Unie připravuje další balík sankcí, plyn zahrnovat nebude, řekl Fiala

Evropská unie připravuje sedmý balíček sankcí proti Moskvě. Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) je ale již nyní jasné, že jeho součástí nebude omezení dodávek ruského plynu. V rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl jako důvod skutečnost, že řada členských zemí evropského bloku je zatím na ruském plynu závislá.

Podle Fialy se předpokládá, že sedmý balíček bude obsahovat zákaz dovozu zlata z Ruska, rozšíří seznam zboží dvojího užití, které je zakázané do Ruska dovážet, a bude obsahovat také další sankce zaměřené na jednotlivce. Evropská komise by měla balíček předložit zhruba v polovině července a členské státy by jej mohly schválit hned poté, uvedl Fiala.

„Co je určitě problematické, je zapojovat do sankcí energie, a to z toho důvodu, že musí platit pravidlo, že sankce musí mít větší dopad na Rusko než na země, které sankce uvalují,“ řekl premiér.

Podle Fialy není šance, že by byl do sankcí zahrnut i plyn. „Současně si myslím, že by ani neměl být, z toho důvodu, že řada zemí je zatím na ruském plynu závislá,“ uvedl. „My budeme dělat všechno pro to, abychom se té závislosti co nejrychleji zbavili, ale nebude to tuto zimu,“ dodal.

Před invazí Moskvy na Ukrajinu byla EU celkově závislá na dodávkách plynu z Ruska ze čtyřiceti procent.

Vyřazení bank z platebního systému i embargo na ropu a uhlí

Prvních šest sankčních balíčků mimo jiné zahrnovalo zmrazení majetku, zákaz vydávání víz ruským oligarchům a úředníkům, kontrolu vývozu, zmrazení aktiv ruské centrální banky, vyřazení bank ze systému finančních transakcí v mezinárodním platebním styku SWIFT a zákaz dovozu ruského uhlí a ropy s určitými výjimkami. Dovozu plynu se však sankce netýkaly, a to ani přes četné výzvy Ukrajiny k uvalení embarga.

Nejnovější sankce se připravují v souvislosti s rostoucími obavami v Evropě, že by Rusko mohlo prodloužit plánovanou údržbu klíčového plynovodu Nord Stream 1, která začala 11. července a má trvat deset dní. Pokud by Moskva údržbu prodloužila, omezilo by to dodávky plynu do Evropy a narušilo plány unijních zemí na doplnění zásob na zimu, což by je mohlo uvrhnout do energetické krize.

Alternativní zdroje

Fiala uvedl, že Evropa musí být připravena na možnost, že se toky z plynovodu Nord Stream 1 neobnoví, a hledat alternativní zdroje dodávek plynu, jako je LNG. Také by měla být připravena sdílet dodávky mezi členskými státy.

Další myšlenkou, kterou Fiala podporuje, by bylo zahájení společných nákupů plynu v Evropě; premiér ale varoval, že to zůstává technicky i administrativně obtížné. „Nechci být příliš optimistický,“ odpověděl na otázku, zda by společné nákupy mohly začít již letos, a dodal, že ministři EU budou o návrhu jednat na mimořádném zasedání 26. července.

Reuters: Komise vyzve k omezení spotřeby a vytápění

Podle agentury Reuters chce Evropská komise vyzvat členské státy, aby zavedly finanční pobídky pro firmy, které sníží spotřebu plynu. Unijní státy by také mohly omezit vytápění obchodů či kanceláří, pokud by čelily výraznému nedostatku plynu.

Domácnosti jsou podle unijního práva chráněnou skupinou spotřebitelů. Byly by tak až poslední skupinou, které by se případná omezení dotkla. Komise také vyzve členské země, aby vytvořily informační kampaně, které budou vyzývat k mírnějšímu vytápění domů a bytů.

Podle Reuters má Komise dokument zveřejnit příští týden, nyní věc nekomentovala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 33 mminutami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 8 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.