Trump republikány stále ovládá, je to jako Hlava 22, píše po impeachmentu Reuters

Republikánská strana stále zůstává stranou Donalda Trumpa. Z 50 republikánských senátorů se 43 vyslovilo v sobotu pro to, aby byl Trump zbaven obvinění z podněcování ke vzpouře před lednovým vpádem jeho příznivců do amerického Kapitolu. Jen sedm republikánských senátorů se vyslovilo pro usvědčení. Hlasování ukazuje, jak silně ovládá bývalý prezident stranu, kterou si v posledních pěti letech přetvořil k obrazu svému, napsala agentura Reuters.

Bývalý prezident, který od odchodu z Bílého domu 20. ledna zůstává většinou skrytý před zraky veřejnosti ve svém domě na Floridě, má stále horlivé podporovatele. Republikánské politiky tak nutí k tomu, aby mu buď přísahali věrnost, nebo se báli jeho hněvu.

Po dvou ústavních žalobách, několika měsících tvrzení, že volby byly zfalšované ve prospěch Joea Bidena, a po útoku jeho příznivců na americký Kapitol, při kterém zemřelo pět lidí, je Trump v mnoha obvodech s nestálou přízní voličů politickým jedem, píše Reuters. Tyto obvody přitom často rozhodují americké volby.

Republikáni se tak ocitli v ošidné situaci v době, kdy se pokouší vytvořit podmínky pro vítězství v kongresových volbách v roce 2022 a v prezidentských volbách v roce 2024, jejichž součástí by mohl být jako jeden z kandidátů i Trump.

„Je těžké si představit, že by republikáni mohli v dohledné době vyhrát nějaké celostátní volby bez Trumpových podporovatelů,“ říká Alex Conant, republikánský stratég a poradce senátora Marka Rubia v primárkách v roce 2016, v nichž Rubio soupeřil s Trumpem o prezidentskou nominaci. „Strana čelí skutečné Hlavě 22: nemůže vyhrát s Trumpem, ale je zjevné, že nemůže vyhrát ani bez něj,“ dodává Conant.

Trump zvažuje další kandidaturu

Trump zatím nezveřejnil své dlouhodobé politické plány, po impeachmentu ale naznačil, že se bude chtít znovu ucházet o prezidentský úřad, a podle médií se chystá pomáhat v republikánských primárkách těm kandidátům, kteří budou chtít vystřídat v Kongresu republikány, kteří hlasovali pro jeho usvědčení z podněcování ke vzpouře.

Trump si v průzkumech veřejného mínění držel silnou pozici i po událostech na Kapitolu ze 6. ledna. Podle průzkumu agentur Reuters a Ipsos, který vyšel jen krátce po vpádu Trumpových příznivců do sídla Kongresu, schvalovalo jeho práci 70 procent republikánů. Podle pozdějšího průzkumu zhruba stejný počet republikánů chce, aby Trump znovu kandidoval na prezidenta.

Mimo svou stranu je ale Trump neoblíbený. Nový průzkum agentury Ipsos zveřejněný v sobotu ukázal, že si 71 procent Američanů myslí, že byl aspoň zčásti zodpovědný za útok na Kapitol. Padesát procent se domnívalo, že měl být v Senátu usvědčen. Proti bylo jen 38 procent dotázaných a 12 procent si nebylo jistých.

Nahrávám video

Republikáni se báli Trumpovy msty, účtování s neposlušnými už začalo

Podle demokratů řada republikánů v sobotu hlasovala ve strachu z odplaty ze strany Trumpových podporovatelů. „Pokud by hlasování bylo tajné, usvědčili bychom ho,“ uvedl demokratický senátor Richard Blumenthal. Vůdce republikánské menšiny v Senátu Mitch McConnell byl jedním z těch, kteří hlasovali pro Trumpovo osvobození, i když později bývalého prezidenta označil za „prakticky a morálně zodpovědného“ za násilí na Kapitolu.

Jeho pozice dobře ilustruje, jak se někteří republikáni snaží od Trumpa distancovat a omezit jeho vliv, aniž by na sebe nechali plně dopadnout hněv exprezidenta a jeho příznivců. Několik málo zákonodárců, kteří se s Trumpem rozešli, se už musí potýkat s následky.

„Odvolejme ty, kteří si republikáni jen říkají, ze strany,“ vyzval na Twitteru syn bývalého prezidenta Donald Trump mladší. Britský The Guardian píše, že kritika se na sedmičku senátorů snesla i ze strany pravicových médií. Například moderátorka televize Fox News Laura Ingrahamová, která má k bývalému šéfovi Bílého domu blízko, předpověděla: „Nikdo z republikánů, kteří hlasovali pro odsouzení, nevystoupí na nominačním sjezdu GOP (Republikánské strany) v roce 2024.“

Výkonný výbor tohoto politického uskupení ve státu Louisiana hned v sobotu jednohlasně odsoudil senátora Billa Cassidyho za jeho rozhodnutí. Tamní politik Jeff Landry o Cassidym řekl, že „padl do pasti nastražené demokraty s cílem, aby se republikáni pustili do republikánů“.

List The New York Times uvádí, že dva z republikánů, podle kterých se Trump podněcování ke vzpouře dopustil, se příští rok neuchází o znovuzvolení, což jim oproti jejich kolegům dávalo větší politickou svobodu. Nicméně i tak to ve svých domovských státech Richard Burr ze Severní Karolíny a Patrick Toomey za Pensylvánii „schytali“.

Ze sedmi republikánů, kteří se v sobotu postavili na stranu demokratů, se o znovuzvolení bude ucházet jedině Lisa Murkowská za stát Aljaška. Nicméně podle NYT jde o hluboce respektovanou političku, která dokonce v senátních volbách v roce 2010 uspěla jako nezávislá kandidátka poté, co prohrála v republikánských primárkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Z útoku na Nord Stream obvinila prokuratura Ukrajince

Německé generální státní zastupitelství potvrdilo, že v případu poničení baltských plynovodů Nord Stream z roku 2022 obžalovalo Ukrajince Serhije K. O obžalobě s odvoláním na své zdroje už ve středu informovala řada německých médií. Generální prokuratura ve čtvrtek navíc uvedla, že plán na zničení plynovodů obžalovaný a další příslušníci armády vypracovali na příkaz státních orgánů na Ukrajině. Kyjev dosud vždy odmítal, že by měl na explozích podíl.
11:23Aktualizovánopřed 7 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 22 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 2 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 5 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 6 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 15 hhodinami

Evropský pohled