Unie připravuje další balík sankcí, plyn zahrnovat nebude, řekl Fiala

Evropská unie připravuje sedmý balíček sankcí proti Moskvě. Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) je ale již nyní jasné, že jeho součástí nebude omezení dodávek ruského plynu. V rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl jako důvod skutečnost, že řada členských zemí evropského bloku je zatím na ruském plynu závislá.

Podle Fialy se předpokládá, že sedmý balíček bude obsahovat zákaz dovozu zlata z Ruska, rozšíří seznam zboží dvojího užití, které je zakázané do Ruska dovážet, a bude obsahovat také další sankce zaměřené na jednotlivce. Evropská komise by měla balíček předložit zhruba v polovině července a členské státy by jej mohly schválit hned poté, uvedl Fiala.

„Co je určitě problematické, je zapojovat do sankcí energie, a to z toho důvodu, že musí platit pravidlo, že sankce musí mít větší dopad na Rusko než na země, které sankce uvalují,“ řekl premiér.

Podle Fialy není šance, že by byl do sankcí zahrnut i plyn. „Současně si myslím, že by ani neměl být, z toho důvodu, že řada zemí je zatím na ruském plynu závislá,“ uvedl. „My budeme dělat všechno pro to, abychom se té závislosti co nejrychleji zbavili, ale nebude to tuto zimu,“ dodal.

Před invazí Moskvy na Ukrajinu byla EU celkově závislá na dodávkách plynu z Ruska ze čtyřiceti procent.

Vyřazení bank z platebního systému i embargo na ropu a uhlí

Prvních šest sankčních balíčků mimo jiné zahrnovalo zmrazení majetku, zákaz vydávání víz ruským oligarchům a úředníkům, kontrolu vývozu, zmrazení aktiv ruské centrální banky, vyřazení bank ze systému finančních transakcí v mezinárodním platebním styku SWIFT a zákaz dovozu ruského uhlí a ropy s určitými výjimkami. Dovozu plynu se však sankce netýkaly, a to ani přes četné výzvy Ukrajiny k uvalení embarga.

Nejnovější sankce se připravují v souvislosti s rostoucími obavami v Evropě, že by Rusko mohlo prodloužit plánovanou údržbu klíčového plynovodu Nord Stream 1, která začala 11. července a má trvat deset dní. Pokud by Moskva údržbu prodloužila, omezilo by to dodávky plynu do Evropy a narušilo plány unijních zemí na doplnění zásob na zimu, což by je mohlo uvrhnout do energetické krize.

Alternativní zdroje

Fiala uvedl, že Evropa musí být připravena na možnost, že se toky z plynovodu Nord Stream 1 neobnoví, a hledat alternativní zdroje dodávek plynu, jako je LNG. Také by měla být připravena sdílet dodávky mezi členskými státy.

Další myšlenkou, kterou Fiala podporuje, by bylo zahájení společných nákupů plynu v Evropě; premiér ale varoval, že to zůstává technicky i administrativně obtížné. „Nechci být příliš optimistický,“ odpověděl na otázku, zda by společné nákupy mohly začít již letos, a dodal, že ministři EU budou o návrhu jednat na mimořádném zasedání 26. července.

Reuters: Komise vyzve k omezení spotřeby a vytápění

Podle agentury Reuters chce Evropská komise vyzvat členské státy, aby zavedly finanční pobídky pro firmy, které sníží spotřebu plynu. Unijní státy by také mohly omezit vytápění obchodů či kanceláří, pokud by čelily výraznému nedostatku plynu.

Domácnosti jsou podle unijního práva chráněnou skupinou spotřebitelů. Byly by tak až poslední skupinou, které by se případná omezení dotkla. Komise také vyzve členské země, aby vytvořily informační kampaně, které budou vyzývat k mírnějšímu vytápění domů a bytů.

Podle Reuters má Komise dokument zveřejnit příští týden, nyní věc nekomentovala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 1 hhodinou

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 6 hhodinami
Načítání...