Švédsko tvrdí, že byl poškozen telekomunikační kabel s Estonskem. Vyšetřují také Finové

Švédský ministr civilní obrany Carl-Oskar Bohlin oznámil, že byl poškozen telekomunikační kabel spojující Švédsko s Estonskem. Incident se zřejmě odehrál ve stejnou dobu, kdy byl 8. října poškozen podmořský plynovod a telekomunikační kabel spojující Finsko a Estonsko, dodal ministr. Finové předpokládají vnější zásah.

Kabel byl poškozen mimo teritoriální vody a výlučnou ekonomickou zónu Švédska, uvedl Bohlin. Od té doby již začal opět fungovat.

„V tuto chvíli nemůžeme říci, co toto poškození způsobilo,“ řekl Bohlin. „Můžeme však říci, že toto poškození se odehrálo v podobnou dobu a ve fyzické blízkosti k poškození, které bylo dříve hlášeno na plynovodu mezi Estonskem a Finskem a telekomunikačním kabelu mezi Estonskem a Finskem,“ dodal.

Plynovod Balticconnector byl 8. října brzy ráno odstaven kvůli neobvyklému poklesu tlaku a obavám z úniku plynu. Pokles tlaku zaznamenal finský provozovatel plynovodu Gasrid Finland v noci na neděli během bouře. Finská vláda poté potvrdila, že plynovod byl poškozen, stejně jako paralelní telekomunikační kabel.

Vyšetřování je na začátku

Finský premiér Petteri Orpo prohlásil, že únik plynu byl pravděpodobně způsoben vnějším zásahem, vyšetřování je ale teprve na začátku. Vyšetřovatelé mimo jiné prověřují lodní dopravu v oblasti v době incidentu.

Hlavní vyšetřovatel Risto Lohi uvedl, že podle předběžných zjištění se zdá, že poškození způsobila spíše „mechanická síla“ než exploze. Připustil přitom, že škody mohla způsobit například lodní kotva.

Ředitel Finské bezpečnostní a zpravodajské služby Antti Pelttar odmítl říci, zda za případnou sabotáží může být Rusko. Zapojení státního aktéra však podle něj nelze vyloučit.

Finští vyšetřovatelé, kteří se zabývají poškozením finsko-estonského plynovodu, v úterý uvedli, že prověřují několik lodí, včetně jedné čínské a jedné ruské, které se v té době nacházely ve Finském zálivu. „Vyšetřovací opatření byla zaměřena na několik plavidel, jako jsou Newnew Polarbear a Sevmorput, ale také na další, která se podle údajů v době poškození nacházela v oblasti,“ dodal finský Národní úřad pro vyšetřování.

Kdo zaútočil na Nord Stream?

Plynovod Balticconnector je dlouhý 77 kilometrů a vede mezi finským městem Inkoo a estonským Paldiski. Plyn může proudit oběma směry v závislosti na tom, kde je větší poptávka. Opravy poškozeného potrubí potrvají nejméně pět měsíců, oznámili jeho provozovatelé, finská firma Gasgrid Finland a estonská Elering.

Loni v září poškodily dosud nevysvětlené výbuchy plynovody Nord Stream 1 a Nord Stream 2, kterými Rusko posílalo a plánovalo posílat plyn do Německa a dále do Evropy. Rusko označilo incident za teroristický útok a naznačilo, že za ním stojí západní země. Západní politici ruská obvinění odmítli a někteří naopak z útoku na plynovody obvinili Moskvu. List The New York Times později napsal, že za sabotáží mohla být proukrajinská skupina. Také Kyjev ale jakékoli zapojení do věci odmítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Odplata made in USA.“ Američané nasadili kopie íránských dronů

Americké drony LUCAS – Low-cost Uncrewed Combat Attack System – vznikly jako kopie íránských kamikadze dronů Šáhed a nyní je USA posílají proti Teheránu a dalším městům v rámci útoku na Írán. Podle amerického velitelství CETCOM, které je odpovědné za oblast Blízkého východu, drony LUCAS přináší „odplatu made in USA“. Za jejich vznikem stojí poptávka po levné technologii, kterou lze rychle nasadit na bojišti.
14:21AktualizovánoPrávě teď

V Íránu půjde o delší operaci, avizoval Caine. Podle Hegsetha nebude nekonečná

Americko-izraelská operace proti Íránu pokračuje. Podle ministra obrany USA Peta Hegsetha Spojené státy válku nezačaly, ale za prezidenta Donalda Trumpa ji ukončí. Jejich cílem nebylo změnit režim, ač k tomu již došlo, poznamenal s tím, že „nyní je chvíle Íránců“. Útoky na Írán podle něj nepovedou k nekonečné válce, cílem je zničit jeho rakety, námořnictvo a bezpečnostní infrastrukturu. Postup komentoval i šéf sboru náčelníků štábů Dan Caine, který zopakoval Trumpova slova o tom, že operace bude „delší“. Očekává další ztráty na americké straně.
14:03Aktualizovánopřed 19 mminutami

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 22 mminutami

Česko vyšle dva airbusy, aby vyzvedly lidi z Egypta a Jordánska, řekl Babiš

Český armádní airbus odletí do Egypta z Prahy v pondělí ve 14:00, stejně tak jeden letoun Casa. Airbus by měl do egyptského Šarm aš-Šajchu doletět v 19:00, o hodinu později by měl odletět zpět do Česka. Casa by měla do Egypta doletět ve 22:30. Druhý, menší airbus s kapacitou 42 osob odletí do Jordánska v 17:00, kde má přistát v Ammánu ve 23:00 a o hodinu později poletí zpět, oznámil na pondělní tiskové konferenci premiér Andrej Babiš (ANO). Kabinet tak reagoval na aktuální dění na Blízkém východě.
01:38Aktualizovánopřed 25 mminutami

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných

Nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, informovalo libanonské ministerstvo zdravotnictví, které citovala agentura Reuters. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Hizballáh předtím podle Reuters zaútočil v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel zaútočily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 43 mminutami

Ceny komodit kvůli útoku na Írán rostou. Plyn pro Evropu zdražil o polovinu

Ceny ropy se v pondělí prudce zvyšují kvůli obavám, že americko-izraelské útoky na Írán povedou k omezení dodávek suroviny na trh. Severomořský Brent se dostal nad 82 dolarů (zhruba 1684 korun) za barel, než růst mírně polevil. Íránské odvetné útoky totiž narušily lodní dopravu Hormuzským průlivem, který je klíčový pro vývoz ropy z Blízkého východu. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh vzrostla téměř o padesát procent na téměř 48 eur (1160 korun) za megawatthodinu. Akcie naopak padají.
07:59Aktualizovánopřed 49 mminutami

Ukrajinu opět zasáhly drony, Rusko mluví o útoku na Novorossijsk

Ukrajina v noci na pondělí znovu čelila útokům. Rusové v Kryvém Rihu v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti podle místních činitelů zasáhli dopravní podnik. Na jiném místě stejného regionu ruská armáda při útoku zabila pětapadesátiletého muže, uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Hanža. V Černihivské oblasti nepřežila ruský útok postarší žena, řekl šéf tamní správy Vjačeslav Čaus. Ukrajinské drony podle Ruska útočily na přístav Novorossijsk, místní úřady hlásí pět zraněných. Po útoku tam vzplanul terminál s palivem, uvedla ruská služba BBC. Kyjev se k útoku oficiálně nevyjádřil.
10:59Aktualizovánopřed 53 mminutami

Saúdská Arábie a Katar hrozí Íránu odvetou

V Jeruzalémě se ráno ozvalo několik výbuchů a rozezněly se sirény. Armáda dříve varovala, že Írán vypálil na Izrael další rakety, píše agentura AFP. Exploze byly slyšet i v oblasti Tel Avivu v centrální části země. Útoky hlásí i Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Některé zasažené země už pohrozily Teheránu odvetou.
08:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou
Načítání...