdcem, v roce 2016 postoupil operaci srdeční chlopně. V roce 2019 ho lékaři operovali kvůli neprůchodnosti střeva a rok později skončil v nemocnici po nákaze koronavirem.  

Berlusconi byl více než tři dekády jednou z hlavních postav italské vysoké politiky a opakovaně zastával post premiéra. Poprvé se předsedou vlády stal v květnu 1994. Po sedmi měsících ale podal demisi, protože z jeho koalice vystoupila Liga severu.

Druhé volby vyhrál v roce 2001 s koalicí Dům svobody. V dubnu 2005 sice musel vládu rozpustit, ale vzápětí sestavil kabinet nový. V jeho čele stál až do voleb o rok později, v nichž voliči Berlusconiho stranu poslali do opozice.

Na jaře 2008 se po vyhraných volbách vrátil zpět do čela vlády, kde vydržel až do listopadu 2011. Hlavní podíl na jeho tehdejším pádu měla neschopnost jeho kabinetu prosadit zásadní reformy zaměřené na snížení zadluženosti země. On sám nicméně označil své působení v čele vlády za velmi kladné a sám sebe za nejlepšího premiéra novodobé italské historie.

Před loňskými prezidentskými volbami koalice pravicových stran požádala Berlusconiho, aby kandidoval na prezidenta, což odmítl. „Rozhodl jsem se udělat další krok na cestě k národní odpovědnosti a požádal jsem ty, kteří to navrhli, aby neuvedli mé jméno v nominaci na prezidenta republiky,“ prohlásil.

Přes dvacet soudů

Muž s odhadovaným majetkem ve výši sedmi miliard dolarů vlastnil mediální impérium Fininvest, byl majoritním akcionářem společnosti Mediaset a v letech 1986 až 2017 vlastnil italský fotbalový klub A. C. Milán. Bývalý europoslanec však současně figuroval v mnoha kontroverzních kauzách a za svou politickou kariéru absolvoval přes dvacet soudů. 

V roce 2013 byl například pravomocně odsouzen ke čtyřem letům vězení za daňové úniky v jím vlastněné společnosti Mediaset. Berlusconi si vybral alternativní trest veřejně prospěšných prací v domově důchodců poblíž Milána, který mu vypršel v březnu 2015. Kvůli tomuto případu daňových úniků nesměl Berlusconi šest let zastávat volené funkce ani kandidovat. Proto musel odejít už v roce 2013 i ze Senátu. Po vypršení zákazu politické činnosti byl v roce 2019 zvolen do Evropského parlamentu.

Letos v únoru soud zprostil Berlusconiho obvinění, že podplácel svědky v případu sexuálních večírků známých jako bunga-bunga. V případu byly obviněny z křivého svědectví zhruba dvě desítky společnic, které podle obžaloby upravily své výpovědi ve prospěch bývalého premiéra. I je soud osvobodil. Proces se týkal sexuálních večírků, které Berlusconi v dobách, kdy byl premiérem, pořádal ve své luxusní vile nedaleko Milána.

Podle vyšetřovatelů se akcí účastnila i jedna nezletilá marocká tanečnice, která vystupovala pod přezdívkou Ruby. Berlusconi byl nepravomocně odsouzen v roce 2013 k sedmi letům vězení za zneužití pravomoci a organizaci prostituce dětí. V roce 2015 ho však nejvyšší soud pravomocně osvobodil. Případ přispěl k pádu Berlusconiho vlády v roce 2011.

Kontroverze

Berlusconi patří k nejkontroverznějším italským politikům za poslední desetiletí. V září 2015 kupříkladu překvapil evropské partnery tím, že zavítal na Krymský poloostrov, který nelegálně anektovalo Rusko. Komentáře návštěvu hodnotily jako expremiérův symbolický výraz podpory dlouholetému příteli, ruskému vládci Vladimiru Putinovi.

Kritiku sklízel Berlusconi i svým postojem k současné ruské invazi na Ukrajinu. Z jeho strany Vzhůru Itálie zaznívaly opatrné hlasy ohledně vojenské pomoci Ukrajině a Berslusconi nedávno řekl, že kdyby byl premiérem, neusiloval by o setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Nikdy bych nešel mluvit se Zelenským, protože jsme svědky devastace jeho země a vraždění jejích vojáků a civilistů,“ řekl. Mimo jiné také prohlásil, že Putin chtěl vládu v Kyjevě nahradit „vládou slušných lidí“.

Zelenskyj letos v únoru na společné tiskové konferenci s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou, která navštívila Kyjev, reagoval slovy: „Berlusconiho dům nebyl denně bombardován, na jeho dvorek nevjel jeho partner z Ruska v tanku, nezničil jeho blízké.“

Putin se teď vyjádřil ke smrti italského expremiéra. Dle agentury Reuters jej označil za svého drahého a moudrého přítele a vynikajícího politika. Ocenil rovněž jeho údajnou schopnost činit vyvážená rozhodnutí.

Silvio Berlusconi se narodil 29. září 1936 v Miláně, vyrůstal ve středostavovské rodině. Absolvoval studium práv na Milánské univerzitě. V roce 1965 se oženil s Carlou Dall'Ogliovou, s níž má dvě děti. Druhou politikovou manželkou byla v letech 1990 až 2010 herečka Veronika Lariová, se kterou měl tři děti. Jeho poslední partnerkou byla o více než půlstoletí mladší Marta Fascinaová, která je poslankyní za stranu Vzhůru Itálie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 21 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 1 hhodinou

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 1 hhodinou

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 3 hhodinami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...