V centru Minsku se před sídlem vlády zapálil muž, motiv neznámý

V centru běloruského hlavního města Minsku se před sídlem vlády zapálil muž, uvedl nezávislý server Tut.by s odvoláním na očitá svědectví a pořízené snímky a videa. Zraněného odvezla do nemocnice sanitka. „Zatím nemáme informace, že by někdo zemřel,“ řekla mluvčí ministerstva vnitra Olga Čemodanovová podle agentury Interfax.

Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že zraněný je v bezvědomí a podle prvního vyšetření záchranářů utrpěl popáleniny na více než 50 procentech těla. „Pětatřicetiletý muž se polil nezjištěnou tekutinou a pak se zapálil. Plameny uhasili kolemjdoucí a policisté,“ uvedli vyšetřovatelé podle Tut.by. 

Západní tiskové agentury připomněly, že muž, o jehož motivech se dosud nic bližšího neví, se pokusil upálit na náměstí, kde se konaly opoziční demonstrace proti autoritářskému režimu.

Podle opozičního listu Naša Niva se o upálení pokusil Pavel Baňkouski z Minsku. „Nechápu, co se děje, hned pojedu do nemocnice,“ řekla listu bývalá manželka Kacjaryna, která stále doufala, že došlo k nějakému omylu. Ale připustila, že poté, co se loni v srpnu rozvedli, se bývalý manžel nedokázal vyrovnat se situací a propadl pití. Jeho matka podle exmanželky o incidentu nic neví.

Běloruskem zmítají od loňského léta protesty proti autoritářskému režimu Alexandra Lukašenka, který se po srpnových prezidentských volbách znovu nechal vyhlásit vítězem hlasování. Opozice pokládá volby za zfalšované, jejich výsledky odmítla uznat i Evropská unie, která uvalila sankce na Lukašenka a jeho spolupracovníky, podezřelé ze zfalšování voleb a porušování lidských práv během potlačování protestů.

Demonstranti požadují Lukašenkovu demisi, osvobození politických vězňů a nové volby. Lukašenko, který vládne zemi již od roku 1994 a který se nadále těší podpoře Ruska, odmítá toto volání vyslyšet a stejně tak odmítá i ústupky opozici.

Namísto toho hovoří o nové ústavě, kterou by Bělorusové schvalovali v referendu, což opozice pokládá jen za zdržovací taktiku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V mrakodrapu na Manhattanu se ohnuly nosné sloupy, dělníci budovu stabilizovali

Sedmatřicetipatrová budova v Midtownu na Manhattanu byla evakuována poté, co se prohnuly nosné sloupy. Velitel newyorských hasičů uvedl, že panovaly obavy z možného lokálního zřícení, ale budova je postavena tak, že úplné zřícení je nemožné. Dělníkům se po několika hodinách povedlo instalací dočasného vyztužení rozestavěnou budovu stabilizovat. V následujících dnech se chystají další stabilizační práce.
09:37Aktualizovánopřed 10 mminutami

Příměří mezi USA a Íránem je u konce, prohlásil Trump

Příměří mezi USA s Íránem je u konce, řekl americký prezident Donald Trump na summitu NATO. Íránce označil za lháře. Vyjednavači obou stran konfliktu spolu mohou hovořit, ale jen tím ztrácejí čas, míní šéf Bílého domu.
před 16 mminutami

Teherán zaútočil na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Exploze zněly i v Íránu

Americká armáda v úterý večer SELČ oznámila, že podnikla sérii útoků proti Íránu. Jde podle ní o odpověď na íránské údery proti třem komerčním plavidlům, které proplouvaly Hormuzským průlivem. Írán údery označil za „zjevnou agresi“ a slíbil odvetu. V Bahrajnu byly pak ve středu ráno slyšet výbuchy, sirény zněly také v Kuvajtu, uvedla agentura AFP. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zaútočily na desítky amerických vojenských objektů v těchto dvou zemích.
včeraAktualizovánopřed 24 mminutami

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinérie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde zemřela žena a zranění utrpěli dva lidé. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov a Cherson, v Oděse je desítka raněných, píše web Ukrajinska Pravda. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
09:12Aktualizovánopřed 29 mminutami

Pavel v Ankaře řešil výdaje i Ukrajinu, Babiš mluvil s Trumpem

Vývoj obranných výdajů členských zemí Severoatlantické aliance či další pomoc Ukrajině, která se brání ruské agresi, budou mezi tématy závěrečného dne summitu NATO v turecké Ankaře. Šéfové států a vlád 32 členských států se sejdou na jednání Severoatlantické rady, s projevem by měl vystoupit také český premiér Andrej Babiš (ANO). Vrcholná schůzka transatlantické obranné aliance by mohla též přinést pohled na budoucnost vztahů mezi Spojenými státy a ostatními spojeneckými zeměmi.
03:25Aktualizovánopřed 51 mminutami

Rusové mohou na olympiádu. MOV zrušil jejich suspendaci

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) předběžně zrušil po téměř třech letech suspendaci Ruského olympijského výboru, jeho sportovci se tak mohou zapojit do kvalifikací i kolektivních sportů pro letní hry v roce 2028 v Los Angeles. Český olympijský výbor s tímto rozhodnutím nesouhlasí, verdikt MOV s ohledem na pokračující ruskou agresi na Ukrajině zkritizoval také ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé).
před 52 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali výdaje na obranu a summit NATO

Lídři 32 zemí na summitu NATO debatují mimo jiné o plnění závazků o výdajích na obranu. Premiér Andrej Babiš (ANO) před odletem do Ankary slíbil, že Česko v příštím roce dá na obranu dvě procenta HDP, letos to podle něj vláda nestihne. Prezident Petr Pavel ocenil, že Babišův kabinet chce závazky vůči NATO naplnit. Na středečním zasedání Severoatlantické rady chce nicméně slyšet argumenty premiéra, kterými zdůvodní, proč letos Česko dvouprocentní hranici výdajů na obranu nesplní. Téma v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou rozebrali místopředseda Senátu Ladislav Václavec (za ANO), poslankyně a bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS), náměstek ministra obrany Radovan Vích (SPD), poslankyně Michaela Šebelová (STAN), senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) a poslanec Ivan Bartoš (Piráti).
před 2 hhodinami

VideoVěk mají ověřovat, ale nedělají to. Sociální sítě v testu v Austrálii pohořely

Sociální sítě v Austrálii zcela propadly v testu, zda kontrolují věk svých uživatelů, míní tamní vláda. Poradci kabinetu zkušebně vytvořili 50 účtů s deklarovaným věkem 16 let. Napříč devíti platformami – včetně Instagramu, TikToku a Youtube – pravost tvrzení nezkoumala žádná. Země přitom loni jako první na světě zakázala tyto platformy mladým do 16 let. Austrálie koncem června zvýšila pokuty pro technologické giganty a chce usnadnit jejich soudní postih za nedodržování předpisů. Věkovou hranici pro sociální sítě zavádí či zvažuje stále víc zemí.
před 4 hhodinami

Evropský pohled