Luskoun – nejčastěji nelegálně obchodovaný savec na světě. Smutné prvenství se opět připomínalo v sobotu, kdy měli luskouni svůj světový den. Jen za posledních deset let jich pytláci ulovili milion – kvůli masu a šupinám. Veškeré snahy ochránců přírody i úřadů omezit černý trh jsou zatím neúspěšné.
Vypadá jako artyčok s nohama a ocasem – tak popisuje luskouny Mezinárodní svaz ochrany přírody. Hmyzožravé šupinaté tvory žijící v Africe a Asii vede na seznamu ohrožených druhů. Často je totiž pytláci nelegálně loví a luskouni se také stávají oběťmi pašeráků.
Uvěznění v pytlech cestují luskouni mezi kontinenty a mnohdy zůstávají bez vody a potravy i dva týdny. V případě odhalení se do záchraných stanic dostávají ve velmi špatném stavu. „Drží je v tašce, v sudu nebo v pytli. Takže když se k nám dostanou, jsou vyhublí, dehydrovaní a potřebují okamžitou lékařskou pomoc,“ popsala veterinářka Karin Lourensová.
Největší poptávka po luskounech je v Asii. Jejich maso totiž tamní obyvatelé považují za delikatesu a šupiny mají využití v tradiční čínské medicíně. Údajně totiž léčí artritidu, pomáhají kojícím matkám nebo podporují mužskou potenci. Důkazy pro to ale podle vědců neexistují.
„Problém je v tom, že tento obchod má tisíciletou tradici. Je to součást jejich kultury. Šupiny se používají ve více než šedesáti různých léčivých přípravcích,“ vysvětlil předseda africké pracovní skupiny pro luskouny Ray Jansen.
Populace luskounů výrazně klesla
Za posledních dvacet let klesla celosvětová populace luskounů o devadesát procent. Jejich cena za stejné období vzrostla mnohonásobně – například v Číně zdražil kilogram šupin podle pekingské lesnické univerzity z 11 na 470 dolarů. Jen v Africe se obchod se šupinami počítá na desítky tun ročně.
Celosvětový zákaz obchodu s luskouny podpořila už i Čína. V tamních státních médiích se dokonce objevilo několik zpráv o zatýkání mezi vysoce postavenými pašeráky. Černý trh to ale podle expertů zatím neovlivnilo.
