Přes 160 tisíc obyvatel tichomořského Guamu žije v neustálé hrozbě útoku ze strany severokorejského režimu. Do poloviny srpna chce KLDR vymyslet plán, kam čtyři rakety případně vyslat. Místní lidé se většinou naučili žít v nejistotě a nepanikaří. Realitu si ovšem uvědomují. „Dnes tu jsme, zítra tu ale být nemusíme,“ řekla CNN jedna z obyvatelek ostrova.
„Zítra tu nemusíme být.“ Lidé na Guamu žijí s hrozbou severokorejského úderu
3 minuty
Trump i KLDR stupňují rétoriku
Nikdo neví, zda vůdce totalitního státu vydá příslušný rozkaz. „Pokud se to stane, tak se to stane, ale opravdu se o tom snažím nepřemýšlet,“ říká 27letý Marco Martinez. „Někdy mám pocit, že se (lidé) bojí, ale nechtějí to dát najevo. Tak to bývá, že lidé nechtějí ukázat obavy v jejich nitru,“ dodal.
Guam leží v Tichém oceánu zhruba 3300 kilometrů jihovýchodně od Pchjongjangu. Severní Korea mnoho let uvádí, že ostrov leží v dosahu jejích útočných zbraní, a zlobně reaguje vždy, když nad Korejský poloostrov vzlétnou z Guamu americká vojenská letadla.
V roce 2013 severokorejská média tvrdila, že vůdce Kim Čong-un armádě nařídil připravit plány útoků na americké základny na Guamu, na Havaji, v Jižní Koreji i na americkou pevninu. Nyní KLDR plánuje vyslat rakety do exkluzivní ekonomické zóny Guamu, kde místní loví tuňáky a další ryby.
Většina lidí ale nepanikaří, i když si uvědomují, že situace je vážná. „Bylo nám řečeno, abychom zůstali v klidu a že jsme dobře chráněni, ale skutečnost je, že tu jsme dnes, ale zítra tu být nemusíme,“ podotkla Jodiann Santosová, jež pracuje v místním muzeu.
Někteří odchod přece jen zvažují. „Mám trochu strach a propadám panice. Opravdu se to stane? Kdyby šlo jen o mě, tak je mi to jedno, mám ale strach o syna. Zvažuji, že se (z Guamu) odstěhuji,“ konstatoval sedmatřicetiletý řidič autobusu Cecil Chugrad.
Život na Guamu
USA se na nejhorší scénář připravují roky. Jejich základny pokrývají skoro třetinu rozlohy ostrova. Obyvatele chrání i systém protiraketové obrany THAAD, který je speciálně navržen tak, aby sestřelil balistické střely. „Známe hrozby, ale také nechceme paniku a dělat závěry na základě rétoriky,“ řekl CNN guvernér ostrova Eddie Calvo.
Podle odborníků je KLDR schopna použít k útoku i raketu s jadernou hlavicí. Americký prezident Donald Trump přitom svou tvrdou rétoriku stále stupňuje. „Severní Korea by raději neměla dál Spojeným státům vyhrožovat, pokud ale bude, narazí na ohnivou zlobu, jakou svět neviděl,“ uvedl před pár dny šéf Bílého domu a nyní situaci řeší se svými poradci.
Uvidíme, co se stane, ale můžu vám říci, že to co dělají a jak jim to prochází – je tragédie. A nelze to dál tolerovat.
Politická atmosféra některé obyvatele Guamu skutečně zneklidňuje. Pochybují také o schopnosti vlády najít mírové řešení. Právník Todd Thompson se hrozbám z KLDR v minulosti smál, protože věřil, že ve Washingtonu zvítězí chladné hlavy.
„Musím ale říci, že teď se nesměji. Obávám se, že se ve Washingtonu poměry změnily. Kdo ví, co bude,“ řekl Thompson. Jeho bratr Mitch dodal, že „mnoho lidí na Guamu nevěří, že se za těchto okolností Bílý dům rozhodne správně“.
Podle amerického ministra obrany Jamese Mattise jsou Spojené státy na případnou konfrontaci se Severní Koreou připravené. Zdůraznil ale, že diplomatické řešení konfliktu je stále na prvním místě.
POLOHA
Tento pruh země v západním Pacifiku je s rozlohou 542 kilometrů čtverečních o něco větší než Praha a ve svém nejužším místě měří pouhých šest kilometrů. Nachází se asi tři a půl tisíce kilometrů jihovýchodně od Severní Koreje a má k ní mnohem blíže než ke Spojeným státům. Havajské ostrovy jsou asi čtyři tisíce kilometrů západně. Jeho blízkost k Číně, Japonsku, Filipínám a Korejskému poloostrovu činí z tohoto ostrova klíčové území pro americkou armádu.
VZTAHY S USA
Guam byl od roku 1565 španělskou kolonií a v roce 1898 se během španělsko-americké války stal americkým územím. Za druhé světové války ho na dva a půl roku obsadilo Japonsko. V roce 1950 byl prohlášen autonomním ostrovním územím Spojených států. Má omezenou vnitřní samosprávu, v čele stojí prefekt, volený obyvatelstvem.
Ostrov má malý zákonodárný sbor, v jehož kompetenci je schvalování zákonů týkajících se místních záležitostí. Z ostrova se volí zástupce do Sněmovny reprezentantů USA, který tam ale nemá hlasovací právo. Obyvatelé ostrova mají americké občanství, ale neplatí daně a nemají právo volit prezidenta USA, ani Kongres USA.
VOJENSKÁ HISTORIE
Spojené státy mají na jihu ostrova námořní základnu a stanici pobřežní stráže, na severu leteckou základnu, která se hodně využívala během vietnamské války. Americká armáda zabírá asi 30 procent rozlohy ostrova a nyní na Guam přemisťuje další tisíce mužů, kteří působí v japonské Okinawě.
Ostrov chrání americký protiraketový štít THAAD, který se používá k sestřelování balistických raket. Minulý měsíc vyslala americká armáda dvakrát dvojici nadzvukových bombardérů, které odstartovaly z Guamu nad Korejský poloostrov, aby demonstrovaly sílu, v reakci na oznámení, že Severní Korea poprvé vyzkoušela mezikontinentální raketu. Přestože někteří obyvatelé Guamu projevují nad americkou vojenskou přítomností na ostrově nelibost, představuje tato přítomnost nicméně druhý největší zdroj příjmů obyvatelstva hned po turismu.
LIDÉ A VLÁDA
Ostrov byl obydlen před čtyřmi tisíci lety předky Čamorů, kteří tam dodnes představují největší etnickou skupinu. Nyní na ostrově žije asi 160 tisíc obyvatel. Hlavním městem je Agaňa a největším městem Dededo. Mluví se tu nejvíce anglicky a čamorsky. Ostrov zažil několik pokusů o získání větší samostatnosti či úplné nezávislosti na USA, z nichž nejvýznamnější byl v 80. letech pokus o přeměnu na společenství – volně přidružený stát k USA – podobně jako je Portoriko, který ale skončil nezdarem.
Tichomořský ostrov Guam
