Očekávaná ukrajinská protiofenziva nabírá konkrétnějších obrysů. Jejím primárním cílem by měl být postup na jihu, zejména v Chersonské a Záporožské oblasti. Ukrajinci tam mají největší šance na úspěch, nikoliv však na drtivé a rozhodující vítězství, shodují se vojenští pozorovatelé. Představitelé Západu se po summitu ministrů zahraničí G7 připravují na to, že ruský vůdce Vladimir Putin použije v odvetě „všechny zbývající nástroje“ včetně jaderných hrozeb a kybernetických útoků.
V plánované protiofenzivě by mělo být pro Ukrajince důležité i zničení ruských bojových formací, osvobození okupovaných území a zajištění pozic, z nichž by mohly dalekonosné, přesně naváděné zbraně zasáhnout ruské vojenské cíle na Krymském poloostrově.
„Krym je v této válce rozhodující,“ míní americký generál ve výslužbě Ben Hodges v rozhovoru pro The Kyiv Post. „Ukrajinci se pokusí dostat do bodu, kdy budou moci izolovat Krym a učinit ho vojensky neudržitelným,“ dodal.
Kromě hlavního útoku na jihu Ukrajinci téměř jistě zahájí podpůrnou ofenzivu také v jiných oblastech. Mimo jiné i proto, že osvobození jakéhokoli území obsazeného ruskými jednotkami by bylo viditelnou metrikou úspěchu, kterým by Kyjev poslal nepříteli jednoznačný vzkaz.
„Neměli bychom zapomínat, že Ukrajina je demokratickým státem. Že vedení země je odpovědné voličům a že je závislé na mezinárodní podpoře,“ upozornil pro Kyiv Post australský generálmajor Mick Ryan. „Myslím si, že Ukrajinci budou na bojišti ze všech sil usilovat o vítězství, ale politický faktor osvobozování území bude hrát v rozhodovacím procesu o něco větší roli,“ doplnil.
Ambiciózní operace
Západní vojenští analytici, a dokonce i ruské informační kanály se shodují na tom, že plánovaná protiofenziva bude jednoznačně nejambicióznější a nejkomplikovanější operací, o kterou se zatím ukrajinská armáda pokusila.
Žoldnéřská Wagnerova skupina zveřejnila v neděli odhad, že se do akce zapojí minimálně osmdesát tisíc ukrajinských vojáků a že se kromě hlavního útoku na jih zaměří Kyjev také na udolání či obklíčení ruských jednotek v Charkovské, Luhanské a Doněcké oblasti.
Konkrétní místo a rozsah útoků jsou pochopitelně přísně střeženým vojenským tajemstvím. Z amerických zpravodajských dokumentů, které nedávno unikly na internet, nicméně vyplývá, že dvacet až pětadvacet tisíc mužů neboli devět nově vytvořených brigád vybavených převážně vybavením ve standardu NATO bude páteří hlavního ukrajinského útoku.
Moment překvapení
Americký server Newsweek zároveň s odkazem na uniklé dokumenty zveřejnil informaci, že „Den D“ je předběžně stanoven na 30. dubna. Kvůli narušení bezpečnosti však bude pravděpodobně přeložen.
Rusko dle ukrajinských zpravodajských služeb vybudovalo na jihu okupované země minimálně dva a v některých sektorech tři pásma opevnění. Prokremlská média zároveň široce informovala o aktivaci ruských armádních rezerv včetně elitních výsadkových jednotek – a to zejména v Melitopolu, Berďansku a Mariupolu.
„Ukrajinci se na to připravovali měsíce a vědí, co musí udělat,“ řekl výše zmíněný generál ve výslužbě Hodges. „Jsem optimista,“ dodal.
Podle Ryana i Hodgese už bombardování zaměřené na eliminaci některých ruských jednotek a velitelských center začalo. Několik dní před pozemním útokem ukrajinské dělostřelectvo palbu přesně naváděných střel ještě zesílí, shodují se.
„Myslím si, že nás (ukrajinská armáda) překvapí. Aby totiž mohla pomýšlet na úspěch, musí dosáhnout momentu vojenského překvapení. Z hlediska času, umístění, razance útoků i taktiky,“ zdůraznil Ryan.
Hranic Ukrajina nedosáhne, krotí analytik očekávání
Vojenští pozorovatelé, dokonce i ti, kteří ambiciózně doufají ve velký ukrajinský progres, však mají jasno. Nadcházející protiofenziva – bez nepravděpodobného plošného zhroucení morálky ruských vojáků – ani za nejlepších okolností Krym neosvobodí.
„Už teď je zřejmé, že ukrajinská ofenziva bude omezená. Maximum, co může Ukrajina udělat, je například vyčistit Charkovskou a Chersonskou oblast a zabrat část Záporoží,“ konstatoval vojenský analytik Agil Rustamadze.
„Je to proto, že pro rozsáhlejší ofenzivu nemá Ukrajina dostatečnou sílu. Pokud si někdo myslí, že jednou protiofenzivou dosáhne hranic, například z roku 1991, a Krym bude osvobozen, není realista,“ doplnil Rustamadze.
Zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Sybiha v rozhovoru pro Financial Times už začátkem dubna prohlásil, že Kyjev bude ochotný jednat s Moskvou o budoucnosti Krymu, až se ukrajinským silám v úspěšné protiofenzivě podaří postoupit k jeho administrativní hranici. Aby se k tomuto bodu armáda dostala, musela by postoupit o zhruba 140 kilometrů v oblasti Záporoží.
Komplikovaná výzva
Faktem i proto je, že si protiofenziva vyžádá podstatně více vojáků, tanků a letecké podpory, než bylo nasazeno loni v létě a na podzim, kdy Kyjev zahájil úspěšnou řadu útoků v Charkovské a Chersonské oblasti. V té době ruská armáda nebyla na úder připravená a překotně ustupovala.
Ukrajinským silám stačilo provést několik útoků s malými pěchotními jednotkami podporovanými lehkými obrněnými vozidly, která k proražení ruských pozic používala taktiku „udeř a uteč“.
To, čemu bude čelit ukrajinská armáda v nadcházejících měsících, je ovšem podstatně komplikovanější. Na okupovaných územích – na frontách, ale i v obcích za nimi – Rusko postavilo obranné bariéry, jaké v Evropě od pádu Hitlerovy třetí říše nebyly k vidění, shodli se pro španělský El País vojenští analytici.
Představitelé Západu se připravují na to, že ruský vůdce Putin v reakci na očekávanou protiofenzivu použije „všechny nástroje, které mu zbývají“, včetně jaderných hrozeb a kybernetických útoků, napsal The Guardian.
