Ruské síly vypouští v noci íránské drony nad Mykolajivem. Až s rozedněním se místním pyrotechnikům často naplno ukáže, jak velké škody způsobily. Policejní pyrotechnik Oleksandr Krivobog zneškodňuje nevybuchlé rakety, granáty a bomby mnoho let, s íránskými drony se ale poprvé setkal až v září. S Oleksandrem natáčel zpravodaj ČT David Miřejovský.
Za ustupujícími ruskými silami přibývá ukrajinským pyrotechnikům práce
3 minuty
Události ČT: Práce pyrotechniků v Mykolajivské oblasti
Íránský dron je vlastně primitivní stroj s dřevěnou vrtulí, přesto nesmírně nebezpečný. „První, co děláme, je prověření místa, zda na něm nejsou předměty, které ještě mohou vybuchnout. Aby nedošlo k dalším zraněním. Jde o termobarickou zbraň, která zapálí vzduch. I když dron sám budovu poškodí málo, je veliká pravděpodobnost výbuchu hořlaviny, což způsobí obrovskou spoušť,“ vysvětluje Oleksandr.
Zbytky Šahídů, stejně jako ostatní zneškodněnou munici, převážejí pyrotechnici na základnu a zkoumají je. Zbraně z dlouhodobě sankcionovaného Íránu k jejich překvapení obsahují součástky z Polska, Itálie i dalších západních zemí. Z Česka Oleksandr nic nenašel.
Rakety budou zabíjet ještě dlouho
Pyrotechnikům práce dál přibývá. Ustupující ruské síly za sebou nechávají důmyslně ukryté nastražené výbušniny, přičemž v Mykolajivské oblasti stále ještě pyrotechnici nacházejí nevybuchlou munici z druhé světové války. Proto je jim jasné, že i kdyby válka s Ruskem skončila dnes, rakety tady budou zabíjet lidi ještě za desítky let. „Předpokládám, že zabere opravdu mnoho let, desetiletí, možná dokonce století, než dokážeme celé území zbavit výbušnin,“ míní Oleksandr.
Jinak zcela klidného muže vyvede z míry jen zmínka o kazetových pumách. Ty fungují tak, že se z jedné hlavice rozletí na velký prostor i stovky malých bomb a jen část vybuchne hned. Pyrotechnik byl už nesčetněkrát svědkem, jak později zabíjely a mrzačily civilisty. „V takových momentech ve mně umírá humanista. To si pak nepřeji, aby lidé, kteří toto schvalují, žili,“ dusí v sobě hněv Oleksandr.
