Americký prezident Donald Trump slíbil vedení Jižní Koreje, že si v případě jakéhokoli rozhodnutí ohledně Severní Koreje vyžádá jeho svolení. Oznámil to jihokorejský prezident Mun Če-in. Nedávná ostrá prohlášení Bílého domu vyvolala v Jižní Koreji obavy z nové války. Šéf Pentagonu James Mattis pak po schůzce se zástupci Japonska řekl, že USA jsou připraveny k rychlé a konkrétní akci, aby zneškodnily severokorejské rakety vypálené případně na americké spojence.
Trump pronesl sérii ostrých výroků, v nichž KLDR mimo jiné varoval před „ohnivou zlobou, jakou svět neviděl“. Severokorejce varoval, že by měli být „velmi, velmi nervózní“, pokud něco provedou, a opakoval, že vojenské řešení je ve hře. KLDR by se podle něj měla dát dohromady.
Trumpova silná slova namířená proti Pchjongjangu nebyla pronesena se záměrem podniknout vojenskou akci, prohlásil nyní Mun na setkání s novináři při příležitosti prvních 100 dnů v úřadu. Zároveň vyzval severního souseda, aby se neuchyloval k dalším provokacím.
Šéf amerického sboru náčelníků štábů Joseph Dunford nedávno při návštěvě v Soulu řekl, že americká armáda připravuje vojenský zákrok proti Severní Koreji pro případ, že politické a ekonomické sankce selžou. Ujistil přitom jihokorejskou generalitu, že americké jednotky jsou v plném rozsahu připraveny bránit sebe i své spojence.
Mun teď Pchjongjang varoval, že bude-li dál vyvíjet jaderné zbraně, bude čelit daleko tvrdším sankcím, které Severní Korea nevydrží. Oznámil, že pokud KLDR zastaví provokace, zváží vyslání zvláštního zmocněnce do Pchjongjangu.
Napětí mezi Pchjongjangem a Washingtonem se v poslední době zvýšilo kvůli obavám, že KLDR je schopna umístit jadernou hlavici na raketu, která může zasáhnout Spojené státy. Obě země si tak vyhrožují vojenskými zásahy. Severní Korea minulý týden oznámila, že vypracuje plán útoku na americký tichomořský ostrov Guam.
Americká armáda mezitím ujistila, že společné manévry jihokorejské a americké armády se budou konat podle plánu a začnou v pondělí. Konají se pravidelně každý rok a Pchjongjang je považuje za nácvik útoku na KLDR. Cvičení se vždy účastní desítky tisíc amerických a jihokorejských vojáků.
Japonský ministr zahraničí Taró Kono řekl po schůzce s Mattisem, že jeho země posílí kvůli severokorejské hrozbě obranné pozice a poskytne 500 milionů dolarů (11 miliard korun) na posílení námořní bezpečnosti ve východní Asii.
Americký ministr zahraničí Rex Tillerson prohlásil, že USA stále stojí o diplomatické řešení a chtějí KLDR přimět k obnovení diplomatických rozhovorů, „jež povedou k jinému výsledku než předchozí vyjednávání o severokorejském jaderném programu“. Ujistil také, že USA bez výhrad dodrží obrannou dohodu s Japonskem.
Peking a Moskva vyzývají k dialogu
Čína, která je spojencem a hlavním obchodním partnerem KLDR, požádala USA a Jižní Koreu, aby od manévrů upustily a vytvořily tak podmínky pro zastavení zbrojních programů v Severní Koreji. Místopředseda čínské Ústřední vojenské komise Fan Čchang-lung uvedl, že podle Pekingu je možné krizi řešit jedině vyjednáváním.
„Radím, abychom cvičení nerušili. Jsou velmi důležitá pro udržení schopnosti spojenecké společné obrany. Dokud bude trvat severokorejská hrozba, musíme být připraveni této hrozbě čelit,“ trval ale na svém Dunford i po jednání v Číně.
Rada bezpečnosti OSN na začátku měsíce schválila nové tvrdé sankce proti KLDR, které mají být trestem za dva testy mezikontinentálních raket. Třeba Rusko už ale dalo najevo, že nebude podporovat ekonomické udušení KLDR.
