Přibývá důkazů, že Rusové používají zakázané kazetové bomby

3 minuty
Události: Používání kazetových bomb na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Kazetové bomby jsou jako smrtící déšť a důkazů o jejich nasazení ve válce na Ukrajině přibývá. Tento druh munice, který řada zemí zakazuje, přitom stojí za stovkami, možná tisícovkami obětí.

Zrádnost kazetových bomb spočívá v tom, že se ještě ve vzduchu rozpadnou na mnoho malých částí, drobných bomb, které dokážou zasáhnout poměrně velké území –⁠ až několik desítek metrů čtverečních. Mohou nést střepiny, kovové špony, plyn, ale třeba i bílý fosfor, který se téměř nedá uhasit.

Na zboření domu kazetové bomby mnohdy nestačí, k zabíjení jsou ale silné dost. Hlavně ve městech bývají ničivé. Některé nálože navíc nemusí vybuchnout, smrtelnou hrozbou tak zůstávají i dlouho po dopadu.

„V současné výbavě Ruska je například munice Tornado, která může obsahovat mnoho menších bomb. V kazetním bloku jich může být až 650,“ vysvětluje velitel pyrotechnického týmu v Dnipropetrovské oblasti Sergej Pytuk.

Tragédie na koupališti

Město Časiv Jar leží blízko Bachmutu a také fronty, blíží se k němu ruské jednotky. A ty zde o sobě dávají „vědět“ opakovaně. Třeba odpoledne prvního letního dne mezi návštěvníky tamního koupaliště dopadla právě kazetová bomba. Jednoho člověka zabila, dalších jedenáct zranila. Z toho bylo šest dětí.

I když jsou lidé z Časiv Jaru nejméně týden bez elektřiny, pitné vody a vytápění a nezbývá jim nic jiného než vařit venku na ohni, berou tyto momenty za svaté, protože mají klid.

Kazetové bomby zakazuje používat v rezidenčních oblastech víc než stovka zemí. Mezi signatáři úmluvy Rusko není, i ono ale musí ctít mezinárodní právo. To má použití munice za nehumánní čin a možný válečný zločin. Celkově jich teď nejvíc prověřují úřady u ukrajinské metropole.

„V Kyjevské oblasti jsme dosud identifikovali víc než čtyři tisíce válečných zločinů ze strany vojsk Ruské federace,“ tvrdí Stanislav Kozynčuk z tamní prokuratury. Ve velkém počtu těchto incidentů přitom zřejmě hrály roli právě kazetové pumy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 33 mminutami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 3 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 4 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 12 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 13 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 19 hhodinami
Načítání...